Pamatování si nedůležitých dějů je velice ošidné. Když policie vyslýchá svědky nehody, dostává od nezúčastněných svědků různé a často vzájemně si odporující informace. Svědek prostě vypoví to, co si myslí, že viděl. Je rozdíl, zda se ho událost osobně dotýkala, nebo ji jen zahlédl. 

Jednou jsem při přecházení na zeleného panáčka byl málem sražen řidičem, jedoucím na červenou. Byl jsem mladší, tak jsem dokázal bleskově zareagovat a řidič o mě jen škrtnul. Nevím co bylo tehdy za den, jaké to bylo auto, ale jasně si vzpomínám na nepřítomný pohled telefonujícího řidiče. Kdybych měl o tomto vypovídat na policii, tak jediné co bych s jistotou mohl tvrdit je, že řidič telefonoval.

No jasně! Na paměť bych nikdy nespoléhal. Vždycky spoléhám výhradně na (vědecky nesporně prokázanou) intuici... :-)