Zatímco první SC vznikal jako RTS single player, který vypráví příběh, tak u SC2 hlavní roli hrálo odladění pro e-sport.

Legacy of the Void má hodně špatný příběh. Nedávno jsem tomu teprve dal šanci a po pár misích jsem to začal přeskakovat, jak jen to šlo. Po tisící první poslouchat, jak čelíme přesile, ale jak naše odhodlání přemůže všechny nástrahy osudu, prostě nešlo. To už ani není patos, to je parodie. Hra samotná je dobrá a bavila mě. Ale zatímco v jedničce jsem truchlil za Tassadara, tady mi všechny kladné postavy byly úplně ukradené.

O grafický styl ani tak nejde, ale SC2 mne zklamal co se týče lowpixel modelu, nizke kvality textur na modelech, absenci fyziky, animací, zoomu, alespon približného zachování proporcí jednotek (treba miniaturní battlecruisery) atd.

ale chápu že hratelností jde o zbesilou klikačku takže bez vlyvu na hratelnost to jinak udelat nešlo. Očividne to ale spouste lidem vyhovuje.

To sedí. Vždyť i graficky to šlo do plastelínovýho hávu, z Diabla taky udělali omalovánku, HotS je omalovánka, Overwatch jak by smet. Blizzard šel v tomhle ohledu naprosto do háje a ze svých temných, krvavých a šedivých světů dělá omalovánky pro děti.