Kdyby se podporovali menší živnostníci a ne velké korporace, tak by byl život přirozenější, ne tak odlidštěný. Ale vše zašlo už příliš daleko, vývoj jde tak rychle dopředu, včetně digitalizace, která odosobňuje ještě víc, že lidé s depresemi, pocitem osamělosti a vyhoření bude přibývat. Člověk musí být silná osobnost, vy*rat se na ten pokrytecký systém a být na něm co nejméně závislý.

Tak jako Římská říše zašla, na své bohatství, když se lidé začali mít až přiliš dobře a mysleli jenom na spotřebu a zábavu - "chléb a hry", tak zajde i tato euroatlantická civilizace na totéž. A bude se zase začínat znovu, i když je to pro mnohé nepředstavitelné. Ale ani římští občané si neuměli konec své římské, v tehdejší době dokonalé, civlizace představit a o novém začátku si netroufal nikdo z jejich myslitelů vůbec uvažovat ani náznakem. 

No jo, ukecané ženské. Kdesi jsem četl, že podle jistého výzkumu k vyjádření toho, na co žena v průměru potřebuje 100 slov stačí muži v průměru 60 slov.

Když v ráji rozdávali řeč, tak Eva šla 2x a na Adama už toho moc nezbylo. 😀

Dnes by musela paní stát ve dvoumetrovém odstupu a všichni hovořící by byli opatřeni rouškami, což při rozhovoru moc pohody nedodává.

Nemáme v práci jinou možnost stravování, než si přinést vlastní jídlo, nebo narychlo opustit pracoviště a okamžitě zpět. Když přede mnou stojí zákaznice, známá pokladní a vyprávějí si jak bylo na chatě, tečou mi nervy. Už jsem zažil i ukazování fotek na mobilu! Vždyť chci jen zaplatit dva rohlíky a kousek něčeho k nim. To pak nevydržím a řeknu, že pospíchám a ať si to dopovídají potom. 

Vypadám sice jak nezdvořilý hulvát, ale někdy to fakt jinak nejde. A kdyby to bylo dokonce povolené pravidlo, tak bych byl raději o hladu.

U nás myslím nemyslitelná věc, v Jumbu i Albert Heinu se stavuju poměrně často, občas si dám i tu kávu a zákusek, ale promítnout si to u nís nedovedu už proto, že káva i ten zákusek je zdarma, takže si to umím představit jak by to asi dopadlo, je fakt, že ted v době corona krize je káva i zakusky zrušeny, ale odstupy se dodržují, někde mají jen jednosměrný provoz mezi regály , všede je dezinfekce a funguje tam služba která myje tou dezinfekci nakupní košíky a předává je zákazníkům, do košíku se nic nevkládá aby se nemuselo chmatat na peníze, prostě fiunguje to všechno jak má a bez problemů jako u nás, tak asi tak.....

přímo nesnáším, když se někdo vykecává s pokladní... ať si tito samotáři založí klub a mohou kecat spolu v klidu, u pokladny ve frontě se mě fakt stát nechce...

Jako někdy na to náladu mám, ale někdy bych prostě jen nejraději zaplatil a ani by mi nevadilo, že mi pokladní kotoučky nevydají účtenku. Prostě nálada od nálady. A to nejsem nějaký schizofrenní nebo prostě náladový týpek, jestli mi rozumíte. .) Ale prostě někdy člověk spěchá a když narazí na důchodce na brigádě, který se chce vykecávat, tak se mu to nehodí. :) 

Rád s paní pokladní prohodím pár slov, na druhou stranu do obchodu nechodím na kus řeči. Ovšem musí to být tak, že všechno odsýpá a z druhé strany na mě nedívá otrávená prodavačka, která neumí na poprvé načíst ani čárový kód. Já v tomhle ohledu razím to heslo, že když pracuješ s lidmi, tak prostě neexistuje to, že se mračíš. Přijdeš do práce, nahodíš rohlík (úsměv) a funguješ.