Od konce 2. světové války až do 90. let měl československý socialismus tuhé kapitalistické rysy, neboť před osobní spotřebou tvrdě preferoval investice. Obrazně řečeno, peníze nebyly formou osobní spotřeby „prokonzumovány v banánech a proježděny v autech na dovolenou“, ale byly jako kapitál vloženy do výroby s cílem dosažení vyššího zisku v budoucnu. V budoucnosti, tj. po roce 1990, byly podniky zprivatizovány a zisk připadl novým vlastníkům, a to i takovým, kteří podnikat nehodlali a chtěli jen peníze. Dokud jim firmy produkovaly vlastnický zisk, nic do nich nevkládali a vyhospodařili je. Pak je prodali a jsou za vodou. Před vodou ale zůstal stát, neboť v českých rukách zůstal pouze státní dluh. 

No bojím se že budeme půl roku čekat.