Souhlas, Spejbl to říkal Hurvínkovi, jen Mánička to nechápe.

Je to tak my vám tu americkou demokracii vnutíme i násilím *1* *1*

Díky. *14*

Je to tak.

souhlas

prý oba bratři *3*

a simčo ty si píšeš sama se sebou?
nenech se odradit celá čr tě ignoruje *1* *1*

Je to tak a jen lump by to mohl popřít.

Češi?

Desetitisíce Litevců, Lotyšů a Estonců byly ruskými okupanty zavražděny, další desetitisíce deportovány na Sibiř nebo do střední Asie. Místo nich přicházeli do země Rusové. Pobalťané se dlouho nechtěli smířit se ztrátou samostatnosti a proti ruským komunistickým okupantům bojovali místní partyzáni zvaní lesní bratři. Střety to byly místy dost tvrdé a jen v Litvě padlo v boji za svobodu vlasti na dvacet tisíc bojovníků, na druhé straně bylo mezi Rusy a litevskými kolaboranty necelých šestnáct tisíc mrtvých. Rusové v rudých barvách v Pobaltí spáchali otřesné zločiny proti lidskosti včetně vražd žena a dětí, mučení a násilných deportací, které si těmi nacistickými nezadali.

Rusové se v Pobaltí vůči Litevcům Lotyšům a Estoncům rovněž dopustili genocidy. Jejím důkazem jsou tato čísla. V roce 1940 před začátkem sovětské okupace žilo v Lotyšsku 75% Lotyšů, v roce 1991 při obnovení nezávislosti pak pouhých 52%. V Estonsku žilo v roce 1940 90% Estonců, v roce 1991 pak už jen 65%. Rusové se v Pobaltí dopustili zločinů systematického vyhlazování místních obyvatel.

Jistý americký publicista popisoval situaci na hlavní poště v estonském hlavním městě Tallinu v roce 1987. Nějaký Estonec promluvil na ruského úředníka estonsky, načež dostal vynadáno, ať mluví jako člověk, tedy rusky. Podotýkám, že i za protektorátu mluvili Pražané na hlavní poště v Jindřišské ulici česky a nikoliv německy.

Za co děkuješ teplej blbe z StB?
Zato že si sám sobě naklikáváš body? *2* *2* *2*
Jdi do řitě podvodníku nebo do ní budeš nakopán *2* *2*

ano protože pod nickem BTW je Simča K. *3*

Ze strany sovětské moci tak došlo k porušení dohody z dubna 1944, která měla zajistit obnovení čs. státní správy na osvobozeném území. To se však na Podkarpatské Rusi nestalo a ruští komunisté prohlásili, že většina místních lidi si přeje připojení k SSSR, i když o jejich skutečný názor nikdo nestál. Podkarpatsko se za sovětské vlády změnilo v oblast bídy a utrpení.

To dokazuje i příhoda špiona Augusta, který v roce 1966 cestoval s kolegy autem přes Podkarpatskou Rus a uviděl zde dvě ženy, které vykopaly ze země konzervy, které tam on se svými přáteli předtím zakopal, a vylizovaly z nich zbytky. Inu sovětský ráj.

Nelze ovšem nevzpomenout na květen 1945 v Praze, kdy NKVD začala unášet bývalé ruské emigranty, i když ti už v drtivé většině měli československé občanství, zpátky do Ruska, mnoho z nich zavraždila, další pak zavřela do gulagů, kde spousta z nich našla smrt.

Bohužel prezident Beneš a další nenašli odvahu proti těmto zvěrstvům protestovat. To nemluvím o československých komunistech, kteří jsou rovněž spoluviníky těchto rudých zločinů. Oni totiž de facto nebyli hrdiny protinacistického odboje, ale dělali pouze to, co přikázala Moskva. A proto v roce 1940 psalo ilegální Rudé Právo, že by britští vojáci neměli střílet na dělníky v německých uniformách.

Takové chování nebylo výrazem přátelství, ale ze strany Rusů arogantním vystupováním ve stylu, vy jste našimi otroky a my si s Vámi budeme dělat, co chceme. Proto nelze Sovětský svaz považovat za osvoboditele, ale po nacistech za dalšího uzurpátora a okupanta.
Velká Británie a Francie se později za Mnichov omluvily. Podpisy svých zástupců pod tímto diktátem odvolaly a garantovaly Československo v předmnichovských hranicích. Sovětský svaz zavinil, že naše země nedostala v roce 1945 zpět své území a nikdo z jeho představitelů nebo nástupnického Ruska se za výše zmíněné vůči nám zločiny neomluvil. To o bolševické zrůdnosti, která má navrch i v současné Putinově kremelské říši, hodně vypovídá.