Diskuze OSOBNOSTI.cz

sUhlasim s kolegom Kvakinom. hAriman a Borivoj asi neboli otec a syn. pOdla mojho nazoru knieza Borivoj a budecske kniezata nemali nic spolocne.
mOzno, ze to bolo tak, ze na Libici zili mOjmirovci a Borivoj bol z tejto libickej rodiny. aKo vyssie pise dr. vLk, mohol byt otcom Borivoje Slavitah, al z Libice. bOrivoja pokrstil biskup Metodej.
pRemyslovcom mohol byt Strojimir.
sTarsimi pribuznymi Borivoje moze byt knieza Vistrach aSlavitah, ale ni zo Zabrusan. aLe ak aj boli zo Zabrusan, boli velmi blizki pribuzni libickych kniezat.
sVatopluk mozno chcel mat pokoj na zapadnej hranici Moravy a ustanovil cechom za knieza Borivoja.
pOtom ale treba posudit vtomto svetle posudit aj kniezata Vaclava. tOho vyucili slovanski knazi. a mozno prave preto vadil ragensburskemu usiliu

Vyskytuje se také hypotéza, že otcem knížete Bořivoje je kníže Slavitah,syn knížete Vistracha-Zábrušany-hradiště a sídlo knížat.Frankové vypudily knížata, a Slavitah našel útočiště na Moravě v roce 857.Kníže Bořivoj českým knížetem od cca 868-872 do 889.V roce 883 obsadí kníže Svatopluk českou kotlinu a kníže je nucen se nechat pokřtít v sídle knížete biskupem Metodějem.Kníže přijímá východní křesťanství se slovanskou liturgií.To je přijímáno negativně a vyvolá to povstání vedené knížetem Strojmírem, asi Přemyslovcem, který vládne 883-885.S pomocí knížete Svatopluka se Bořivoj vrací zpět a vládne jako zástupce knížete Svatopluka.Staví 1 kostel v Levém Hradci a také první v Praze u vrchu Žiži, kde se začíná stavět pražský hrad.Přemisťuje sem také z Levého Hradce knížecí stolec, tím boří základy kmenového zřízení a staví základy státu.Umírá v roce 889 a po něm nastupuje kníže Svatopluk

Podle jedněch pramenů pochází kníže Bořivoj dynastie Mojmírovců a jeho otcem je kníže Rostislav.Na toto téma je více názorů

Hypotéza o Harrimanovi a Bořivojovi (otec - syn, panující kníže - následník)má tuto vadu: Ve Fuldských analech se k roku 872 uvádějí oba mužové a zřejmě oba jako knížata. Harriman v pětici českých knížat, co byla zahnána v potyčce s Franky, a Bořivoj (Gorivej) v margináliích. Byl-li Bořivoj od 872 středočeským (pražským) knížetem, měl by v témže roce Harriman zemřít, ale o tom žádné zprávy nejsou.
Osobně se kloním k názoru, že Harriman byl kníže Bohemanů, který dostal jméno na počest nějakého germánského velmože, jenž měl dobré vztahy s Harrimanovým otcem.
Píše-li Geograf bavorský k roku 833 o 15 knížectvích na území českého gens a ke křtu roku 845 šlo jenom 14 knížat, lze mít za to, že středočeské kníže (sídlící na Budči) se nemohlo zúčastnit, neboť - jak uvádí Kristián - propukl ve středních Čechách mor (ať už to byla epidemie či něco jiného - ozbrojené střety). V 80. letech byl při výzkumech na Budči nalezen hromadný hrob z druhé poloviny 9. století, ale v něm uložené ostatky mohly pocházet již z doby dřívější. A Budeč byla dle všeho až do vlády Spytihněva opuštěna a - již v době předbořivojovské, jak píší archeologové - začalo budování Hradu, jak ostatně kázala - podle Kristiána - pana hadačka (později pramáti Přemyslovců).
Mojmírovský původ Bořivoje (mladší syn Rostislavův)je - myslím - kvalitní hypotéza. Ostatně v Legendě o postevníku Janovi (Ivanovi) je Bořivoj prezentován jako moravské kníže.

borivoj

nevite kde jsou fotky borovoíje *13* *13* *13* *13* *7* *7*

bořivoj

potřebovali jsem *4* obrázek Bořivoje do školy nikde jsme ho nenašli tak by tady bylo dobrý ho sem dát *15* *5*

Harriman otec Bořivojův - III.

Data: 844 - několik dalších let: mor na Budči 846 - 851: příchod Harrimana do středníchc Čech 850 - a dále: výstavba Pražského Hradu 851 či později: sňatek Harrimana s protostrojmírovskou kněžnou 852 až 856: narození Bořivoje 872: Bořivoj knížetem ve středních Čechách, resp. pražským knížetem 872 či později: Harriman umírá a pohřben při 3. hradním nádvoří po 884 či 886: Strojmírovská vzpoura a její potlačení Bořivojem za pomoci Moravanů a vybudování kostela Panny Marie na Hradě Rodokmen: Harriman + Strojmírovna - Bořivoj Bořivoj + Ludmila - Spytihněv a Vratislav Spytihněv + kdosi - bez následníků Vratislav + Drahoměř - Václav a Boleslav Václav + kdosi - bez následníků Boleslav I. atd.

Bořivoj syn Harrimanův

Geograf Bavorský píše, že k počátku 5. dekády 9. století bylo na území českého kmene 15 knížectví. Počátkem roku 845 se nechalo 14 českých knížat s družinami pokřít (snad v Řezně). Otázky: 1) proč se dalo pokřtít jen 14 knížat a co se stalo s patnáctým ? Proč Kristián, který se tak o české křesťanství zajímal, neví nic o křtu 14 českých knížat ? Hypotézy: