Díky za...článek:-).

O Zapovězenkách stále uvažuji - trocha béčkovitosti v devadesátkovém stylu mi nepřijde špatná:-). A popravdě čtu na mnoha místech dost chvály. O CoM budu zatím jen tak snít (ok, omrknul jsem pdf a vypadá skvělě). Asi si pořídím Vaesen a Loop pro vizuál a trochu toho počteníčka. A počkám si na Jeden prsten, je super, že vyjde česky. LOTR je téma, které lidi snadno přitáhne.

DnD je prostě ten největší mainstream, jasně, že nemá unikátní identitu.

Ale dokud jsem nepřečetl tvé články, měl jsem jen obecné povědomí o jiných rpg (jsem fanda těch počítačových), vůbec ne o tolik výrazných odlišnostech enginů, a nyní vidím, že díky nejen švédské invazi začínají originální rpg systémy a settingy rozkvétat (a díky Mytagu očividně pomaličku i u nás). Takže zatímco ty občas trochu povzdecháváš nad tím, jak stín DnD zakrývá vše ostatní, já naopak vidím veselé vyhlídky do budoucna, o kterých jsem ještě včera nevěděl. 

Takže na závěr jen řeknu, že jestli někdy dám nějakou skupinu dohromady, a pustíme se do nějakého rpg, bude to určitě něco jiného, něco zajímavějšího než DnD. I díky tvým podnětům :-)

(PS: A to na ZeStolu chodím jenom kvůli deskovkám, ale když na mě ty rpg traktáty furt vykukovaly, tak jsem se začetl a nemohl přestat. Je to skvělý web, palec nahoru Patrikovi a tobě a všem, kdo se na jeho chodu podílíte)

Psal jsem ti odpověď tak dlouho, až jsem zapomněl, že to měla bejt odpověď. Takže mých skromných pár řádků viz hore ;) 

Čaues!

Za á: rdím se a děkuji! 

Za bé: na tvůj dotaz by to chtělo napsat celej článek (s čímž už si lámu hlavu pár měsíců protože vůbec nevím kudy do toho) a možná se k tomu přes vánoce dokopu. Ale pokud ti zatím nejde o to ty hry nutně hrát a tím pádem ti jde o to si moct přečíst krásně vypadající knížku o zajímavém světě, tak z toho, co mám já nahranýho...

City of Mist je jedna z nejlépe napsaných příruček, co jsem kdy četl. Je to svěží, mysteriózní, urban mytologická superhrdinská fantastika a ilustrace v těch knihách jsou top strop. Kdykoli to čtu, napadají mě hooks na dobrodružství u každýho druhýho odstavce. Svět a postavy umí Amit vykreslovat nádherně. Na hraní je to ale už komplexnější záležitost, asi... Já vlastně nevím, upřímě. Dračákistům dělá obvykle problém ten přechod, PbtA stojí na hodně odlišných principech, ale kdyby se do toho pustil "neposkrvněnej" začátečník...? Možná by to bylo lepší. Ale i tak, CoM je rozhodně jedna z těch komplexnějších PbtA her, těch systémů je tam nemálo a většina z nich leží na hráčích, ne Vypravěčovi. Nicméně příručky jsou to textově a vizuálně libový. (ale asi bych měl dodat, že Bětka Trojanová u jejich čtení prej aktivně usínala, takže... asi to bude i otázka vkusu)

Symbaroum (spolu s CoM jediná další kampaň kterou hraju dlouhodobě) je na tom podobně. Ke hře jako takový mám tím víc výhrad čím dýl ji hraju (v jádru jednodušší DnD, ale časem se ukáže, že jednak není o tolik jednodušší, a druhak má fakt rozbitej balanc), ale vizuál je epesní a text je psanej krásným, evokativním slohem, podle kterýho se občas blbě hraje (příručky nerady podávají definitivní odpovědi, což je k naštvání, když je kvůli hře potřebuješ), ale krásně se to čte. Corebook a Monster Codex, pokud máš rád obrázky a popisky hustejch příšer, ten se jim opravdu povedl hodněmoc.

Pokud jde o Year Zero hry a Free League celkově: Jo, jsou skvělý pro začátečníky díky svejm  jednoduchejm pravidlům (ačkoli ruku v ruce s tím jsou mnohem drsnější, než hrdinský DnD). Ani ta jazyková bariéra by nemusela být takovej problém, třeba ty Tales from the Loop mají tak jednoduchý pravidla, že je vysvětlíš za 15 minut. A všechny ostatní YZ hry jsou pak jen nějaká variace, systém navíc tam, systém mínus sem. Starter Set TftL je moc fajn, ale core book je do knihovničky hezčí a má v sobě solidní čtyřdílnou kampaň, takže je rozhodně co hrát. 

Pokud jde o to, jestli ty knihy má cenu číst jen pro zábavu, bez hraní... Myslím, že za výše zmíněnýma CoM a Symbou trochu zaostávají co do "hutnosti" materiálu (je v nich obvykle méně příběhovýho fluffu a větší část zabírají pravidla), jsou psaný spíš střídměji, aby čtenáře nepřidusili informacema.  Ale stále jsou psaný dobře. Tales from the Loop mají rozhodně nádhernej vizuál, to samý Vaesen (jehož část popisující svět je za mě zbytečně krátká, ale dobrou třetinu tý knihy tvoří bestiář, což v tomhle  případě neznamená hromadu stat bloků, ale opravdovýho loru a popisu vymítacích rituálu a je to super). One Ring corebook jsem skoro neotevřel, ten putoval rovnou k Vaškovi, ale ze starter setu soudím, že vizuál bude mít skvělej a odpovídající tomu, co bych od Tolkienovskýho díla čekal, ale herně je to za mě nic moc. (Mytago chystá český překlad btw. Ostastně vlastně stejně jako u Symbaroumu, ten teď odkládali z konce letošního roku někdy na 2023.) A Zapovězenky... Ehhh... Já proti fantasy nic nemám, ale lore Zapovězenek mi připadá fakt dost ubohej. Všechno, co je na tý hře dobrý, je převzatý z Mutanta a reskinnutý do fantasy. A všechno, co k tomu domejšleli (svět, rasy, magie), je... no, prostě nedobrý. Jo a pak je tu Coriolis, pokud tě bere sci-fi, tak bych se na něj jednoznačně mrknul. Krásný příručky (ilustrace slabší, ale stále dobrý) a spousta popisů lore, planet, frakcí...

A pokud jde o DnD respektive Jeskyně a Draky... Já ty hry zase nechci nijak šikanovat, chraň bůh. JaD jsem koneckonců ani nikdy neměl v ruce, takže o nich pořádně ani mluvit nemůžu. Ale v kontextu tvého dotazu bych o DnD asi řekl to, že alespoň pokud jde o mě, tak mi v DnD chybí nějaká konkrétnější identita, nějaký tvůrčí záměr. Působí to na mě jako velkej mišmaš všeho možnýho, takovej velkej eintopf, ze kterýho si každej může vylovit co mu chutná, ale dohromady je to takové... Nijaké. Prostě nějaká fantasy. A já osobně mám rád hry, který mají nějakou vizi, který ví, co chtějí hráčům před a jdou si za tím. Pokud ti jde o to si přečíst dobrou příručku proto, že se bude dobře číst, bál bych se, že DnD to nezvládne právě z tohohle důvodu: nedočteš se s v něm o žádný konkrétní vizi, kterou by tě ta hra mohla oslovit. 

Jo a vlastně! Mork Borg. Nebo Cy Borg. Od Free League. Je to naprostej úlet, buď to budeš milovat nebo nenávidět, ale jestli se nějaká příručka kdy četla čistě pro její textovizuál, jsou to tyhle dvě. (No vida. Tak se ten článek nakonec napsal vlastně sám)

Pavle, ty grafomanský potkane ohlodávající maso z DnD, ty dračákobijče, právě jsem si dal maraton tvých rpg recenzí, lamentací a článků o rpg systémech.

Jsou skvělé, díky za ně. Píšu z pozice člověka, který (stolní) rpg vůbec nehraje a asi zatím hrát nezačne, ale zajímají mě. (těch pár partií dračáku z dětství už si ani nepamatují). Tvé občasné hořekování asi vychází z pozice někoho, kdo toho odehrál už mnoho, zatímco já jako začátečník pár horších designových rozhodnutí asi prominu/nezaznamenám.

Z tvých popisů ale taky cítím DnD jako trochu zaseklý v minulosti a moc mechanický a asi se mi dost líbí Year one engine a vůbec celá produkce free league. (PbtA je asi už pro trochu zkušenější, ne?) Oproti DnD jednodušší, méně počítání, tabulek, atd., méně profláklé zasazení, víc survival než power fantasy. 

Mám tedy vůbec nějaký dotaz? No, jo. Jaké rpg příručky bys mi doporučil k listování, pročítání loru světa, prohlížení ilustrací a prostě ozdobení knihovny? Vaesen? Zapovězenky? (fantasy mám rád) One Ring? (Tolkiena taky) Mutanta? Loop? Symbaroum? Nebo prostě Jeskyně a draci?

Pokud bych se někdy pustil do hraní, tak asi do Zapovězenek, protože angličtina by asi byla problém pro případné spoluhráče. Kéž by tak byla česká verze Tales from the loop starter setu...