Pokusil
jsem se napsat aprílový článeček k 1. dubnu a vymýšlel jsem ho v souvislosti
s denním životem při procházkách se psem. Odpoutání se od internetu, který
všechno ví, a počítání z hlavy je dobré pro položení jednoduchých otázek.
Jestli jsou na ně jednoduché odpovědi, jsem se nedopátral ani za pomoci
internetu.

A) Poloměr pozorovatelného vesmíru má být 46,5 miliard světelných let,
to je 46,5 miliard let x rychlost světla. Stáří vesmíru (od Velkého třesku) je
13,8 miliardy let. Rychlost = dráha / čas = (46,5 miliard*c)/13,8 miliard =
3,37*c. To mě jako důchodce i po víc jak 50-ti letech od zkoušky ze speciální
teorie relativity trochu zneklidnilo. Jinak řečeno, hmota blízko k okraji
pozorovatelného vesmíru by se rozpínala 3x rychleji, než rychlost světla.

B) Z poloměru 46 miliard světelných let odečtu 14 miliard světelných let.
Zbude 32 miliard světelných let, což je vzdálenost od centra Velkého třesku,
odkud se pak hmota rychlostí světla za 14 miliard let dostane k okraji
pozorovatelného vesmíru.

C) Kosmická inflace měla skončit za 1E-34
sekundy po Velkém třesku. Za tu dobu by se měl vesmír zvětšit na poloměr 32
miliard světelných let. Rychlost tohoto rozpínání by byla 1E+52  krát větší, než rychlost světla, donedávna
nejvyšší možná rychlost ve vesmíru (jakož v nebi tak i na zemi.) Takže
máme další temnou veličinu, tentokrát temnou inflaci. Je to v duchu, že na
každou složitou otázku lze najít jednoduché, snadno srozumitelné, chybné
řešení.
 D) Schwarzschildův poloměr r = 2*kappa*M/(c ^2). Vzorec
odvozený roku 1916, lze odvodit i bez OTR. Hmotnost vesmíru má být 1E+53 kg,
tak Schwarzschildův poloměr  r = 1,48E+26
[m], což je 3x menší, jak pozorovatelný vesmír (4,4E+26 [m]). Pokud počítáme
jen baryonovou hmotnost + temnou hmotu (celkem asi 30% hmoty vesmíru), tak
vyjde Schwarzschildův poloměr asi 10x menší, než pozorovatelný vesmír. Což je
celkem jedno.  Toto hranici musel
překročit při poloměru asi 4,6 miliardy světelných let od počátku nebo asi 15
miliard světelných let při počítání i s temnou energii jako součástí hmotnosti
vesmíru. Jak bylo ukázáno v bodě C),  bylo by to v oblasti kosmické inflace.
Takže během inflace překonalo rozpínání vesmíru rychlost světla nejen víc jak o
51 řádů, ale i Schwarzschildův poloměr, což je poloměr, z jehož vnitřku
neunikne ani světlo. A ona unikla většina vesmíru.
Úvaha: kolaps černé díry je směrem dovnitř, části hmoty se přibližují a
gravitační síla roste. Při expanzi gravitační síla slábne, klesá se čtvercem
vzdálenosti částí hmoty.
 Závěr : žádný.
 E) Ještě to jednoduché, srozumitelné a špatné řešení. Rozpíná se prostor,
speciální teorii relativity lze použít. Je to klasická úvaha A.Ensteina o vlaku
s rychlosti světla, v němž jde průvodčí také rychlostí světla. Výsledný
součet je jedna rychlost světla.  Délky
se zkracují, takže vesmír tak veliký není. Čas se prodlužuje, takže jízda skoro
rychlostí světla na konec světa trvá nekonečně dlouho. A nekonečna jak známo
mohou být různě velká. Takže do nějakého většího nekonečna se celý vesmír
vejde.

Naše hmota je jen pěna na vlnách moře černé energie.  Velký třesk nevznikl z jednoho bodu, ale v celém prostoru našeho vesmíru.  Černé díry pomalu vracejí naši hmotu zpět.

To se to vědcům mudruje, když penízky tečou. A šance, že by našli víc než kulové, se nepřiblížila ani o světelnou vteřinu ..😉

Jednoduchá odpověď: Bůh ví :-)