V článku mi ještě nějak chybí důležitá skutečnost. Připojením k tvrdému jádru bychom mohli zrušit volby. Zásadní rozhodnutí o ČR by prováděli politici zvolení v Německu a Francii. Pokud by naše vláda chtěla něco změnit proti jejich vůli, byla by okamžitě vystavena tvrdému a nekompromisnímu nátlaku a vměšování, jako se tomu dnes například děje v Polsku a Maďarsku.
K jádru se začal navíc hlásit i Fico. Demokratické země V3 budou tedy mít s islamizovanými zeměmi delší hranici. To také není příliš atraktivní perspektiva.

v jádru EU nás čeká, islamizace,eurofašismus,otroctví, lezení do řiti teroristům z jůesej a válka s Ruskem

pryč z prohnilého jádra EU

Tentokrát článek Pavla Jégla se zdá být umírněný a objektivní při posuzování dopadů špatného rozhodnutí, přesněji - přání Sobotky být v tvrdém jádru. Tudle, Sobotkovo přání jistě není přáním většiny občanů. Vstupovat do něčeho, co není ověřeno, nezná dopady za špatné rozhodnutí, při čem se musíte vzdát vlastního rozhodovaní, i když něco brát, ale riziko spolupodílnictví na dluzích ostatních, tak to je opravdu cesta do pekel. Ne, Sobotka si může přát co chce, ale ne za mne. On by si měl především přát opětovné nabytí důvěry aspoň u socialistů, kterou si svými podobnými "přáními" pěkně pohnojil.

Nic protože se tam nedostaneme. Na to prostě nemáme.

A co by nás čekalo mimo tvrdé jádro EU? Postupné měknutí a nakonec měkká ruská rrdel.