Komu není rady tomu není pomoci.
Znám jednu rodinu co pohrdala ostatními do té míry že někteří její členové už neodpověděli na pozdrav ani spolužákům a hromadili tak usilovně že když se jeden z nich stratil rozvrátilo dědictví celou rodinu. Rozvrat zašel do té fáze že vše zbankrotovalo a někteří kteří kdysi poučovali jak nechápou že někdo nevýjde s výplatou museli začít chodit do práce *1* *1*
Tady pomůže jen pád na ústa a čas. Ovšem ne každý to pak ustojí. Jestli pije už teď bude to pak ještě horší.
Jiný případ jsem zažil u bývalého spolupracovníka. Ten byl lakotný dát třicet korun u doktora tak umřel na infarkt.... A to jsem si fakt nevymyslel. Jeho syn - po několikerém zásahu rodičů nebyl sto najít dostatečně bohatou partii zůstal sám. Majetek po smrti patrně připadne státu. *13*

Znáš chudého šťastného člověka ?? Já jo.
Znáš bohatého šťastného člověka ?? Já ne.

Materiální statky u většiny lidí totiž ničí statky ,,duchovní". Jan Hus byl za tak kacířské myšlenky už před nějakým pátkem upálen ovšem od té doby se velice nic nezměnilo.

Hezká diskuse hezký název ,,hromadič" i já se s tokovým střetl respektivě - ty dveře fakt nejdou otevřít *1* *1* *1*
I vaše věta mne oslovila. Vše, co jsem kdy měl, mi bylo vlastně tak nějak jenom na chvíli Osudem propůjčeno... Ale to nám všem. Akorát nevím jestli osudem. *1*

Moc hezké všichni máte pluska.

A vidíte spousta lidí se pachti po penězích a bohatství. Za pár let se podívají zpět a ejhle život utekl, nestačili si užít mládí, nestačili se radovat z vlastních dětí v jejich ránem věku ...

Tady by bylo na místě se zamyslet nad morálností různých způsobů nabývání majetku.

Já se musím přiznat, že Hromadičům tak trochu závidím...mýma rukama prošlo mnoho zajímavých i krásných věcí, ale všechny jsem musel po čase pro chronický nedostatek peněz prodat - některé z nich by dnes už byly žádanými sbírkovými předměty.
Vše, co jsem kdy měl, mi bylo vlastně tak nějak jenom na chvíli Osudem propůjčeno, ale to nám všem, jenom některým až do konce života.

Jako jsem se musel pousmát.Sice si vážím starých věcí /já v nich vidím lidskou práci/ pár "krámů" mám a protože jsem i v letech tak jsem to chtěl začít likvidovat. Ale zeťák mi řek:
S tím si nedělej starosti když to příjde tak to přeberem a přistavíme náklaďák a odvezem to třeba do sběrného dvora.Takže bych se i spousty věcí zbavil ale já neumím asi prodávat.
Takže tak.Jinak jsem vám dal samozřejmě + .

Zkuste si ujasnit rozdíl mezi tím, co je odpovědnost k nabytému vlastnictví a láska k majetku.

Tak tak je lepší být zdravý a bohatý jak chudý a nemocný !!!

A že se to neprojevuje u toho jednoho procenta nejbohatších jedinců planety Země?
Jejich mozková centra jsou již nepochybně zasažena, ale pořád nechtějí na tuto nemoc zahynout a tím uvolnit místo zdravé populaci, aby tato také začala hromadit bohatství.

To jsou žvásty vědců pro internet. Důvodem je, aby nedej bože normální lidé mechtěli žít slušně. Pak korupčníci a zloději u nás by museli vyscípat - Langroidi, Klausevicové a další havloidii, kteří - ukradou co můžou. Není to závist ale nenávist k těm, co rozbourali, prošustrovali, rozkradli naši republiku a ožebračili podstatnou část obyvatel, včetně důchodců a občanů, kteří pracují na cizince, kteří zabralii tento stát a uědělali z něj protektorát WoschBruselu. Sem patří i bachratí preláti církví a jejich političtí přisluhovači, co předali část ČR cizí mocnosti.

Zajímavá diagnóza je Hromadič.

Je to člověk, který se nikdy s žádným předmětem nedokáže rozloučit.
Hromadič zpravidla žije na venkově, obývá většinou rozlehlou usedlost s mnoha sklady, stodolami a kůlnami.
Jeho snem je koupit opuštěné letiště s velikými hangáry.
Když vstupujete do Hromadičova obydlí, vstupní dveře jdou otevřít jenom částečně - jsou za nimi vyrovnány štosy starých časopisů a novin.
Na dvoře jsou vyrovnány Hromadičovy automobily, kterými jezdil posledních třicet let, několik karavanů a obytných automobilů vám připomene, že Hromadič v mládí rád cestoval.
Na již zarostlém pískovišti u domu je mnoho dětských vozidel, plastových hraček po Hromadičových dětech, které již jako dospělé dávno žijí jinde.
Někteří z Hromadičů propadnou ve stáří bezmezné hrabivosti a tahají i do malých bytů různé odpadky a věci bezcenné, až ho zcela zaplní.
Když nastane konec Hromadičových dní, pozůstalí si rvou vlas i vous a do usedlosti a naložené zase ven proudí po mnoho dní automobily vyklízecích a šroťáckých firem, někdy se likvidace i zaplatí a zcela vyjímečně při ní pozůstalí objeví i nějaké poklady...

To je přesně můj lakotný soused.V minulosti s nima byla docela sranda, Postupem času jsou z těchto manželů lakotní a zlí psychopati.Možná to má na svědomí jejich výchova a neustálý narcismuc,což se nejvíce projevuje na jejich homosexuálním synovi.Pán je regulérní alkoholok,který si to ovšem není schopný přiznat a paní zlá,pomlouvačná kleptomanka,která i když najde sousedovu peněženku s 12 stovkama,tak ji vrátí bez skrupulí sousedce přes chodbu práznou.Je mi jich přesto líto a rád bych jim pomhl,ale každý pokus se obrací proti mně a mojí rodině.Snad se ještě zachrání naši ,,HARPAGONI",aspoň jim to přeji.

To by byl nejlepší lék pro celou naši republiku