Přejít na výpis diskuzí

OBRAZEM: Stromy slaví svůj svátek, podívejte se, co vše umí spolknout

20.10.2019 17:09
red 4 příspěvky

Když se stromům - ať už je zasadila příroda nebo člověk - daří, zvládnou ve svém vysokém věku kromě oxidu uhličitého pohltit i věci, které do přírody nepatří. Za to si zaslouží uznání nejen během Dne stromů, který v Česku připadá na neděli. 

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • Je to snad dest let, možná dvacet, co se začaly kácet větrolamy (ty komunisti vysazovali místo mezí a remízků, které předtím rozorali), co se začaly kácet stromořadí a i jednotlivé stromy kolem silnic, aby do nich někdo autem nenarazil (když řídil ožralý, nebo zdrogovaný), aby náhodou je nevyvrátil vítr a na někoho nespadly (což se opravdu jednou stalo), ale hlavně aby firmy, které se tím začaly živit, měly zisky. Teˇjiné, ale možná tytež firmy pěstují sazenice a vybízí přes neziskovky (možná ty samé, co propagovaly kácení) k sázení. Kladné na současném vysazování je mimo jiné i to, že tyto firmy a neziskovky už nebudou mít užitek z kácení dnes vysazených stromů. Strom doroste až za desítky let.

    Jinak sázet je v pořádku, jen aby zase brzy nenastala doba kácení.

    • Větrolamy z  padesátých let nebyly skoro nikde (s výjimkou jižní Moravy) dokončeny. Jejich základní dřevinou byl kanadský topol, který vyniká rychlým růstem a krátkým životem - proto byl použit jako (dočasná) kostra výsadby a byl vysazován i kolem silnic. Vzhledem k nesmyslné ochraně stromů "jako takových" došlo k tomu, že přestárlé kanadské topoly začaly padat samy a důsledkem byly i některé těžké nebo smrtelné úrazy automobilistů - proto je začali zodpovědní hospodáři konečně kácet, nebo alespoň prořezávat. U starých silnic jsou dochována stromořadí například lipová, často přestárlá a částečně odumřelá - štětové a dlážděné vozovky byly nahrazeny asfaltovými s mnohem menším vsakem, část kořenového systému starých stromů je tím vyřazena z provozu.

      Tedy: stromy kácejí jejich majitelé nebo správci, tedy správy silnic, podniky povodí, majitelé pozemků a obce. Většinou si na tyto práce najímají firmy, které disponují potřebnou technikou a vyškoleným personálem. Výrobou sazenic se zabývají jiné firmy.

      Obnova větrolamů probíhá na jižní Moravě, kde jsou pozemky větrolamů (cca 1200 ha) vedeny jako lesní půda a obhospodařují je tedy Lesy ČR. Jejich skladba je pestrá: dub zimní, dub letní, třešeň ptačí, javor mléč javor, lípa srdčitá, lípa velkolistá, habr, jeřáb, hrušeň planá a jabloň lesní. Součástí je keřové patro. Kanadské topoly zmizely v propadlišti dějin, na scénu ale vystoupily japonské topoly, vrby a paulonie jako energetické dřeviny. U nich je ale reálný předpoklad, že je sadaři přestárnout nenechají.

      Výsadba je v pořádku, kácení také.

  • Obávám se, že potřebnost stromů ještě není plně doceněna. Namísto toho se propagandisticky přeceňuje potřebnost nesmyslů v podobě migračního šílenství atd. Stromy mají svátek jednou ročně, ale lidská blbost v některých exponovaných lokalitách typu bruselského sídla eurohujerů má svátek po celý rok, protože zatím stále triumfuje, takže budoucnost lidstva nevidím růžově a tím ani budoucnost stromů.  
    • Není-li růžová budoucnost lidstva, pak je budoucnost stromů růžová automaticky.

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit