Není chleba, není maso, není sýr, nebude ani Lenin. A nebude ani Putin. Zbude jenom bída.

Ruský prezident Vladimír Putin je ovšem duševní mrzák a ubožák a tak jedním z jeho prvních činů bylo, že médiím zakázal karikatury o sobě. Co také čekat od komunisty - důstojníka KGB, že? Atmosféra v Rusku podle toho vypadá, jakékoliv vybočení z řady vyvolává štvanice na člověka. Je přece šílené, když státní televize hlásá de facto antisemitismus, nenávist k Židům s tím, že takoví lidé nemají v Rusku co dělat. Tradice pogromů, jak je vidět, v kremelské říši úspěšně pokračuje.

Když tedy člověk ví, jak to v Rusku vypadá se svobodou projevu, pak je úsměvná a drzá zároveň kritika Ukrajiny a Pobaltí za to, že vypínají vysílání ruské státní televize a upírají prý tamním ruským menšinám právo na svobodu informací.

ale Rusko, kde byly zlikvidovány desítky nezávislých televizí (naposledy stanice Dožď), rádií, novin a časopisů, nemá právo v takových případech útočit na druhé.

Putinovi čeští stoupenci a vůbec všichni by si měli uvědomit jedno, mohou kritizovat vládu, prezidenta atd. bez následků. V Rusku mohou skončit v lepším případě ve vězení, v horším prostřílení na ulici. Vždyť v putinovské éře byly z politických důvodů zavražděny desítky novinářů, pachatele policie většinou nedopadla.

Gnadenhüttenský masakr (anglicky Gnadenhutten massacre), známý také jako Moravský masakr (Moravian massacre) je pojem používaný v souvislosti s povražděním 96 křesťanských amerických indiánů americkými milicemi z Pensylvánie dne 8. března 1782 během války za nezávislost. Incident se udál v misijní vesnici moravských bratří Gnadenhütten, která se nacházela poblíž dnešního města Gnadenhutten v Ohiu.

Leonid Gozman poslal otevřený dopis ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi, který by se dal zhodnotit ve stylu. Král je nahý a naše země nevzkvétá. Mimo jiné v něm píše. „Kvalita života zřetelně upadá, zhoršuje se stav v sociální oblasti, snižují se reálné příjmy. Nezbavil jste zemi závislosti na ropě a nemáte, soudě dle vašich vyjádření, žádný plán na řešení krize….

Sliboval jste vítězství nad teroristy, ale teroristické útoky pokračují. Za roky Vaší vlády se jejich obětmi stalo více než tři tisíce lidí - organizátoři těchto útoků nebyli ve většině případů ani dopadeni. Na severním Kavkaze vznikla kriminální enkláva na Rusku prakticky nezávislá, ale využívající jeho zdroje….

Společenská morálka upadla tak hluboko jako nikdy. Pod Vaším vedením rozkvetla lež, nespravedlivé soudy, korupce. Mnozí jsou přesvědčeni o zkorumpovanosti Vašich nejbližších přátel a spolupracovníků a často i o Vaší osobní zkorumpovanosti. Stále více se hovoří o stycích nejvyšších představitelů země s gangstery. Na tomto pozadí se do našich životů vrátila licoměrnost a vrací se strach - lidé se opět bojí říct, co si myslí.“

Brutální násilí „osvoboditelů“ v Polsku

V lednu 1944 překročila první jednotka Rudé armády předválečné polské hranice stanovené Rižským mírem z ledna 1921. Toho využila největší ozbrojená antinacistická nekomunistická ozbrojená formace tzv. Zemská armáda (ZA, polsky Armia Krajowa), zahájila boj s nacisty a spolu s Rudou armádou osvobodily její jednotky litevské hlavní město Vilnius. Mimo Varšavu na západ od tzv. Curzonovy linie pak zmobilizovala ZA na 40 000 vojáků, a ti sami dokázali osvobodit některá menší města a vesnice.

Zemská armáda, přestože by k tomu měla pádné důvody, nikdy vojensky nevystoupila proti Rudé armádě. To jim však nepomohlo, jednotky ruského komunistického gestapa kříženého se SS, tedy NKVD začaly likvidovat oddíly ZA. Scénář byl většinou takový, její důstojníky nejdříve vylákali enkávéďáci k sobě pod záminkou jednání na svůj štáb. Pak je postříleli, mužstvo odzbrojili a deportovali, prakticky ve stejně hrůzných podmínkách jaké měli ubožáci v nacistických transportech, do gulagů. Odhaduje se, že takto byly násilím odvlečeny z Polska desítky tisíc lidí.

Samostatnou kapitolou je varšavské povstání, které vypuklo v srpnu 1944. To masový bolševický vrah Stalin nechal na pospas nacistickému teroru. Jelikož ho nevedli komunisté, ale velitelé Zemské armády, tak Rudá armáda, která stála na pravém břehu Visly, dostala rozkaz zastavit útočné operace, nejít povstalcům na pomoc a jen nečinně přihlížela, jak jsou nacisty zvěrsky masakrováni obyvatelé polského hlavního města, kterých bylo zavražděno na 200 tisíc. Nicméně Stalinovi nikdy na lidech nezáleželo a na jeho kontě je více obětí než na tom Hitlerově, takže mu to nijak moc nevadilo.

Jen v letech 1661-1774 byl z Afriky do USA dovezen asi jeden milion živých otroků a více než devět milionů zemřelo po cestě. Příjmy otrokářů z této operace v cenách poloviny 18. století byly nejméně 2 miliardy dolarů, což na tu dobu byla astronomická částka.

Skutečně vysoká úroveň příspěvků.... Těch pár debilů, kteří si z toho dělají soukromé fórum navíc úrovně odpovídající myšlení retardovaných jedinců, by si mělo založit vlastní komunikační kanál a neobtěžovat.
Navrhuji tyto "přispěvatele" zablokovat a znemožnit jim komunikaci.

Převrat v Gruzii.
Přímou pomoc gruzínské opozici poskytoval americký velvyslanec v Tbilisi, Richard Miles, to znamená, že to bylo provedeno se souhlasem Bílého domu. Mimochodem, Miles byl už dlouho nechvalně známý jako hrobník režimů: byl velvyslancem v Ázerbajdžánu když k moci přišel Hejdar Alijev, byl v Jugoslávii při bombardování a při svržení Slobodana Miloševiče, byl v Bulharsku, když parlamentní volby vyhrál dědic trůnu Simeon Saxe-Coburg Gotha, který zůstal v čele vlády. Kromě politické podpory, Američané podporovali opozici i finančně. Například Sorosova nadace přidělila 500 000 dolarů radikální opoziční organizaci „Kmara“ („dost“). Ten taky financoval oblíbenou opoziční televizní stanici, která hrála klíčovou roli v podpoře „růžové revoluce“ a říká se, že poskytoval finanční podporu mládežnické organizaci, zodpovědné za pouliční protesty. Kromě toho, podle „Globe and Mail“ právě za peníze Sorosových organizací do Tbilisi na speciálních autobusech z různých měst sváželi opozičníky, a uprostřed náměstí před parlamentem byla postavena obrovská obrazovka, před kterou se shromažďovali odpůrci Ševarnadze. Podle dokumentu byli před svržením Ševarnadze v Tbilisi speciálně studované metody organizování masových protestů v Jugoslávii, které vedly k rezignaci Miloševiče. Podle „Globe and Mail“, prezident Gruzie Michail Saakašvili, který získal právnický titul v New Yorku, osobně podporuje vřelé vztahy se Sorosem. Čečenští rebelové, přijatí do služby gruzínské armády získávají od Sorose bonus k platu.

Lenina znám. To je ten zpěvák. John Lenin z Beatles.

Sýrie.
Jak už to tak bývá v záchvatu vášně, USA začne ničit obětní zemi (v tomto případě, Irák), ale také okolní země. 24. června Pentagon oznámil, že možná zničili Saddáma Husajna nebo jeho nejstaršího syna Udaye. Podle vedoucího americké armády, dron Predator zasáhl podezřelou konvoj. Jak se ukázalo, při honbě za představitelem bývalého iráckého režimu, americká armáda působila v Sýrii. Americká vojenská jednotka uznala střet se syrskou pohraniční stráží. Byli použiti parašutisté. Ze vzduchu kryla přistání speciálních sil letadla a vrtulníky.