Záhadná nádrž metanu na dně oceánu vydává své tajemství
-
Dá se to těžit? Myslím nějak bezpečně...😎
-
-
Pouze teoreticky. Prakticky by to bylo velmi nákladné a stejně tak nebezpečné. Zatím se to podařilo pouze experimentálně (Japonsko), ale není vyloučeno, že se vzrůstajícími cenami paliv se technologie budou tímto směrem vyvíjet. Metan je ale na mořském dně uložen díky velkému tlaku a nízké teplotě ve formě hydrátu, který je velmi nestabilní, při snížení tlaku se rozpadá na metan a vodu a uvolněná bublina dokáže potopit i zaoceánskou loď. U toho bych nechtěl být.
-
-
Myslím, že by to šlo nejen teoreticky, ale i prakticky a bezpečně (pro metan rozpuštěný v mořské vodě např. u mořského dna) - stačí na vhodné polopropustné membráně (propouští plyny, ale ne mořskou vodu) vytvořit mírný podtlak pod polopropustnou membránou vůči vnějšímu prostředí a uvolňované plyny rozpuštěné v mořské vodě odčerpávat (viz např. užitný vzor č. 2010-23059)... k tomu je ale samozřejmě zapotřebí ještě mít onu "vhodnou" polopropustnou membránu, která by byla v daných podmínkách vysokých tlaků funkční.
-
-
-
Vznik metanu, chemický vzorec CH4, serpentinizací vody, chemický vzorec H2O při chládnutí olivínu, chemický vzorec (Mg,Fe)2[SiO4], tak jak to napsal autor článku je nesmysl. Kde se vzal z vody a olivínu ten uhlík do metanu? Jde buď o špatný překlad, nebo autor píše úplné blábolivé fake news. Jako ostatně většina jiných novinářů. Nejde náhodou o článek převzatý z HP.org? Tamním novinářům by to bylo podobné, jsou nezávislí na nikom a ničem, zejména jsou nezávislí na objektivní pravdě potvrzené fysikálními a chemickými zákony.
-
-
cspdu
z roztavených hornin se uvolňuje dle jejich složení řada plynů. Např. z magnesitu CO2, z jiných SO2, F2, H2O. Tento oxid uhličitý by mohl být zdrojem uhlíku pro tvorbu metanu redukcí CO2 vodíkem. Analogicky vodík by mohl vznikat redukcí vody. Takže to není až tak "blábolivé fake news.
-
-
i.veselý
OK - ale autor článku to "taktně" zamlčel a předpokládám, že o tom nemá ani podezření...
Jinak rozpuštěné plyny jsou v každé tekutině, tedy i v roztavené hornině. V závislosti na chemickém složení tekutiny (a tedy jejích vlastnostech) a tlaku daného plynu nad tekutinou jsou zastoupeny v různých vzájemných poměrech... Přitom s rostoucím tlakem jejich rozpuštěné množství roste, ale současně s rostoucí teplotou klesá (přičemž růst teploty je mnohem pomalejší, než růst tlaku), takže je v roztavených horninách rozpuštěno velké množství různých plynů vč. CO2 aj. - s tím se již dá "pracovat"...
-
-