Zajímavé, jak ignorují záplavu sirnatých kyselin, které sopečná činnost vytváří. Dopad deště kyseliny sírové jistě překonává okyselení vody sodovkou z CO2. Nemluvě o lesklých kapičkách oxidu sírového se stratosféře, blokujících roky po výbuchu sluneční svit. Dost to smrdí snahou naroubovat vědu na předem určený výsledek bádání.

Líbí se mi jak všichni operují zvyšováním CO2, ale málo kdo přizná, že mnohem větší katastrofou jsou technické chladírenské plyny (R134, R401a, R407, ...apod.) jejichž skleníkový účinek je až 4 000x větší než u CO2. 

Vezměte si tu lidskou hloupost. U aut je tlak na snižování emisí CO2, dnes je limit 95g/km. V autoklimatizaci je právě R134, ten má GWP = 1430, tedy 1kg R134 = 1,4 tuny CO2. Zcela běžně je nutno klimatizaci u aut doplňovat. Nedej bože dojde-li k drobnému ťuknutí na předek ujde všechno toto chladivo. Při drobné úpravě okruhu chlazení by bylo možné použít jako chladivo CO2 (GWP=1). Rozdíl mezi R134 a CO2 je ten, že CO2 dokážeme z atmosféry snadno dostat (pomocí stromů), zatím co chladírenské plyny mají mnohonásobně delší životnost a nejdou přirozenou cestou odbourat.

A co plyny pro výkonové spínací prvky jako je SF6 (GWP = 23500; životnost přes 1000 let). Tyto plyny se užívají ve výkonové spínací technice např. ve větrných elektrárnách. Sice je tento plyn pod kontrolou, ale i tak dochází k jeho únikům. Někde jsem četl, že odhadem až 16t/rok z evropských větrných elektráren.

Takových případů je mnoho a dostupné informace jsou jen z "rozvinutých" zemí. Jaký je stav v Indii, Číně, Rusku, apod. to nikdo neví.

Je tedy otázka zda se bavit jen o CO2, nebo o všech plynech. A zároveň zda se bavit o zbytečné produkci CO2. Jako je vývoz X tun vepřového z ČR do D a dovoz stejného množství z D do ČR. Nebo mrkev z/do Polska.  Způsobů jak neprodukovat zbytečné CO2 je spousta a spousta jich je bez zásahu do našich peněženek.

citace z článku:

Studie nabízí ponurý obraz planety v době, kdy lidstvo čelí šestému masovému vymírání. Situace v jednadvacátém století je však jiná. Geochemička Juříková upozornila, že všechny moderní zásoby fosilních paliv nejsou nedostatečné na to, aby uvolnily tolik oxidu uhličitého, kolik se ho dostalo do ovzduší před 252 miliony let.

Jenže tehdy bylo v atmosféře asi 5x více kysličníku uhličitého než dnes proto balancujeme na hranici doby ledové a větším množstvím kysličníku uhličitého se vlastně před začátkem doby ledové chráníme. Doby ledové trvají asi 100 000let a doby meziledové 15 000let a 12 000 už uplynulo přičemž druhá polovina doby meziledové je velmi nestabilní a snadno sklouzává do chladných období. Kysličníku uhličitého je v atmosféře tak málo jako nikdy dříve. Samozřejmě to má vliv na ekologické systémy, ale je třeba se na to dívat z dlouhodobého hlediska a ne tak jako ekologičtí fanatici dělat to co vadí většině a to je baví. Sibyla mám namysli biblickou královnu ze Sáby řekla, že v době konce světa zima zimu bude stíhat a ekologičtí aktivisté budou sekat obilí v kožiších :-))