Domácí zvířata jsou skvělá nejen pro děti. Život je s nimi takový veselejší. My máme dvě morčata a jsou to mazlíčci. Nekoušou, jsou rádi, když nás vidí u klece, hrají si spolu, prostě miláčci. Teď sice musíme vyřešit takovou nepříjemnost, kterou je kastrace morčete , ale to zvládneme a zase bude dobře :-) .

jojo super vše umyjeme v prostředku co ničí 99,9% bakterií a k tomu si zobnem zodak, aby nás ta čistota neudusila *13*

zvířata jsou zdravá i pro duši dětí ale i pro duši dospěláků *14*

Nejzdravější děti rostou na hnoji. Že by se tato odvěká pravda konečně vědecky potvrdila?

něco na tom bude. My jsme , jako děti vyrůstaly ,,mezi" zvířaty. Měli jsme králíky, husy, kachny, slepice,kočky, psa, no a o všechna zvířátka jsme se museli starat. Pochopitelně kočku i psa jsme občas propašovali domů do postele, než nám na to mamka přišla a vykázala je na patřičná místa. Náš pes nás všechny nesmírně miloval, takže po příchodu domů ze školy nás vždy láskyplně olízal. Když měla kočka koťata, tak jsme se snimi muchlali. Proč to píši, nikdy jsme nebyli nemocní, za 60 let jsme od těch zvířátek nic nechytili a to kolikrát spala kočka i s miminkem ségrou v kočárku. Dnes jsou samé alergie, kočka či pejsek musí kvůli alergii z domu a podobně. Já osobně mám ráda čistotu a pořádek, ale jak se říká, všeho moc škodí, takže, když se narodila vnoučata, pořídili jsme si pejska a vůbec mi nevadí, že je občas z lásky olízne. Od mala lezly pejskovi do jeho pelíšku, dělily se s pejskem o piškoty a pod. Teď už to jsou školáci a žádná alergie,či něco podobného se u nich nevyskytuje. Na druhou stranu znám maminky a babičky, které přemrštěně dbají na hygienu u svych dětí a ty marodí víc, než ty naše. Tak, kde je ta pravda?
*12*