pro redakci: Váš web považuji za špičku v ČR a děkuji za něj. Opravdu Vám stojí za to, nechat recenzovat tuto hru člověkem, který nejen že "není velký fanda světa Warhammer" - to vem čert, ale zcela evidentně není ani velký fanda taktických her a nerozumí jim...
pro autora recenze: 1.)Dejte si prosím facku 2.)a pak napište: "Když už dostanu k recenzování titul, který mne nebaví, nerozumím mu, nejde mi, protože je na mne..whatever..?", svěřím ho do rukou někomu vhodnějšímu, a nebudu plácat zcestné nesmysly.
Chápu, že tenhle titul není pro "casual" hráče, a není snadné se mu dostat pod kůži, chápu i to, že není ani zdaleka dokonalý, a také to, že recenze je subjektivní slohový útvar, pochopil bych i ono 6/10, byť bych s tím nesouhlasil, ale sakra, proč mám na prestižním herním serveru číst "subjektivní slohový útvar" od někoho, kdo o téhle hře neví ani tolik, kolik já po odehrání prvních cca dvou hodin?
Nebo je tu snad někdo, koho zajímají recenze automobilů od výrobců nábytku, recenze hardwaru od pracovníků call center, recenze filmů od ošetřovatelů z ústavů pro choromyslné?

1.)"Sem tam se objeví možnost vyrazit na velkou příběhovou výpravu, ale většinu prostoru si pro sebe uzurpují menší střetnutí s nepřátelskými bandami."
...Ehmm..Ve hře jsou čtyři unikátní strany. Pro každou z nich je v kampani osm unikátních misí. Každá taková mise Vám dá zabrat na minimálně půl hodiny a některé si několikrát zopakujete hezky od začátku...Protože v misích NENÍ ŽÁDNÝ SAVE AND LOAD. = autor si možná nevšiml, možná to považuje za nedůležité....
2.)"Přátelé i nepřátelé během toho všeho stojí na místě jako sochy."
...Narozdíl od ostatních taktických her, jako např UFO či X-COM, Silent Storm atd., že autore? Možná, kdybyste někdy něco z těchto titulů hrál, napadlo by Vás v recenzi i jisté připodobnění či srovnání s těmito hrami....
3.)"Ve zkratce to znamená, že přepadající voják napadne kohokoli, kdo se octne v určité vzdálenosti od jeho osoby." ..Ne nenapadne. Dojde tam k hodu kostkou, dotyčný buď hodí save, či nikoli, navíc pokud o "číhajícím" nepříteli víte, a máte li patřičné skilly a dostatek pointů (opět malinkatá "drobnost" . ve hře máte jednak strategy pointy určené primárně pro pohybové aktivity a offense pointy - primárně ...hádejte na co? :-) - pro autora asi opět jen drobnost) - můžete ho zkusit "nachargovat", můžete ho i rozstřílet z dálky - autorovi je "... jedno, o jak přesnou konverzi stolní hry jde, tohle prostě nedává smysl." - mně je zase úplně jedno, co si o tom autor myslí, protože je to prostě jedna z mechanik této hry, a funguje skvěle.... Ne nebudu se tady vypisovat se všemi nesmysly z recenze a zbytečně se rozčilovat, mohl bych řešit např to, že autor si neráčil všimnout, jak důležitá je role lootu ve hře, že urvat na začátku mise co nejvíc "dobrot" znamená, že i pokud dostanete od nepřítele za uši, loot (u Vašich bojovníků, kteří nebyli vyřazeni z boje) zůstává Váš, a naopak, pokud misi vyhrajete, většinu zbylého lootu, který jste nestihli posbírat manuálně od hry dostanete automaticky, nikde nezmiňuje pasti, které Vám ale po spuštění mohou nahodit i pozitivní efekty, o systému kouzlení, kdy magie může být velice mocná, ale čím více jí využíváte, tím víc se vystavujete rizikům s jejím užíváním spojeným (když máte hodně velkou smůlu, nejen, že se kouzlo nesešle, ale uživatel se zabije sám)...o milionu dalších věcí....protože bez urážky - buď hru pořádně nehrál, nebo by měl recenzovat něco, čemu rozumí...

Nejsem velký fanda světa Warhammer, a když Creative Assembly oznámili, Total War: Warhammer, praštil jsem pěstí do stolu a zavyl: "A co Medieval třiiiii!" Proto je úctyhodné, že mě Mordheim: City of the Damned okamžitě zaujal právě svým prostředím.


uplne stačí.. dál číst nemusím..

Mordheim je pro mne jednoznačnou strategickou hrou roku.Pokud jste fandy JA či XCOM, budete bezesporu Mordheim oceňovat mnohem více než recenzent.
Klasické tahové strategii je nesmysl vyčítat, že se hraje na jednotlivé tahy, kde se jednotliví bojovníci v každém tahu střídají na základě své iniciativy. I tak jsou schopni provést nečekaný výpad ze své eventuální obrané pozice, což recenzent nepochopitelně nechápe. Tahy jsou relativně svižné, zde problém opravdu není. Problém je nahrávání jednotlivých misí, které trvá opravdu nehorázně dlouho. Protože pro úspěch v boji je potřeba se dobře orientovat na mapě, je chybou, že je dosti nepřehledná a často nevidíte na případné zátarasy. Problém je i v těžko odhadnutelném převýšení jednotlivých míst.
Mise se odehrávají v Mordheimu, který je rozdělen na několik čtvrtí a ty následně na několik dalších map. Pokud odehrajete kolem stovky bitev, je logické, že se lokace časem opakují. I tak, dochází k tomu, že vstupní rozmístění jednotek je jiné, jiné jsou i cíle.
Cílem každé mise je zničit nepřátelskou družinu, ovšem pro splnění i vedlejších úkolů (a získání plné, podstatně větší odměny a zkušeností) je třeba sesbírat i většinu wardstonů, ukrást z nepřátelského vozu cizí zástavu a donést ji do vlastní truhly či zabít dva až tři jmenovitě určené protivníky a přivlastnit si jejich trofeje
Sběr wardstonů je je relativně nejjednodušší, mise se získáním zástavy či zabitím protivníků jsou mnohem těžší, protože k jejich splnění je většinou potřeba svou skupinu rozdělit minimálně na dva týmy a v článku uvedenou strategii jedné silné skupiny nemůžete využít. Zde se jen podivuji, proč autorovi připadá podivné, že skupinka je silnější než případný jednotlivec. Ani váš nejsilnější bojovník totiž v reálném boji sám proti dvěma, třema protivníkům nemá moc šancí, což je vcelku logické.
Navíc jako skupina začínáte jen ve vybraných misích, kdy je tým soustředěn kolem vašeho válečného vozu, kam můžete ukládat sesbírané poklady. V ostatních případech jste rozděleni na mapě do tří skupin, případně po jednotlivcích a než se dokážete seskupit do jednoho celku, může být již dávno po bitvě. Samozřejmě prohrané. I přes určitou repetetivnost, je tak náplň misí pestřejší, než u takového Faloutu...Speciální kapitolou jsou pak příběhové mise - pro každou frakci dva akty, každý po čtyřech misích, kdy každá z nich je na své vlastní originální mapě a jejichž plnění se stane pravým peklem a zkouškou ohně pro vaše hrdiny. Standartní mise jsou vlastně tréninkem a přípravou pro tyto mise příběhové.
Vaše jednotka postupně naroste ze čtyř bojovníků na devět až deset plus rezervy o počtu až sedmi vojáků. Každá jednotka má svého velitele, dále dva až čtyři hrdiny celkem tří různých typů (po dostatečném rozvoji vaší skupiny můžete místo dvou hrdinů angažovat impozantního válečníka s potenciálně nejlepšími statistikami) a pětici obyčejných vojáků ve dvou variantách.
Vojáci začínají na nulté úrovni a postupem doby je můžete vylepšit až na desátou úroveň. Během rozvoje jim jsou přidělovány body do fyzických, mentálních a válečných schopností, kdy každá schopnost má další tři složky - u fyzické např. síla, odolnost a agilita, které následně ovlivňují rozsah uděleného poškození, množství životů, odolnosti atd.Kromě toho můžete své vojáky vycvičit až v pěti pasivních a pěti aktivních dovednostech, přičemž velitelé a hrdinové mohou v těchto dovednostech dosáhnout i druhé, mistrovské třídy. Tento výcvik ovšem může zabrat několik dnů herního času a po dobu jeho trvání není voják dostupný pro práci v terénu. Výcvik je celkem drahý a tak potřebných peněz nebudete mít nikdy dostatek, zvláště pokud nebudete schopni plnit i sekundární cíle misí.

Pecháček? Co to zas je za chlapa? Už po prvních pár řádcích jsem musel přestat číst a trochu vyvětrat, protože text byl fakt na p*srání... Mordheim samozřejmě pecka...

Jak rád bych byl svědkem onoho trapného výjevu, kdy Václav Pecháček buší pěstičkou do stolu a vyje...

K čemu je mi recenze na Mordheim od člověka, který se uvede tím, že není velký fanda světa Warhammeru? To je jako recenze na FIFu od člověka, který nemá rád fotbal. Když někdo nemá rád Warhammer, tak o něm asi nic moc neví - k ničemu.

A k těm Hvězdným válkám dole, je zajímavé, že někdy cenzor maže jak o život a tohle tu nechal viset zatím 14 hodin. Tak k čemu ta cenzura je? Viz odstavec výše - k ničemu.

Eště pár takovejchto kousků a začnu si vážit i lidí jako D. Kremser...

Ja vim, ze ciselne hodnoceni je uz trapne tema, ale reknete mi - po precteni recenze, chapete tu sestku? Tedy prumernou, mozna lehce nadprumernou hru? Vzdyt ta recenze je nejakych deset nebo kolik odstavcu vypisujicich spatne stranky hry... a pak zminka o tom, ze snad ten vyvoj postav je fajn. Bud nesedi cislo, nebo nesedi pismenka.

Město je mlhave - to me teda dostalo ;)) co takhle zamlzene? Z recenze mam pocit, ze jsem x desítek hodin strávil u úplně jiné hry... Recenze je evidentně po par hodinách hraní a přitom tento skvost graduje až později ... Za me je tato hra mnohem lepší než poslední UFO a dávám 9/10

I vy prudiči. Já myslím, že je v pořádku, když autor na úvod vysvětlil svůj vztah k Warhammeru. Když v redakci není žádný fanda Warhemmeru, znamená to, že hru nesmí recenzovat? A malá míra subjektivity je u recenzí her/filmů/atd nevyhnutelná, koneckonců je to to, co dělá recenze čtivými. A tahle se četla dobře.

Mě spíš vadí, že v recenzi chybí reálné obrázky přímo z hraní s nějakým komentářem. Ty co tam jsou vypadají jako sterilní reklamní rendery, čtenář si vůbec neudělá názor jak hra vypadá, jaké je uživatelské rozhraní, a pod.