Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • 0
  • 0
  • 0
  • ... už jsem se tak dlouho nepobavil s póvlem zde na Tiscali, kašlu na vás a jdu si začmuchat k Simonině zapařené prdeli, to bude pošušňáníčko, možná mě nechá tu svoji zapřenou prdell i oblíznout :)))
  • pokračování:

    DŮLEŽITÉ OSOBY:
    Livia Klausová, manželka Václava Klause. Členka dozorčí rady banky, která schvalovala všechny
    významné operace v letech 1993 2000.
    12 Úzké provázání banky s ODS dokazuje i angažmá
    Evžena Tošenovského, v dozorčí radě banky v období největšího pumpování, tj. v letech 1996 1999,
    nebo poslance ODS Martina Kocourka, jako člena dozorčí rady banky v letech 1996 1998.
    Josef Kotrba, bývalý člen KSČ a ODA, manžel Petry Buzkové, ministryně vlády za ČSSD. Člen představenstva v letech 1997 1999, tedy v době, kdy se pumpovalo nejvíce
    • poté, co odešel z vypumpované České spořitelny, stal generálním ředitelem státní Konsolidační
      banky, kam byly ztrátové úvěry vyváděny. Cíl byl jednoduchý zajistit, že úvěry nebudou od dlužníků
      vymáhány a tyto pohledávky budou jako "nevymahatelné" odprodány za zlomek původní hodnoty,
      typicky třeba subjektům spřízněným s dlužníky. V roce 2004 na otázku, kdo je jeho profesním vzorem, pravdivě a trefně odpověděl: "Je jím Richard Salzmann. Naučil mě nesmírnou spoustu věcí. Uměl lidi nadchnout, dát jim vizi. Navíc byl vzdělaný, inteligentní, skvělý rétor, v bankovnictví se velmi orientoval. Vrátil mu noblesu a prestiž. Škoda, že neodešel o dva roky dříve." O Richardu Salzmannovi
      bude řeč níže. Ziegler se od něj skutečně měl co učit, za jeho éry bylo z Komerční banky ukradeno ještě o mnoho miliard více.
      Vladimír Kotlář, člen představenstva banky od roku 1991 1999 a Rudolf Hanus, člen
      představenstva 1994 1999. Tito dva agenti StB jsou úmyslně uváděni dohromady, neboť jejich
      společné krycí jméno "Mirek" a působení v rezidentuře v Českých Budějovicích naznačují jejich blízký vztah. Hanus byl od roku 1993 1999 jedním jednatelů společnosti ČNTS, servisní firmy televize NOVA. Jeho jméno figuruje (spolu s tehdejším generálním ředitelem spořitelny Klapalem) pod smlouvami z roku 1996 s firmou Ronalda Laudera, která si u České spořitelny půjčovala finance v řádu miliard. Tyto úvěry CME pochopitelně nesplatila a údajně je splácí dodnes.
      Jaroslav Klapal, generální ředitel a předseda představenstva 1994 1999. Bývalý vysoký
      komunista obsazený do funkce generálního ředitele zřejmě nebyl tím, kdo skutečně rozhodoval, kolik se vypumpuje a kam. Byl spíše vybraný k tomu, aby byl první na ráně.
      • IPB
        IPB vznikla roce 1993 sloučením Investiční banky (je zajímavé, že vznik Investiční banky v roce
        1990 byl předem již za komunismu plánován, jak vyplývá z interních dokumentů Státní banky
        Československé z února 1989) a Poštovní banky. IPB se brzo dostala mezi tři nejsilnější banky v zemi.
        Postupně docházelo k navyšování základního kapitálu, tzv. "nafukování bubliny" a důkladnému
        pumpování ve formě úvěrů a vyvádění aktiv na dceřinné společnosti. Významnou destinací peněz
        pumpovaných z IPB byly firmy Václava Junka, agenta StB a člena posledního předlistopadového ÚV
        KSČ, zejm. Chemapol Group a společnosti, ve kterých figuroval jako statutární orgán či většinový
        vlastník Antonín Charouz. Miliardy končily také v impériu Lubomíra Soudka, agenta StB, evidenční číslo 24939, krycí jméno GORDON, ovládajícího mj. Škodu Plzeň.
        • Prostřednictvím IPB byla financována i ODS, první půjčku ve výši 55 milionů v roce 1992 brzo následovaly další, bezpočet večírků, konferencí a "Žofínů" ani nepočítaje. IPB financovala i vydání knihy Václava Klause "Dopočítávání do jedné".
          První ohrožení nerušeného pumpování znamenal rok 1995, kdy se do IPB vypravili kontroloři NKÚ, aby prověřili, proč banka neplatí daně. Dluh banky tehdy činil cca 173 milionů korun. Z banky byli nekompromisně vyhozeni a premiér Klaus tehdy osobně a v doprovodu tehdejšího vicepremiéra Kalvody navštívili NKÚ, aby jeho vedení náležitě "umravnili" a odkázali do patřičných mezí. Tento
          daňový dluh později IPB ministerstvo financí v čele s Kočárníkem odpustilo.
          Menší problém nastal i v roce 1997, kdy auditorská společnost Coopers & Lybrand odmítla vydat
          pozitivní auditorskou zprávu s odkazem na neprůhledné účetnictví a nestabilitu banky. Pumpování proto kryla nějakou dobu auditorská společnost Ernst & Young, který vydávala bance výroky "bez výhrad", a to často v rekordní době. Na jaře 1997 odmítlo vedení IPB poskytnout úvěry zjevně krachujícím firmám, zřejmě s ohledem
          na blížící se politické změny (pád Klausovy vlády v roce 1997) a hrozící odpovědnost. 30.4. 1997 jsou
          Tesař s Procházkou zatčeni a putují do vazby. Brzo zřejmě dostanou rozum, jsou propuštěni a
          zůstávají ve funkcích. V roce 1998 se v IPB objevuje strategický partner Nomura, zřejmě na objednávku, aby maskoval skutečnost, že banka je na pokraji pádu. Nomáda brzo převádí svůj podíl na společnost Saluka Investments, s heslem "čím neprůhlednější, tím lépe".
          Konec se však blížil. Stomiliardové manko už nešlo krýt a bylo nutno poslat banku do
          nucené správy. Stalo se tak v červnu 2000 a pro mediální efekt "zakročujeme tvrdě a nikdo neunikne potrestání" obsadilo centrálu IPB po zuby ozbrojená zásahová jednotka URNA. Banku během dvou dnů koupila ČSOB a stát jí zaručil veškeré ztráty.
          • Ještě před uvalením nucené správy se podařilo managementu banky vyvést veškerá likvidní
            aktiva do tzv. offshore fondů na Kajmanské ostrovy (přičemž společným portfoliem byly fondy
            Triton), na který se nucený správce ani český stát "nedostane". Šlo o řadu fondů, které využívají legální
            nedobytnosti právního prostředí Kajmanských ostrovů. Celkovou výši aktiv vyvedených na Kajmany
            lze odvodit z rozhodnutí vlády ČR, která 21.7. 2003 rozhodla, že Konsolidační agentura zaplatí ČSOB
            v rámci státních garancí celkem 49,3 miliardy korun jako náhradu za majetky ukradené do fondů
            Triton.
            Podle státních odhadů by krize IPB a související státní záruky měly přijít daňové poplatníky až na
            160 miliard korun.
            • Této české "elitě" naprosto vyhovuje široká apolitická veřejnost, která s politikou a politiky
              nechce mít nic společného. Proto "elita" může trestat ty, kteří mají odvahu se těmto praktikám postavit. Ještě stále není dost lidí typu Libora Michálka, nebo generála Miroslava Krejčíka
              ÚSTAVNÍ SOUD ČR
              Ústavní soud "smázl" důkazy 80 procent hospodářských kauz. Několika nálezy totiž prý znemožnil,
              aby se u soudu použily důkazy, jež zabavili policisté při prohlídkách kanceláří a firemních sídel. U
              pražského vrchního státního zastupitelství, které se specializuje na nejzávaznější hospodářské
              delikty v zemi, se to týká 80 procent všech případů, které řeší. Předsedou Ústavního soudu v r. 1993 2003 byl JUDr. Zdeněk Kessler, od roku 2003 tuto funkci zastává JUDr. Pavel Rychetský.
            • BANKA BOHEMIA
              Banka Bohemia je typovým příkladem, jak si nomenklaturní kádři bolševického režimu založili banku, kterou vykradli a jejich dluhy uhradil stát. Byla založena v roce 1991 a již tři roky nato, v roce 1994 na ní byla uvalena nucená správa a skončila v likvidaci. Ztrátu banky ve výši 17 miliard korun zaplatil stát. Banka byla vypumpována dosti primitivně a bez jakýchkoli krycích operací, miliardy
              tekly přímo na konta Adamcových a Čadkových firem a končily v zahraničí. Management banky si byl zřejmě tak jistý svými konexemi na vládu a orgány činné v trestním řízení, že se krycí operace při
              vykrádání jevily jako nadbytečné. Po uvalení nucené správy na banku a prohlášení konkursu se stal jejím správcem bývalý komunistický ministr financí Jiří Nikodým, který dohlédl na to, aby pád banky vyšuměl do ztracena a ztratily se důležité dokumenty, mj. řada úvěrových smluv.
              Zbylá aktiva banky v řádech stovek milionů korun potom Nikodým pod cenou prodával firmám spřízněným s Adamcem. HLAVNÍ POSTAVY VYKRADENÍ BANKY BOHEMIA:
              Jiří Čadek, podplukovník StB působící v rozvědce a poté v odboru ochrany stranických a
              vládních činitelů. Vzhledem k nepokrytému vykrádání banky do jeho firem byl formálně stíhán, policie
              mu však dala dostatek času, aby po zahájení stíhání odjel na Floridu. Kriminalista, který měl přístup k jeho spisu na policii, řekl k jeho nerušenému odjezdu do zahraničí: "Vyšetřovatelé dokonce
              ani nenahlásili na hranice blokaci jeho jména, což se běžně dělá." Během jeho pobytu na Floridě zrušil parlament paragraf trestního zákona, podle kterého byl stíhán, mohl se tedy bezstarostně vrátit z příjemné floridské dovolené. Dnes Čadek dále podniká a vlastní několik firem. O pádu banky řekl pro tisk 7.7. 2004 s příslovečnou bolševickou drzostí: "Neudělal jsem nic nezákonného. Úřady proti Bance Bohemia postupovaly nesprávně a tím zavinily její pád." Ladislav Adamec, syn posledního bolševického premiéra Ladislava Adamce. Bývalý člen dozorčí rady banky Bohemia, dnes nerušeně podniká a vlastní desítky firem. Jeden z neznámých českých miliardářů.
            • 16. února 2000 schválila Zemanova vláda pomoc Komerční bance pohybující se na pokraji
              krachu. V rámci sanace stát převzal její špatné úvěry ve výši asi 65 miliard Kč, které byly později podle
              zaběhnutého scénáře převedeny do Konsolidační agentury. Komerční banku poté převzala francouzská
              Societé Generale. Dne 20.7. 2001 potom Miloš Zeman, tehdejší premiér ČR publikoval článek, ve
              kterém uvedl "Myslím si, že privatizací Komerční banky končí tunelování velkých bank v
              Čechách".
              PERSONÁLNÍ POZADÍ:
              Na prvním místě nelze neuvést Richarda Salzmanna, generálního ředitele banky od roku 1992 1998. Do roku 2000 byl senátorem za ODS. Osobní přítel Václava Klause, Ivana Kočárníka, Tomáše Ježka, Dušana Třísky atd. Je ironíí, že celá 90. léta byl Salzmann prezentován jako vzor bankéře a byl o něm dokonce natočen díl cyklu GEN (Galerie Elity Národa). Osobně schvaloval největší pumpařské operace. Jan Klak, člen dozorčí rady banky 1995 1997. Karel Dyba, člen dozorčí rady banky 1997 1998, tj. v době největšího pumpování do Alonovy BCL Trading. Bývalý ministr hospodářství za ODS. Člen KSČ od 22 let, za komunismu kariéra v ČSAV, zakotvil v Prognostickém ústavu.
              Josef Kotrba, člen dozorčí rady 1995 1997, více o něm viz. výše kauzu České spořitelny
              Jan Stráský, v dozorčí radě 1998 1999, jeho úkolem bylo krýt předchozí velké vykrádání banky, bývalý předseda federální vlády v roce 1992, pozdější ministr zdravotnictví a dopravy (ODS). Bývalý vysoký funkcionář KSČ, vstoupil do ní ve svých 18 letech.
            • IPB nebyla klasicky vypumpována, jako ostatní banky, ale doslova "přepumpována", což
              způsobilo trochu jiný scénář, než bylo obvyklé sanování a státní pomoc. Bylo nutno jí převést na jinou
              banku, spolu s absolutními státními garancemi, které znamenají, že státní výdaje budou ještě vyšší. Výše ukradených peněz se může pohybovat v řádech okolo 300 400 miliard korun, Konsolidační agentura odkoupila nejhůře klasifikované dluhy za 170 miliard, záruky státu vůči ČSOB jsou neomezené (odhady státu se zatím pohybují okolo 100 miliard), takže konečný účet může být ještě vyšší.
              15 KOMERČNÍ BANKA
              Komerční banka vznikla vyčleněním z bývalé státní SBČS a v roce 1992 se transformovala v
              akciovou společnost. Ve stejnou dobu se zde objevuje klíčová osoba vykrádání banky, Richard Salzmann. Kam peníze z Komerční banky nejvíce mizely?
              Mezi největší společnosti, kam byly pumpovány finance z Komerční banky, patří firmy (skupina ČS/Satrapa) okolo agenta StB, svazek č. 25447, Františka Chvalovského. Celková suma se pohybuje kolem tří miliard.Více než jednu miliardu vypumpoval z banky Petr Smetka, přes svou společnost HSYSTEM. Jedno z největších rozkrádání banky bylo realizováno přes společnosti izraelského státního občana Alona Baraca, nar. 11.8.1960 (v českých médiích většinou nepřesně uváděný jako Barak Alon, pod tímto jménem také občas vystupoval) a jeho holding B.C.L. Trading. Vykrádání banky zahájené v
              roce 1996 ve formě dokumentárních akreditivů nebylo však Baracovou první operací v Komerční
              bance, počátkem 90.let ji připravil přes svou firmu Tessos Praha o asi dvě miliardy korun. V průběhu let 1996 1999 poskytla Komerční banka Baracovi úvěry ve výši přes osm miliard korun. I přes trestní oznámení na něj z roku 1999 nebyl Barac nikdy v Čechách stíhán a státní zastupitelství v Praze si na něj netrouflo vydat ani zatykač. Podobné podvody jako v Čechách měl Barac na svědomí i v Maďarsku, kde pumpoval státní banku Postabank. Maďarské úřady Baraca dokonce na krátkou dobu zadržely, poté byl propuštěn. Žalobě čelil pouze ve Vídni v Rakousku, ale i tam spravedlnosti unikl vzhledem k náhlé nemoci soudce.
            • PERSONÁLNÍ POZADÍ VYPUMPOVÁNÍ IPB:
              Miroslav Tuček, agent StB, ev. č. 1864001, krycí jméno "KRÁL národohospodář".
              Komunistický ekonom a dlouhodobý prorektor VŠE Praha za bolševismu, v 70. letech dokonce
              ekonomický poradce prezidenta. Před rokem 1989 zakotvil v Prognostickém ústavu, líhni kádrů, které
              připravovaly předání moci. V letech 1992 2000, tj. až do pádu banky působil ve funkci člena dozorčí
              rady banky. Měl zásadní vliv na všechny "pumpařské operace". Jeden z mozků vykrádání IPB.Jiří Weigl, prodloužená ruka Klause v bance, který dohlížel, aby bylo pumpováno správným
              směrem a výhradně se souhlasem mocných. Člen dozorčí rady banky 1993 1998. V současné době působí ve funkci vedoucího Kanceláře prezidenta republiky.
              Libuše Benešová, místopředsedkyně ODS a předsedkyně Senátu zastávala v letech 1996 1998 funkci člena dozorčí rady. Jejím úkolem bylo hájit zájmy ODS v bance, zejména úvěrování společností spojených s ODS. Libor Procházka, několikrát byl trestně stíhán, tři týdny dokonce i vazebně, vždy bylo však trestní stíhání zastaveno. V představenstvu banky působil v letech 1992 2000. Aladár Blaas, pravá ruka Libora Procházky a náměstek v IPB. Trestně stíhán, na intervenci ministra vnitra obvinění staženo. Jan Klacek, místopředseda stínové vlády ČSSD 1996 1998, ve stejném období i člen
              představenstva IPB. Od roku 1998 až do pádu banky generálním ředitelem IPB.
              Jiří Tesař, autor ekonomického programu ČSSD, generální ředitel, předseda představenstva IPB 1992 1998 a člen dozorčí rady 1997 2000.
  • Zase přepitomečkováno. Jdu spát.
  • ... něco pro zdegenerovanou Miladu: https://youtu.be/DvHPpfNadEo :)))
    • ... "hudba" vymaštěných impotentů :)))
      • ... u vidláků jako ty nepochybně, nepřekvapuje mě to ani trochu, balíku :)))
      • nebo se tady rozkryje celá tvoje identifikace.
        • ... já se ale za sebe nestydím, nejsem zbabělá krysa jako ty, troubo :)))
  • do roka do dňa, hin sa hukáže hdo z nás...
    • ... jsi dokonalý primitiv, čau :)))
  • 0
    • krákání pro debily tvýho formátu impotente
      • 0
  • Jsem český Donald Trump *15* *15* *15* *15* *15* *15*








    PCHE !!!
    • Proto pana BTW tolik obdivujeme!








      .

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit