Soudržnost byla základním imperativem našich předků, kteří žili v tlupách. Pokud by se chtěl tehdy někdo řídit klausovskou radou "Ať se každý o sebe postará sám !", pak tento naiva či silný solitér by v tehdejší divočině sám nepřežil. Společné soužití trvalo statisíce let a je náležitě zapsané v genovým informačním poselství. Soudržnost se dál obohacovala o solidaritu, spravedlnost a další vpravdě lidské atributy. Proto současný člověk žije ve velkých společenstvích, resp. státních útvarech a poselství našich předků spravujeme společně. Ani klausovský vypjatý individualismus a vývojové trendy zdůrazňující individualitu člověka nemohou vymazat genové dědictví. Pravidla společného žití musí být nastavena, ovšem rozumně. Současné sociálně-inženýrské experimentování v duchu zvráceností k nám implantovaným z Bruselu a Berlína je učebnicovou ukázkou toho, kam až mohou lidé dojít při nerespektování tradic a osvědčených pravidel společného soužití. Pod taktovkou Bruselu participujeme na sebevraždě evropské civilizace.

a prý byl černý jak VIX