Budu semjonvat a Mínusovat.
Zdechlého Lenina si rozvracet nenechám soudruzi. To ne.

Miloš Zeman se zase ožral, pochcal a poblil.
Co se ten notorik v mládí u komoušů naučil, to ve stáru jako našel *2* *2*

Koukám, že se Semjon Gayínek ňák na teplopárty nezdržel, nikde ho nechtějí teplometa smradlavýho!!!
CHICHICHI !!!

Kdo nevraždí není Rus. Hop Hop Hop.-

Lenin v myším oleji a miloš Zeman imrvére zlitej a pochcanej. *15* *15*
Komouši notorici v akci

„Nešpláchej si rozum, cahejle!“
Udělat kozy není žádná sprosťárna. Znamenalo to kdysi „ukrást jízdní kolo“. Dnes se běžná mluva hemží slovy jako cool nebo on-line. Jenže iSENIOR.cz nahlédnul do doby, kdy naše prababičky ještě byly amoletky, levandule, ale i čáčury.
„Nešpláchej si rozum, cahejle!“
Jak se (také) mluvilo
Puma nebo blboun k vepřovému se zelím? Proč ne, řeč je totiž o knedlíku. A o časech, kdy se chlapi podle někdejší hantýrky dělili na frajery, slušňáky, nemožníky a šmejdy. Už tady je vidět, že o moc dál jsme se za necelé století neposunuli.
Cool = pocuc, špeci, klabný
Pokud je dneska něco skvělé a je to super, tak v tramvaji, ale i reklamě uslyšíme, že je to „cool“. Kůůůůl! To abychom byli přesní s výslovností, však se tak jmenuje i jedna česká televize. Otočme ale zhruba století zpět, kdy lidé ve stejném významu volají: „Je to …pocuc, špeci, bago, žraso, klabný!“ Prostě epes ráres.
Nemluvíme tady o spisovné češtině, to je jasné. A k té patří i nadávky, dnes tak rozhojnělé. Nechybí ale výrazům rozčílených současníků určitá zvukomalebnost?
Představme si dívku se sluchátky na uších jedoucí na kolečkových bruslích. Omylem vráží do chlapíka v obleku, který cvaká do mobilu esemesku. Ten po nárazu zrudne a začne na ni pod tlakem blížící se pracovní uzávěrky řvát:
„Ty čubajzno, ty fišprdlice! Tě utřu jak spocený vokno, ty drbalmando!“ Na výběr má přitom i z takových běžně užívaných slov jako hatarajda, kunďaba, pičumpajda, či chcampulice. „Ty krávo jordánská,“ dodává ještě a zvedá se ze země.

Miloš Zeman se po prohraných volbách upije na Vysočině.
Ani pes ani člověk po něm nevzdechne *8*

Zeman se za dva roky po prohraných prezidentských volbách může také jít vycpat. *15*

Něco k tématu nemáte?

Český novinář Ferdinand Peroutka před více než 70 lety prorocky a nadčasově publikoval svůj článek v časopise Přítomnosti s názvem „Prezident Zeman je lhář“. Sice nemohu přesně citovat, protože si nepamatuji, kde přesně jsem tento článek viděl, nicméně jsem si jistý, že jsem ho od Ferdinanda Peroutky četl a že existuje.

O pomoc s nalezením tohoto článku jsem pak požádal svého čtyřnohého miláčka, psa Huberta. Jedenáctiletý labrador dělá vše pro to, aby tento článek dohledal. Zatím lze doložit řadu morálních selhání prezidenta Zemana. Nebudu je zde vypisovat všechny, protože by to byl dlouhý seznam. Nicméně pěkný seznam (i když neúplný) již vytvořil Jiří Pehe, odkaz na jeho článek zde.

Nicméně jsem férový člověk a slibuji, že pokud se článek do konce června nenajde, omluvím se. Nikoli však za to, že bych snad někoho očernil (morální selhání prezidenta Zemana jsou zjevná), ale za to, že jsem článek já ani můj čtyřnohý kamarád Hubert nedohledal. Následně pak vypíši tučnou odměnu za nalezení tohoto článku.

Závěrem bych rád zdůraznil, že pokud budou historici tvrdit, že takový článek neexistuje, nevěřte jim. Podle zkušeností mého čtyřnohého přítele se snaží vše překroutit a nedá se jim vůbec věřit. Věřit lze totiž pouze mně a mému tvrzení, že jsem tento článek viděl.