-
...Z jiného soudku než ty předchozí příspěvky,které mě opravdu nenadchly,zvláště ta soudružka,co se nestydí...
Jsem ročník s křestním listem česko-německým a v něm mám adresu Praha 8 ulice Na Zápalčí.Hned po válce Valčíkova,dům na křižovatce s Gabčíkovou.V domě,kde bývalo řeznictví,ze kterého vyběhl muž,který dobře střílel na SSuniformu.Moje matka vyprávěla,jak perfektně zdolával odbočkou ploty v zahradách na Rokosce...
Léta žiju mimo Prahu,ale jedu-li okolo Vychovatelny,salutuji.
Ve výročí si nasadím červený baret,který mi zůstal z vojenské služby a půjdu pozdravit pomník.
Děkuji,moc děkuji za písničku,kterou jsi postavil těm hrdinným klukům"pomník kovu trvalejší".
Ahoj,des.už ani ne v záloze. -
HQČástečně souhlasím s panem Jakubcem, ale Honzu Vyčítala jsem milovala pouze do r. 1990. Ani jeden z vás nemá pravdu v tom, že se u nás v minulém režimu nemluvilo o Američanech. Od r. 1970 žiji v západních Čechách, a i když jsem o 3 roky mladší než vy oba, slyšela jsem ještě od pamětníků, s jakým "hrdinstvím" Američané osvobozovali západní Čechy před Němci, kteří před nimi utíkali nebo pospíchali k nim do zajetí - proč asi? Kromě toho u nás se o Američanech i na školách běžně mluvilo.Přiznám bez mučení, že jsem proti USA silně zaujatá, nejen kvůli jejich současné politice, ale např. i kvůli tomu, jak bojovali za II.světové války - nejdřív před sebou všechno srovnali se zemí a pak teprve vstoupili jako hrdinové. To jsem viděla v dvojdílném filmu o gen. Pattonovi a bojují tak dodnes i v zemích, ve kterých nemají vůbec co dělat. A ještě bych ráda připomněla Honzovu píseň o daddym, kterého potkal v baru Zlatá Praha. Daddy mu vyprávěl, že sebrali tank a jeli z Plzně do Prahy, pak si ale uvědomili, že překročili demarkační čáru, tak se vrátili - asi dost dlouhé vedení. Píšu to ale proto, že jsem shodou okolností slyšela v r. 1990 při oslavách v Plzni, kterých se i Honza zúčastnil, zajímavou besedu s jedním z těch veteránů - a světe div se, i on se tam chlubil, že vzali tank a jeli na Prahu. Když se k ní přiblížili, zjistili, že se tam bojuje, obrátili se a jeli zpátky. Na udivenou otázku redaktorky, proč Pražanům nepomohli, odpověděl :"To víte, byli jsme mladí a chtěli jsme žít." Doufám, že to byl ten daddy, který, když šlo o jeho život, tak dlouhé vedení neměl. A ještě poslední, čím se mě Honza dotkl, jsou jeho slova, že jeho táta "nelhal, nekrad´, nebyl komunista". Já jsem členkou KSČM dodnes a také jsem nikdy nelhala, nekradla, ani jsem nikomu neublížila. Přesto všechno nepřestanu obdivovat dřívější Vyčítalovy skvělé texty i jeho obrázky z Dikobrazu. A k narozeninám mu přeji, aby se mu žilo lépe a aby na něj lidé nezapomínali.
-
Já trvám na tom.
Plně souhlasím v tyto nevšední dny s písničkou pana Vyčítala v níž trvá na tom,že Plzeň osvobodil Patton ale pouze bych si dovolil v do rýmu písničky přidat,"že přitom zbytek(republiky) osvobodil Oleg" a "též na tom,že Ivan mě zachránil od bran(koncentráku)".Jsem taky ročník 1942 jako Vy pane Vyčítale a byl jsem až do Vašeho zpěvu s paní Parkanovou Vaším fandou a nejen na písničky ale i zejména na Vaše kreslené vtipy.Těch jsem měl obrovskou sbírku ale po Vašem extempore jsem je vyhodil. Je pro mně záhadou jak jste se Vy mohl propůjčit k tomu,dělat totéž co předešlý režim.Tehdy nás osvobodili jen Sověti a Američani jako kdyby nebyli.No a co dneska totéž,jen obráceně.Myslel jsem si,že jste větší formát.Promiňte ale nemohu si pomoci ale nesnáším celý život převlečkabáty.Celý svůj život od roku 1989 mne nikdy nenapadlo užít ve svůj prospěch to,že můj táta byl za komunistů zavřenej a já se nedostal na školu kam jsem chtěl.To uvádím jen na okraj.Stejně ale mně a mojí matku zachránili Sověti a mám fotku kde na ruce mne drží Sovětský voják a ne Američan.Nestydím se za to.
Přeju Vám hodně úspěchů i když vím,že na jednom bývalém fandovi Vám nezáleží. -
narozeniny
Milý Honzo
Přání k narozeninám,přání hodně štěstí,zdraví. *4* *4* *4* *4*
