Ne ne, kupujeme hry přímo pro děti, které je učí z aaa-skolak .cz Najdete tam spoustu her, kde se může dítě zdokonalovat v matematice nebo například anglickém jazyce 

Jaké hry přesně myslíte? to si vymýšlíte nějaké takové vlastní hry, kde děti musí počítat? 

U dětí jsou perfektní hry, kde se počítá. Můžete tak děti lehce učit matematiku hrou. U našich to funguje velice dobře. 

Snažíme se učit děti i doma. Hlavně teď jak nebyla dlouho škola. Jediné s čím máme s manželkou opravdu problém, tak je matematika. Zvládáme vše vypočítat, ale ne moc vysvětlit a předat dětem. 

K názvu článku (ať se někdy diskutuje i k tomu, co bylo psáno).

Ano, bude moci učit kdokoli, ale nikdo nebude chtít. Ojedinělí životní masochisti nebo sociální zoufalci v systému zůstanou a ostatní alou jinam. 😀

Jak je možné, že si někteří učitelé dokáží pořádek ve třídě udělat? Mám děti a jsou učitelé kde dítě si nedovolí ani pípnout, a učitelé kde děti si dělají co chtějí. Není učitel jako učitel, také jsem ale řešila učitele v ředitelně, protože jeho nemístné poznámky dceru ponižovali na tolik, že mi chodila s pláčem domů, a to jen proto, že je malé postavy. Učitelé se také neumějí k dětem chovat, to co si učitel dovolí k dětem, by v jiném zaměstnání za to jak se chová dostal vytýkací dopis. Děti vnímají nespravedlnost a ponižování ze strany učitele, stejně jako dospělí lidé například v zaměstnání. Na základě toho potom děti učitelům dávají najevo, že je nemají rádi. Nikdy se nevyplácí ani k těm nejmenším chovat se nespravedlivě, děti si hodně pamatují a nesou si to až do dospělosti.

Reagovala jsem na Vaši větu  " Po první světové válce řada vysloužilců zastávala .......". To se mně zdá málo pravděpodobné. Poměry v tehdejším pohraničním území s německým obyvatelstvem mně nejsou dobře známy. Jen vím, že podle počtu německy mluvících obyvatel tam byly zřizovány německé školy s vyučovacím jazykem německým.Obecné školy neposkytovaly pouze trivium (t.j. čtení, psaní počty), ve vyšších ročnících se žáci učili kromě českého jazyka a počtů i předměty jako přírodověda. vlastivěda a samozřejmě výchovy hudební, tělesná, kreslení a ruční práce Učitelské ústavy pro obecné, resp. měšťanské školy byly čtyřleté střední školy. Pokud váš praděd byl Čech a žil v tehdejším pohraničí s převahou německého obyvatelstva, tak asi musel chodit do německé školy. České školy v těchto územích vznikaly postupně, a to za velkého odporu tamějších Němců. 

Ministr školství skončí s plejadou uředníků ministerstva a bude  jen ministr vyučování nebodou odbory školství a bude vyučovat i Petr Gazdík ,když nebudou placené poslanecké a senátorské místa tak budou muset dělat  své povolání učitelů a tim se nahradí ja říkáte nedostatek učitelů v praxi a vezmou se i učitelé co jen studují češtinu v akademiji věd tvorbu českeho jazyka mužeme použít  jakoo davno pradávno jak je komu libo jen když budou rozumnět a hovořit česky bez přízvuků cizího to je berná mince správně hovořit česky bez cizího přízvuku .Zrušil bysemuž dávno také diskuze kde člověk píše na klávesnici a pouze nahrávky k diskuzi za minutu řečeno bez námahy

Do školy jsem začal chodit ještě o něco dřív než vy.To co tady popisujete mohu potvrdit a dodat,že kantoři základních škol tehdy nemuseli mít a také neměli vysokoškolské vzdělání(měli JEN "učitelský ústav") nepotřebovali ani odbory a myslím si,že předchozí generace (tedy moje i vaše) jejich žáčků,nebyly o nic méně vzdělané,ale pokornější než ty dnešní.

Později na průmyslovce učili odborné předměty kantoři vysokoškolsky vzdělaní v jednotlivých tech.oborech,většinou z výrobní praxe a dokázali nás studenty líp připravit na praktický život.

Dnešní školství každoročně vychrlí spousty absolventů s humanitním vzděláním,kteří jsou pro praktický život použitelní jen pro rozmnožování dalších parazitů,přiživujících se na státním cecíku.Politology,sociology,analytiky atd.můžeme snad vyvážet.O toto "zboží"ale není zájem,proto jen parazitují na státě v různých neziskovkách.

Se zděšením se najednou zjišťuje,že máme málo odborníků technických profesí,které jsou schopny vytvářet hodnoty a uspokojovat potřeby obyvatelstva.Proto se vytvoří výbor,který bude zasedat,aby to změnil.Jedině na jalové cancání je v této republice dost "specialistů".

V tom se nerozcházíme - popisoval jsem zkušenosti mých prarodičů, kteří mi vyprávěli, jak chodili do vesnické malotřídky, kde učil vysloužilec z 1.světové války. 

Ale pokuď vím, první republika podporovala výuku mateřského jazyka žáků na triviu - nikoli pouze češtiny, ale byly i malotřídky německé, maďarské a polské. Třeba děda chodil v Novém 'Boru (tehdy též Haida) do školy s vyučovacím jazykem německým, stejně jako prababička za Rakousko-Uherska (ale za R-U byla znalost němčiny např. pro uplatnění se ve státní službě nezbytností). Od třetí třídy se pak učili i jazyku českému - něco jako "cizí jazyk", i když byl jejich jazykem mateřským a doma i mezi kamarády tímto mluvili. A na prázdniny často jezdívali "na výměnu" do německých rodin, německé děti pak do českých...

Pane Janáku, dovolím si Vás opravit. Po první světové válce už byly tzv. Učitelské ústavy, které připravovaly učitele pro obecné školy, případně měšťanky. Ty poskytovaly osmileté základní vzdělání. Učitelé pro střední školy (gymnazia), tzv. profesoři, museli mít univerzitní vysokoškolské vzdělání.

Pokud jde o vysloužilé vojáky, tak ti učili v tzv. triviálních školách, které od r. 1774 zavedla povinně Marie Terezie od 6ti let věku dítěte. Trvaly 6 let a byly určeny pro nejnižší vrstvy obyvatelstva. To bývalo ve třídách  60 i více žáků všech věkových skupin. Mimochodem, děti nastupovaly do školy v den, kdy dosáhly 6 let věku, a to i v průběhu školního roku. Vyučovalo se trivium = čtení, psaní, počty. Marie Terezie potřebovala, aby rekruti z nízkých vrstev nebyli negramotní.

Teď se vymývá ve jménu EU :D

Vašemu tvrzení:"60% lidi pokud chce umět počítat tak se to musí nabiflovat. Ostatní násobilku pochopi." nerozumím. Mohl byste mi napovědět?

Závěr vašeho příspěvku je zajímavý a zjišťuji, že mám podobný názor. Je zajímavé, že podobná tvrzení lze číst v diskusích o kladech a záporech ZVS.

Kapitalismus je termín, který se užívá dodnes a v ekonomické oblasti za něj není náhrada. Jedná se o způsob zacházení s kapitálem a získávání renty (v moderním smyslu slova, nikoli v původním antickém).

Hovořit o kapitalistické společnosti není překonané, ale správné, je-li společnost kapitalistickám, což ve většině rozvinutých zemí platí. Zcela správně, i když asi nevědomky, jste zmínil liberalismus, ale nesprávně ho s kapitalismem ztotožnil.

O státech a jejich klasifikaci nebyla diskuse vedena a netřeba ji tímto směrem rozšiřovat.

Omyl. 60% lidi pokud chce umět počítat tak se to musí nabiflovat. Ostatní násobilku pochopi, biflovani je u nich jen kvůli větší rychlosti v ruční aritmetice. Extrémně je ten rozdíl chapat a naučit vidět na sčítání a odčítání, kdy se probírá porad dokola 2+2=4 a zase 2+2=4 a zase a zase dokud to neumí vsichni. Vyjmenovaná slova nejsou k praktickému životu nanic, takže ty se naučit nemusí téměř nikdo... až na potencionální  jazykovedce, pravniky a o a korektory. Mezi důležitější předměty které se aktuálně  učí jsou historie, základy věd (chemie, fyzika apod.), Zeměpis, přírodověda... Možná ještě další, ale tohle je co mě z fleku napadne. Cizí jazyky by se měli učit tak, že se prostě používají v konkrétních jiných předmětech, ne jako speciální předmět. 

Dále je dobré pokud škola zprostředkuje zkušenosti s věcmi co ne každý má možnost zkusit : různé sporty, řemesla, zemědělství a chov.

To podstatné totiž vidím v tom, ze škola tu není proto aby chytří využili potenciál... Ti by se zajímali o věci i bez školy.... Ale proto aby chytří vydrželi žít s tou tupou masou..

 K nedostatku učitelů bych měl tento názor. Do školy jsem  začal chodit v roce 1949 do roku 1957. Tehdy byla byla osmiletá školní docházka. Vzpomínám si, že v 7 třídě nás bylo 40 žáků a učitel nás dosti naučil. V 8 třídě nás bylo 30 žáků. My ale chodili do školy také 3 * v týdnu na odpolední vyučování a také každou sobotu. Zajímalo by mě kolik je průměr žáků na jednoho učitele nyní. Nechci, aby ve třídách bylo 40 žáků, ale učitelé by nejraději učili jen 1 žáka. Také by mě zajímalo kolik hodin učitelé odpracují za celý rok. To, že žáci nyní zlobí  a morálka celé společnosti  upadá čím dál více je také pravda.To je však dluh především politiků a elit národa a jejich vizitka. Přece nikdo nemůže chtít od traktoristy a nebo od prodavačky,  aby po práci byli  hlasatelé morálky a vzorem, který každou chvíli vystupuje v televizi a píše do novin. Před  léty jsem slyšel vánoční projev prezidenta Beneše a tam mluvil hlavně o morálce, pokoře a pracovitosti vlastenectví.To, co pronáší prezident Zeman se projevu prezidenta Beneše nedá vůbec přirovnat.Osobně si přeji, aby učitelé měli slušný plat, který však odpovídá jejich snaze a výsledkům.  

Zkusme si také alespoň "cvičně" odpovědět na to - proč bych nechtěl já (každý z nás) dělat učitele na základní škole?

Máte chuť "krotit" nevychované potomky "rádobypodnikatelů" a jiných vystresovaných ambiciozních rodičů? Sladká Alexis Samoa Oušková je přeci naprosto nádherná a úžasná a když se učiteli něco nelíbí, tak je to i.iot a jde se na něj řvát!!! (Beztrestně? Ředitelka se tetelí v zamčené ředitelně, aby si rodiče nedošlápli i na ní?")

Kolikrát bychom to vydželi? 1 -2x? 

Docela si myslím, že když opět zavládne obyčejný selský rozum a přestane se šílet s různými experimenty (inkluze, omezení nebo rušení "zvláštních škol), tak to zase půjde.

Co bude ale složitější, jsou vztahy mezi učiteli a uvnitř škol. Asi je to tak, jak píše ten odborový boss, naslouchající "lidem z terénu."😛

Připouštím, že termín "ideologové šťastných zítřků" je přesnější. Oni sami nic nebudovali, to museli odřít ti obyčejní "pracující", zatímco ti ideologové se považovali za jejich "vůdce", "Führery", "voždě".

Existují nesporně různé druhy náboženství a záleží na tom, jak ten termín budeme definovat. I komunistickou ideologii lze považovat za jistou formu "náboženství".

V daném případě jsem měl samozřejmě na mysli křesťanství, a to ve své základní podobě bez ohledu na různé křesťanské církve, které ve svém učení více či méně liší.

Jistě i v zemích euroatlantické civilisace jsou jedinci, kteří hledí na jiné jako na "pracující", kteří jim umožní tvorbu zisku. Ale jsou omezeni zákony, morálkou, pravidly platícími ve svobodné demokratické zemi, což je zejména zajištěno dělbou moci a vzdělanostní úrovní obyvatel.

Pokud jde o tzv. "kapitalismus", to je termín, který používal Marx a stoupenci jeho učení. Ten vychází z evolucionistické teorie založené na materialismu 19.století, podle níž vývoj lidské společnosti prý probíhá od tzv. prvobytné společnosti přes feudalismus, kapitalismus, socialismus až po jakýsi komunismus.

Tyto představy jsou dnes překonané, lidské společenství je třeba klasifikovat podle jiných hledisek a na různé formy. Takže hovořit dnes o jakési kapitalistické společnosti je nesprávné, protože redukuje člověka na pouhého jedince, jehož jediným smyslem života by byla pouze výroba hmotných předmětů.

Státy je třeba klasifikovat podle různých hledisek, např. podle formy vlády (království, císařství, republika...), podle faktické míry svobody a demokracie na demokratické a totalitní, podle úrovně vzdělanosti obyvatel, vědy, techniky atd. na vyspělé a zaostalé atd.

Tvrdím, že:"hrubý materialismus, hlavní úsilí vydělat do nejvíc peněz a mít se požitkářky dobře."  "budovatelé šťastných zítřků"  nehlásali a předpokládám, že jste chtěl původně říci: "ideologové šťastných zítřků", protože budovateli byli právě ti pouzí "pracující", jak je nazýváte. Atd.

Náboženství jistě stanovuje pravidla chování lidí ve společnosti, a to od libovolného animismu přes islám po morální kodex budovatele komunismu. S vírou v boha pak má libovolné náboženství společné jen jméno téhož. Ostatně, co míníte náboženstvím?

Co se týče vaší věty "hrubý materialismus...dobře", tvrdíte, že v zemích euroatlantické oblasti a u osob žijících tamtéž neplatí? Zajímalo by mě tedy, co je podle vás kapitalismus, který činí z občanů pouhé "pracující", kteří musí plnit příkazy novodobé skutečné vrchnosti.