Já mám vodáky a vodu celkově docela rád. Každý rok si v půjčovna lodí půjčíme nafukovací loď a vyrážíme na Vltavu. Teda většinou je to Vltava, ale zkoušeli jsme i Sázavu, Dyji a jiné toky. Třeba Sázava ta je fakt dobrá, protože tam jezdí poměrně málo lidí. Ale na druhou stranu tam není ani zase tak časté občerstvení. ;-)

Dobrý a podle mě i dost užitečný článek. Já teda nejsem žádný zkušený vodák, ale myslím si, že na bezpečnost by se určitě na vodě dbát mělo. Letos jsem řeku zkoušel sjíždět vůbec poprvé v životě, konkrétně Lužnici na kanoji a můžu vám říct, že to byl super zážitek. Rád bych si to příští rok zopakoval. Loď nám půjčovala tato půjčovna lodí Lužnice. Koukal jsem, že mají půjčovny i u jiných řek, tak možná příští rok zkusíme nějakou jinou, třeba Sázavu.

Tradice jsou likvidovány. Dobrý vodák vždy pil dobrý mok a vyznal se v ušlechtilém pijáckém umění. Neviděl jsem vodáka, který prožil den v sezóně ve střízlivém stavu, protože každý správný muž věděl, že každý den ve střízlivém stavu je promarněným dnem. Po listopadu 89 se najednou objevili a nebezpečně rozmnožili vedle různých podvodníků, tunelářů a zlodějů i záchranáři všeho druhu. Před rokem 89 jsem na vodě nikdy žádného záchranáře neviděl, protože tam nebyl zapotřebí. Cyklisti a lyžaři nepotřebovali přilby, ač byli stále namazaní atd. Polistopadové utahování šroubů včetně zákazu kouření prospívá jen úzké vrstvě vyvolených gaunerů. Lidé v listopadu 89 necinkali klíči kvůli tomu, aby se moci chopili iniciativně blbnoucí kazisvěti, kteří slastně chrochtají při přijetí každého nového a stupidního restriktivního opatření, které zase ubralo kus naší osobní svobody, důstojnosti a bezpečnosti a na straně druhé přidalo další existenční starosti a nechuť k životu.