Ten - původem dánský - hvězdář se jmenoval ve skutečnosti  Tyge Ottesen Brahe - i když jeho jméno je někdy uváděno chybně jako „Tycho de Brahe“ (což zní spíše francouzsky, než dánsky)...

Jen tak mimochodem - byl považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy a jeho pozorování byla překonána (vlastně  - spíše upřesněna) až šedesát let poté, když byl zkonstruován první dalekohled.

Pro zajímavost - novodobá zkoumání jeho vlasů a vousů zjistila - mimo jiné - velké koncentrace rtuti v nich. Zajímavé je nadlimitní množství zlata ve tkáních i vlasech (20 –100krát větší než ve tkáních současného člověka). Koncentrace kovů byla v mladších částech vlasů nižší, než v těle a odrostlé části vlasů. což může znamenat, znamená, že Brahe nebyl kovům vystaven cca dva měsíce před smrtí. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je - že byl již příliš zesláblý na to, aby poslední měsíce života ještě pracoval.

Bez zajímavosti není ani, že Tycho Brahe používal umělý nos vyrobený ze slitiny zlata a stříbra (o svůj vlastní přišel ještě v mládí v šermířském souboji s jiným  studentem, jménem  Manderup Parbsjerger. Na vánočním večírku rostocké univerzity se pohádali o to, kdo z nich je horším matematikem – Brahe se ovšem ukázal být horším šermířem a v souboji  tak přišel o nos),