Už staří Řekové tušili, že Slunce je středem sluneční soustavy. K tomu, aby to dokázali potřebovali změřit paralaxu Země vůči hvězdám. To se jim ale nepodařilo, vůbec totiž netušili, že hvězdy jsou tak daleko. A protože to byli praví vědci, tak nutně prohlásili, že středem je Země. K ještě Ptolemaios přidal fiktivní orbit a tak po celý  starověk a středověk, po celých 1500 let  systém bezchybně fungoval a astronomové byli schopni přesně předvídat pohyby známých planet, Měsíce a zatmění Slunce a Měsíce.

Katolický mnich Koperník jen vlastní  úvahou, bez experimentu předložil správné řešení, že Slunce a ne Země je středem. Toto zjištění se pokládá za stejně geniální jako Einsteinovy  teorie relativity.  Správnost Koperníkova názoru potvrdil za 4O let po tomto zjištění matematickým  důkazem Kepler a v polovině 19. století fyzicky dokázal Foucault svým kyvadlem.