Sport "pro radost" pohltila komerce. Cílem a motivací už není prožít si emoce, ale dostat zisk a s ním i moc. Oligarchizace (vláda bohatých) nastupuje po globalizaci (vláda velkých) ale už nikdo moc neprotestuje - vzdali jsme to. Jakékoliv odvysílané sportovní dění není zábava ale hlavně sledovaná show a nosič reklamních sdělení, aby generoval zisk, který umožňuje výkon pochybné moci bafuňářům. Sportovci i umělci jsou vlastně nemocní lidé, vykořisťovaní na úchylce zvané exhibicionismus, tj. i za cenu dopingu. Fuj. A tupý konzument to baští. Já už ne. Objevil jsem blahodárnost taj-či...

Netýká se to jen Číňanů a atletiky: V případě některých sportů se soutěží nikoliv na sportovních kolbištích, ale v laboratořích... Ale o tom jsem myslím, už jednou psal... *9* *9* *9* *9* *9*

Jen jestli to zase není nějaké spiknutí jako u Rusek *10*

Všichni zobou

Vrcholový sport jsem pozvolna přestal sledovat téměř úplně - když ne doping, tak korupce a čachry. Díváte se na nějaké mistrovství, vidíte medailisty a nevíte, jestli za měsíc to nebude jinak. To ovšem už všichni zapomněli, "poctivým" nebo možná jen nepřistiženým, to právě nikdo neví, už ten moment na bedně nikdo nevrátí, občas se po letech dočkají aspoň té medaile.

Smutno je z toho člověku jednomu.Jakpakto,že unikla kontrolám?To svědčí,že i u vrcholových lze unikat.Pamatuji dělení sportu na amatérský(OH) a profesionální.Sjednocení a současné zesílení antidopingových kontrol.Od tohoto okamžiku lze konstatovat,že doping ve sportu poskakuje o dvě míle před antidopingovými kontrolami.Že se do sítí kontrol jen výjimečně dostávají velké ryby.Až pak je to pastva pro bulvár.Jakou optikou se má dnes člověk dívat na světové výkony sportovců?Podezíravou nebo od srdce fandící?

To není nic neobvyklého. Už nevím, která atletka to byla. Řekla však na rovinu, že bez dopingu dneska se nikdo do vrcholového sportu nedostane.