Mladá generace je postižená, ba přímo nemocná internetem a sociálními sítěmi. Pak z ní vyrůstají mloci. Strašné, kam jsme to dopracovali. Místo vytváření hodnot v práci, civět do telefonu.

Naslouchat - budiž. Necivět v jednom kuse do mobilu připojeného na internet - samozřejmě. Já taky mám mobilní internet, ale ten mi dává určitou svobodu pohybu i v době, kdy vyřizuji neodkladné pracovní záležitosti, nejsem tedy připoután v "úředních hodinách" v kanceláři k počítači a monitoru. Na druhou stranu se bavím tím, jak třeba v tramvaji většina lidí zírá do mobilu, jsou uzavření do své "bubliny" a na jejich tvářích se často zobrazují emoce závislé na tom co v tom mobilu čtou, nebo co komu právě píší.

V článku byl ale zmíněn případ naslouchání blbci. Zjemnil bych to. Já osobně nejsem schopen naslouchat nejen vyloženému blbci, ale ani nikomu, kdo je zjevně tak mimo moje názory, že to naslouchání bych považoval (v lepším případě) za ztrátu mého času, v horším případě jako vyjádření podpory jeho názoru. Uvedu (jistě zjednodušený, a řekněme krajní) příklad: Za naprosto zbytečné a řekl bych že i škodlivé považuji naslouchat někomu, kdo mi bude vysvětlovat že země je plochá. Že je to příklad přitažený za vlasy ? Uvedu tedy jiný: Je naprosto zbytečné naslouchat někomu, kdo mi bude vysvětlovat že je možné sestrojit perpetuum mobile. Zdá se vám i tohle přitažené za vlasy ? Buďte si jisti, že není. S takovými lidmi jsem se v nedávné minulosti opravdu setkal. No a existuje spousta dalších příkladů lidí v podstatě indoktrinovaných nějakým naprostým nesmyslem, kteří si absolutně nic nenechají vysvětlit, a z nichž naprosto čiší neochota přijmout jakýkoli argument či jiný názor.  A zde je naslouchání a empatie vůči nim naprosto nevhodná a nesmyslná, funguje jedině jako utvrzování jejich názoru či doktrině.

Recept na štěstí? V Dánsku učí ve škole empatii, je stejně důležitá jako matematika