Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • aztli

    Za 140 let, co jsou vesměs instalovány maregrafy, hladina oceánu stoupla na západním pobřeží Atlantského oceánu cca o 210 mm a na východním pobřeží cca o 140 mm. Takže, pokud by to probíhalo lineárně, což je dost dobře nemožné, tak nejvýše za 79 let cca 80 mm, resp. 120 mm, spíše ale ne.

    Dále, to čemu říkají, že Měsíc kmitá, tak to je poněkud jinak. Ve skutečnosti obíhá Zemi v rovině své dráhy a ta rovina oběžné dráhy Měsíce kolem Země je skloněna vůči rovině dráhy Země kolem Slunce. Tím, že fakticky Měsíc je o dost menší těleso v systému dvojplaneta Země - Měsíc, tak jeho oběh je ovlivňován nerovnostmi povrchu Země, tedy zejména tvarem geoidu, odlišného od pomyslné matematické plochy a dále nerovnoměrností v rozložení hmot pod povrchem Země. Další, ale jiný vliv je dán okolností, že obíhá po elipse, ale přitom má vázanou rotaci, čili obíhá různou rychlostí ve svých bodech dráhy, ale přitom rotuje rovnoměrně, což po elipse ale znamená, že vůči Zemi ne naprosto ukazuje tutéž tvář, čili provádí tzv. libraci v délce, tedy lze zahlédnout i další, jinak skryté části jeho povrchu. A dále, protože jeho osa vázné rotace není kolmá na jeho rovinu oběžné dráhy kolem Země, tak vykonává libraci v šířce, čili lze v jistém okamžiku ze Země zahlédnout za jeho severní pól a za 14 za jeho jižní pól a dále je fyzická librace a ta je dána pozvolnými oscilacemi měsíčního tělesa kolem střední polohy Měsíce (asi 1´) vlivem rušivého působení Slunce a Země, čili problém tří těles. Vzájemné jejich těžiště, tedy dvojpanety Země-Měsíc leží sice uvnitř Země, ale blíže k povrchu, nežli k jejímu středu.

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit