Díky tomu,že se můj otec narodil 8.5.1914 na Budyňském hradě jako dítě jeho správci,hraběcímu účetnímu Antonínu Stulzovi a jeho manželce Marii Stulzové rozené Blassové, kteří se sedmi dětmi bydleli až do roku 1944  v levém křídle hradu kdy můj děda Antonín  zemřel,  jsem od útlého věku,sám co by jedináček byl zásobován příběhy z tohoto romantického prostředí kde nechyběla řeka Ohře,obrovští sumci,Bílá paní chodící po hradě,ve skutečnosti za ní převlečená jedna z otcových sester.Rovněž hledání pokladů ve kterém hrál hlavní roli trpaslík a pomocník alchymistů Kvasnička kdy při jeho správném umístění ve stěně hradu kam dopadl jeho zrak tam byl zakopán poklad.Navíc jsem zjistil podle starších fotek,že jeho umístění v různých výklencích hradu časem měnilo.Toto podle vyprávění mého otce nakonec vedlo k vyčištění hradní studny a kopání na hradním nádvoří. Údajně se žádný poklad nenašel až na pár lahví starých vín.Čert ví jak to bylo,je pro mě dodnes záhadou jak rodina mající 9 členů a obývající levé křídlo hradu více jak 40 let mohla dát za první republiky na studia středních a vysokých škol několik několik svých dětí.Můj otec miloval sport a tak tenis ,plavání,běh a v zimě hokej patřil k jeho dospívání jako všechno kolem Budyně nad Ohří. Válku přečkal jako adjunkt a až koncem roku 1944 byl nasazen u německé firmy Herbert  Banstellr v Hněvicích na výkopové práce. S mou maminkou rozenou Janouškovou se seznámil během války na tancovačkách za své praxe adjunkta v Brňanech.Do manželského svazku vstoupil v prosinci 1946 v Podbořanech, zemřel v Ostravě ve věku 95 let roku 2009.