A odkaz na nějakou relevatní statistiku těch 70% by nebyl?

Tak to prr, je hodně firem, které dělají hry od srdce a ne jen přes účetnictví. Třeba zmíněný CD Projekt, to je ukázka lidské píle a milování své práce. Illusion Softworks taky dělali hry na koleni, až se to trošku bohužel zvrtlo s Mafií 2. Ale díky tomu je tady Warhorse! Kteří pokračují v české tradici. Bohemia Interactive to natřela Codemasters i přes to že měli původní licenci. Nebudeme mluvit o Valve, to je zbytečné. Co třeba Massive Entertainment? World in Conflict hodně lidí nedokázalo ocenit, tak to bohužel brzy utichlo. Nebo kdysi DICE? Lidi je zbožňovali a tedka? Řeší dětskými komenty, že to je jako COD, že ta grafika má takové a takové chyby, ale co děláte omg, dyť to je špička ve svém žánru a neumíte je podpořit. Oproti COD, které běží na doladěném quake3 enginu? Pak se lidi diví, že díky jejich podnětům mutuje trh na takový hnus jako je dojení značek. Kdyby neexistovaly slova jako cool a swag, tak je tady konečně klid a nebo nějaký hardcore u kterého lidi můžou rozvíjet své schopnosti něco dohrát... a vývojáři něco dělat roky, aby to stálo za to. Pak to skončí třeba špatně jako Rage nebo to dopadne tak, že vydají pár prototypů na odzkoušení enginů a třeba až třetí díl stojí za to. Ale tak to chodí, když v tomhle trhu není jistota.

CD Projekt *3*

Jednak existuje nadsázka a vcelku běžný "až mi ukápla slza", ale taky každý tyhle scény zpracovává a vnímá jinak. Já jsem hodně velká citlivka a tohle se mnou prostě hýbe. A je jedno, jestli je to ve hře, ve filmu, v knize, někdo mi něco říká, něco o někom čtu, obrázek, fotka... Když jsem se díval na film Hotel Rwanda, tak jsem u něj beze srandy půlku probrečel a druhou půlku byl rozčílený. Nebo u takový ptákoviny jako Hunger Games (kniha) jsem si málem poplakal, když mi bylo hrozně moc líto jedný postavičky *13* Co se týče videoher, tak mě dokázaly skutečně dojmout až i k těm slzám jen MGS hry, Portal a Half-Life 2 (tady třeba i prostředí a zvolená hudba).
A občas stačí i jen ta hudba - vždy si rád zavzpomínám na Arnhem v MoH: Frontline

Jinak brothers in arms jsem moc neprožíval, protože mi neuvěřitelně vadily vizuálně odpudivé postavy *15* A současné válečné hry jsou hrozný blbosti. *11*

Napadá mě souvislost s jedním dílem přátel, kdy Chandler nedokázal plakat. *1*

Tak ako dobry film ale bo kniha aj hra ťa môže rozplakať/rozzuriť/rozveseliť. Ja som napriklad celkom plakal na konci Mafie (paradoxne viac pri smrti Sama ako Tommyho)