Sice pořád prší, ale stejně jsem si jist, že během několika málo dnů budeme číst články o tom, jak je opět málo vody a že zemědělci kvůli tomu budou muset zdražit.

Chcete se vsadit? 😀

V noci z 16. na 17. dubna 1945 provedli Britové jeden z
těžkých náletů na Plzeň, při kterém zahynulo přes tisíc lidí. Bylo mezi
nimi i 38 školáků a jejich učitelka Květoslava Zajícová. Noc se změnila v den...

Tuto noc se nad Plzní objevilo 222 bombardérů typu Lancaster. Nejprve
označily cíle barevně hořícími pumami. Podle výpovědi pamětníků se noc
změnila v den. Ve vzniklé záři bylo prý možné číst noviny. Během 17
minut shodily spojenecké letouny 891 trhavých a 4 tuny zápalných bomb.
Kromě nádraží bombardovaly část obytné čtvrti Doubravky, Roudné, celou
Jatečnou kolonii a také Plzeňské pivovary. Bilance náletů byla hrozivá.
Obětí bylo kolem jednoho tisíce, zbořeno bylo 120 domů, těžce poškozeno
dalších 154. Památku dětí, které při tomto bombardování zahynuly,
připomíná pamětní deska v chodbě konzervatoře a lípa, vysazená v
Habrmanově parku, která nese jméno paní učitelky – Květa.

Ohromné materiální škody. Nálet taky zničil dělnickou čtvrť Cikánka poblíž seřazovacího
nádraží. Obyvatelé se sice seběhli do krytu, který ale nebyl připravený
na přímý zásah bomby – byl pouze ze dřeva zasypaného hlínou a ne příliš
hluboký. Nikdo z přítomných neměl šanci na přežití. Při bombardování
zemřely celé rodiny. Podle některých pramenů bomby zabily až tři sta
lidí včetně čtyř strážníků, přesný počet obětí není dodnes znám. O
ničivosti spojeneckých náletů svědčí také fakt, že veškeré škody tehdy
byly odhadnuty na 63 milionů předválečných korun. Například v pivovaru
Gambrinus museli dělníci po válce kompletně znovu postavit nejen celou
budovu pivovaru, ale i řadu přiléhajících domů a staveb.

Zpracoval Rudolf Hruboň