Ono nakonec pan Klus jen využívá nálady v národě ke svý popularitě, ale nic neřeší. To i staré zprofanované budovatelské písně alespoň vyzývaly a mnohdy i probouzely nadšení, o národním obrození ani nemluvě. Tohle konretní a adresný umění nám jaksi chybí. (viz Osvobozený divadlo a t.p.) Žeby byli umělci jen strachy zalezlí? Prostě avandgarda je fuč a s tím i národ.