V červenci 1917 se Prozatímní vláda snažila rozhodnout vývoj na frontě vedením ofenzívy, která však byla neúspěšná s výjimkou úspěšného zásahu československých legií v bitvě u Zborova. To vedlo k další krizi vlády, Georgije Lvova vystřídal v jejím čele Alexandr Kerenskij. Vláda cítila silný tlak ze strany bolševiků a zahájila proti nim kampaň. Byly vydány zatykače na bolševické vůdce, Lenin a Grigorij Zinovjev byli obviněni z velezrady. Lenin znovu emigroval, tentokráte do Razlivu na hranicích s Finskem. Protibolševickou kampaní končí dvojvládí, sověty přestaly být opozicí Prozatímní vlády.

V září 1917 proběhl pokus o vojenský puč, který podnikl generál Lavr Kornilov. Puč však dopadl neúspěšně především díky bolševické agitaci mezi vojáky, kteří se odmítli přidat na generálovu stranu. Vliv Bolševiků začal postupně narůstat, vznikaly tzv. rudé gardy, které získávaly vliv v sovětech, podporu u vojáků, u Baltského námořnictva (v Kronstadtu, v Petrohradských vojenských posádkách). Lenin připravoval program revoluce, ozbrojeného povstání a převzetí politické moci Bolševiky. Hlavním agitátorem Bolševiků se stal Lev Trockij. Prozatímní vláda připravovala opatření proti povstání, vydávala zatykače a zakazovala bolševický tisk, svolávala také do Petrohradu věrné vojenské jednotky kozáků a junkerů. To vše ale vedlo pouze k urychlení příprav bolševického povstání.

16. dubna 1917 se z exilu ve Švýcarsku do Ruska vrátil Vladimir Iljič Lenin. Jeho návrat byl podporován (a to i finančně) Němci, kteří doufali, že Lenin přispěje k odstoupení Ruska z války, čímž by Němci ztratili nepřítele na východě a mohli se plně věnovat bojům na západní frontě. Lenin byl zastáncem revoluční změny společnosti, prosazoval názor, že revoluce se může uskutečnit i v nejslabším článku kapitalistické soustavy, tj. v Rusku. Lenin vyhlásil tzv. „dubnové teze“, program přechodu od buržoazně-demokratické revoluce k revoluci socialistické. Heslo tohoto dokumentu bylo „Všechnu moc sovětům!“. Žádnou moc tedy neměla mít Prozatímní vláda, v sovětech měli veškerou moc získat bolševici. Podle Lenina byly k revoluci příhodné podmínky. Vhodná byla jak mezinárodní situace (svět měl jiné starosti, než intervenovat do Ruské revoluce), tak situace v Rusku (únava z války, rostoucí nespokojenost lidu proti vládě, neřešena agrární otázka).

Po únorové revoluci panovalo v Rusku dvojvládí. Oficiální vládou byla Prozatímní vláda, v jejímž čele byl nejprve kníže Georgij Lvov a později menševik Alexandr Kerenskij. Druhým centrem moci ale byly sověty a zejména Nejvyšší sovět dělnických a rolnických zástupců, jemuž byly místní sověty podřízeny. Sověty nejprve ovládali Menševici a Eseři, později v nich získali převahu Bolševici.

Prozatímní vláda nesplnila to, co po ní v únoru demonstrující lid požadoval. Požadavky Rusů byly vyjádřeny jednoduchým heslem „chléb a mír“, ani jednoho se ale ruským občanům nedostalo. Postupem času rostla v Rusku nespokojenost s vedením války, opět sílily demonstrace, v květnu 1917 museli odstoupit ministři války Pavel Mijlukov a Alexandr Gučkov).

Po celý únor 1917 probíhaly v hlavním městě Ruska Petrohradě, ale i na jiných místech, demonstrace. Lidé požadovali ukončení války a zlepšení hospodářské situace. 22. února proběhla stávka dělníků v Putilovově závodě v Petrohradě. Následovala generální stávka a 27. února pak vypuklo povstání proti carismu. Vladař Mikuláš II., který celé bouřlivé období strávil mimo Petrohrad, byl svržen a byla vyhlášena republika. Mikuláš II., proti němuž se postavila i armáda, nakonec neměl jinou možnost než abdikovat. Učinil tak 2. března 1917. Po únorové revoluci pomalu začal v Rusku proces demokratizace a liberalizace země, klíčové problémy s vedením války a hospodářskou situací se ale řešit nedařilo.

Myslíte opravdu, že ten Zeman je pedofil? Já myslela, že je ve věku, kdy už může být rád, že se dobře vyčůrá, a on tohle? Inu, svět se mění. Ale pokud bude Hrad platit pokutu za nelegální stahování porna, platit to nebudu. Ať si to zaplatí zvrhlíci Forejt, Ovčák a jiní.

Tedy ty si přísnej Sajmone, to jsou ty tvý nový stránky, politika, záhady .....?

Tak sem nelez Sajmone, to je ta výhoda demokracie.

Bolševikům se ve válkou zuboženém Rusku poměrně rychle podařilo získat moc. Běžní občané, kteří již několik let trpěli válkou a neutěšenou hospodářskou situací, neměli důvod stavět se bolševikům na odpor. Žádná významná politická nebo vojenská moc, která by proti bolševikům zasáhla, de facto neexistovala, jelikož Prozatímní vláda byla slabá. Úspěch bolševického puče v Petrohradu ale automaticky neznamenal úspěch celé revoluce. Ta byla završena až o několik let později po vítězství Rudých v občanské válce.

7. listopadu 1917 (podle ruského kalendáře 25. října) začala revoluce. Rudé gardy obsadily po výstřelu z křižníku Aurora důležité body v Petrohradě (nádraží, mosty, banky, telegraf, elektrárny), pozdě večer byl dobit Zimní palác, sídlo Prozatímní vlády. V čele revoluce byl Lev Trockij, 7. listopadu se do Petrohradu vrátil i Lenin, který po svém příjezdu převzal místo vůdce revoluce. Město Petrohrad se dostalo do rukou bolševických povstalců. Ministři Prozatímní vlády byli zatčeni, premiér Kerenskij se dostal v přestrojení pryč z Ruska. Vznikla vláda sovětů v čele s Vladimírem Iljičem Leninem.

Ve dnech 7. až 9. listopadu nepřetržitě zasedal „II. všeruský sjezd sovětů“, který se stal nejvyšším orgánem Ruska a který se bolševikům podařilo ovládnout, ačkoliv v něm původně neměli většinu (přítomni byli i menševici a eseři). Na sjezdu byly přijaty tři klíčové dekrety, které můžeme považovat za počátek vlády bolševiků v Rusku. Dekretem o vládě vznikla Rada lidových komisařů, do jejíhož čela se postavil Lenin a která se stala vrcholným orgánem v Rusku. Dekret o míru byl návrhem všem válčícím stranám k uzavření míru (Brest-Litevský mír byl ale nakonec uzavřen až 3. března 1918). Dekret o půdě vyhlašoval pozemkovou reformu, konfiskaci veškeré velkostatkářské a církevní půdy. Později byl přijat ještě dekret o právu národů na sebeurčení (jeho autorem byl Stalin), který zaručoval svobodu všem národům v rámci Ruska.

Rusko v roce 1917 stále používalo starý Juliánský kalendář, který byl v té době již v Evropě nahrazen novějším Gregoriánským kalendářem z roku 1582 (zavedený papežem Řehořem XIII.) Pro dosažení data v gregoriánském kalendáři je třeba přičíst 13 dní.

Ruská občanská válka vypukla ihned po bolševické revoluci z října 1917. Na jedné straně stáli tzv. rudí (bolševická Rudá armáda, kterou organizoval Lev Trockij), proti nimž bojovali tzv. bílí (bývalí carští důstojníci, kozáci). Nejvýznamnějšími generály bílých byli například Alexandr Kolčak, Pjotr Wrangel a Anton Děnikin. Stranu bílých finančně a materiálně podporovali mocnosti Dohody, přímo vojensky se do konfliktu proti rudým zapojily na Sibiři i československé legie, které dočasně ovládly transsibiřskou magistrálu a s ní i podstatnou část Ruska. V roce 1919 vypukla proti Rudé armádě i četná rolnická povstání, která ale bolševická vláda dokázala potlačit. Občanská válka skončila v roce 1922 porážkou bílých. Rusko bylo válkou naprosto zdecimováno, zemi zasáhl v zimě v letech 1921 a 1922 hladomor, průmyslová i zemědělská výroba v zemi poklesla oproti předválečnému stavu o 90 %. Bolševici nakonec dokázali upevnit svou moc, což vedlo k vyhlášení Sovětského svazu v roce 1922. Bolševická revoluce na příštích 70 let definitivně zvítězila.

Ano jsi ostuda tiscali divím se že tu s tím pořád otravuješ

Jestli Marx zneužíval vlastní dceru, to nevím. Četl jsem ale, že platil alimenty...
Jinak si uvědomme ve které době žil. Parní stroj byl tehdy vrcholem techniky, neznámou věcí byly automobily, letadla, satelity, elektřina, radio, televize, počítače... Převládal materialismus. Teorie relativity nebo dokonce kvantová fysika a další vědní obory byly hudbou budoucnosti. Proto také ten jeho názor poplatný době, že primární je hmota, člověk, pracující a všechno ostatní je "nadstavba".
Marx netušil, že je tomu naopak: hmota je koncentrovaná energie, jak dokázal Einstein a další učenci a dokonce jsou teorie, že primární je informace. kdežto energie a hmota jsou pouze koncentrovaná informace...
Takže Marxovy názory byly nutně poplatné jeho době. V čem měl pravdu a v čem se mýlil, to ponechme odborníkům. To co z toho ovšem udělali jeho následovníci, ten tzv. "marx-leninismus" a další komunistické bláboly to je otázka pro psychiatry.

To se mi teď také stalo. Jenomže ta štěětka píše slovensky.

Zajímavé, slovo štěětka je zakázané. *1* *1* *1* *1*