zrovna u všech Uncharted mě příběh bavil snad nejvíc ze všeho, ale hrát ty hry... ble. jsem se musel nutit

Moc ho nedráždi nebo ti nabacá, je to prý velký karatista a kulturista, který by všem v reálu ukázal.

pctardík ztrácí nervy, smajlíkem to nezakryje. Jen breč...

Nemam vobec nic proti hram co "kritizuje" Spector, aj ked u mna to funguje presne ako tvrdi. Bavi ma len ta posledna kategoria co spomina. Linearne tunely typu Uncharted ci nebodaj interaktivne filmy typu Beyond ci Telltale idu mimo mna.

Herni pribehy jsou brakove, bez vyjimky u akcnich her, nelze jinak, pokud zcela nemaji potlacit hratelnost. Takze me pribehy ve hrach nezajimaji, ve hrach me zajima hratelnost. Kdyz chci kvalitni pribeh, prectu si dobrou knihu. Ani film neni dobre medium na pribehy, byt lepsi nez hra.

Neni to o hrach, je to o preferencich hracu a toho, za co jsou ochotni nejvic platit.

Linearni tunely jsou linearni tunely. Obecne je nemam moc rad, ale zrovna Uncharted 2 se mi libilo hodne. Myslim ze na svete je misto pro otevrene nelinearni svety stejne jako pro linearni tunely.

Takže souhlasíš s tím, že je Quake hodně špatným vtipem herních multiplayerů?

Snažit se namluvit ostatním, ať si to dělají jak chtějí? WTF

Ukaž mi, kde to dělám, jinak tě budu muset prohlásit za trola obecného.

Zato tvůj názor má velkou váhu. *15*

Stejně jako se to ty snažíš namluvit ostatním. Ale prosím tě.

Má pravdu ten chlapec, ale ať si každý dělá hry jaký chce. Hry typu LoU nebo Uncharted jsou ve svém žánru velmi dobře odvedená práce, navíc dav tyhle příběhové filmotunely miluje. Je naivní si myslet, že by to někdo přestal dělat ($$$). Já mám co hrát, takže je mi to jedno. Jediné, co mě trochu vytáčí, když přileze nějaký Hnisavec a snaží se mě namluvit, že jsou tyhle hry vrcholem hratelnosti, game designu a měl bych se z toho pos*at.

Taky s Warrenem nesouhlasím.
Já osobně u her nejvíce oceňuji hratelnost a příběh.

Hry se skvělou hratelností a příběhem jsou super.
To, do jaké míry vytvářím či ovlivňuji příběh mě osobně až tak nezajímá.

Navíc jak přesně zaznělo ve článku, hry vždy pracují se scénáři.
Někde jich je víc, někde méně a někde jen jeden.
V podstatě to mohu říci i obráceně, čím méně scénářů hra obsahuje, tím propracovanější mohou být. Protože se na ně tvůrci mohou pořádně soustředit, a neřešit "co by, kdyby...."

Srovnání má význam pokud mezi objekty porovnání existuje shoda, která může určit společnou měrnou jednotku. Hry i filmy toho mají mnoho společného a dají se poměřovat mnoha měřítky. Stejně tak by se dalo říct, že nelze porovnávat meč a útočnou pušku. Jenže to jde, a výsledkem toho porovnání je to, že jsme do jisté míry zahodili meče a začali používat pušky, ačkoliv se meče stále vyrábějí a používají, tak je pušky nahradili ve velké míře. Hry jsou vyšší evoluční stupeň zábavy a ačkoliv budou existovat paralelně s filmy, tak začnou (již začínají) převládat v určitých směrech, třeba v tržbách. A to je sakra důležité měřítko porovnatelnosti, hlavně pro investory.

Koncepty interaktivity, které byly načrtnuty v prvním DeusEx jsou dodnes nepřekonané - nikdo nemá koule je rozvíjet, je to bludný kruh. Na jednu stranu Warren nemá pravdu, na stranu druhou pravdu má a má koule říct nepopulární názor.

Už by se ksakru mohl vrátit k dospělácké návrhařině...

Tohohle pana poslouchejte, obvzlast tady na games se od nej muzou mnozi hodne naucit.
Akorát skoda ze na stary kolena vymeknul a dela Mickey Mouse:(

Mám pocit, že prozatím je tu hlavní hledisko porovnání filmů a her typická hráčská nevděčnost. Zajímalo by mě, zda zastánci filmů tráví tolik času na diskuzích o filmech jako na diskuzích o hrách? Ale radši na to neodpovídejte, ať nemusíte lhát ve prospěch svého argumentu. Mass Effectu by se z mého pohledu vyrovnal tak akorát dvoudenní mraton nejlepších filmů co se zábavnosti týče. Příběh možná není tak kvalitní, ale je tam velká kvalita hratelnosti, která přináší vysokou úroveň emoční odezvy po docela dlouhou dobu, nikoliv jen pár hodin.

Film trvá dvě hodiny a jakmile je jednou odvyprávěn, bývá na nějakou dobu odložen. Na tom není nic nelogického, že hry baví déle. Jsou to naprosto odlišná média a srovnání nemá význam. Pokud by mělo, je třeba se zamyslet, zda hodnotím hru nebo interaktivní filmy, i když i to by byla zcela jistě jiná kapitola.

Myslím, že to je jen klasické naříkání shrzelého hráče. Žádný film mě nikdy nedokázal tak dlouho zabavit, jako mnoho her, které jsem hrál. Hry jsou uplně na jiném levelu. Hlavně pokud hráč jede třeba v MMO, tak to je asi jako hulit trávu (koukat na film) vs šňupat kokain (hrát MMO). Proto jsou také hry mnohem rychleji rostoucí a dražší médium než filmy. Zde několik měřítek, která jsou společná pro hry i filmy:
Zábava (emoční odezva u hráče) - u her je mnohem delší, než u filmu a díky interakci je intenzvnější, protože je hráč více zapojen fyzicky i psychicky.
Umění - kousek od kousku, napříč všemi medii stejné
Tržby - hry už nějakou dobu silně převyšují tržby filmů