Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • Pravdu má ten chlapec
  • Ruský homosexuále BTW! Zloději nicků a podvodníku s hlasováním.

    Tvůj SSSR který miluješ zavraždil více lidí než Hitler. Takže ty nemáš co odsuzovat
    Nacismus. Tvoji komouši jsou ještě větší vrazi.
    Putin se rozpíná na ukrajině. Takže fašistto Putine! Nekaž vodu když chlastáš víno
    • teplej klikači. chochochóóó!!!
  • Syrský Asádův režim chrání vrahy izraelských dětí

    Raketa dnes v syrském hlavním městě Damašku zabila fanatického islamistu Sámira Kantara, který kdysi v Izraeli surově zmasakroval jednu rodinu včetně malé holčičky. Mám radost, protože tato bestie si nic jiného nezasloužila.

    Stalo se to v roce 1979, kdy Sámir Kantar z radikálního hnutí Hizballáh zavraždil v Izraeli čtyři lidi, mezi nimi malou čtyřletou dívenku, které rozbil hlavu o kámen. Byl odsouzen izraelským soudem na doživotí, bohužel v roce 2008 byl vyměněn snad za těla mrtvých izraelských vojáků. Je mně hrozně z pomyšlení z toho, že tuto zrůdu v lidské podobě fanatičtí Arabové oslavovali jako hrdinu. Jeho osud je také důkazem toho, že mezi Hizballáhem a islámským státem není žádného rozdílu. Obojí jsou islamističtí fanatikové, kteří se neštítí žádného zločinu proti „nevěřícím“.

    To, že našel útočiště u asadovského režimu v Damašku, není náhodné, protože současná syrská vládnoucí klika muslimské fanatiky z Hizballáhu vyzbrojuje a všelijak podporuje. Nelze se divit, v éře Bašára Asada trávil spokojené stáří rovněž v Damašku významný nacistický válečný zločinec Alois Brunner, pravá ruka Adolfa Eichmanna, který má na svědomí životy statisíců Židů, a v poklidu zde v roce 2010 zemřel. Nemám tedy důvod nevěřit ochráncům lidských práv, že syrský diktátor Asad, útočí na civilisty chemickými zbraněmi a barelovými bombami, když vědomě kryje vrahy dětí a jeho stoupenci dokonce taková monstra oslavují jako hrdiny. Stydím se za ty, kteří se po všech těch prokázaných hrůzách mají drzost zastávat takového netvora.

    Na tomto ohavném zločinu z devětasedmdesátého roku mají podíl i komunisté, mezi nimi i Ti čeští, kteří takové akce proti židovskému státu provokovali a dokonce umožňovali islamistickým teroristům zabijácký výcvik.
    • Je tedy jasné, že nelze rozlišovat mezi Hizballáhem, který bojuje po boku syrské vlády, a islámským státem. Tato hnutí patří mezi radikálně islámsky fanatická, jejichž cílem je likvidace Izraele, a kteří vraždění nevinných a bezbranných civilistů považují za ctnost. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přiznal, že izraelská armáda operuje v Sýrii a útočí proti oběma teroristickým uskupením, protože jsou hrozbou pro slušné lidi. A je pravděpodobné, že Kantara zabila izraelská raketa. Já osobně odsuzuji, když se někdo raduje ze smrti jiných lidí, ale pro nestvůry to neplatí. Takže, díky za tuto vynikající akci, která zlikvidovala muslimského zločince.
      • Druhá série

        Listopad roku 1958 přinesl první změny vzhledu. Původní maska chladiče s chromovanými vodorovnými lištami a pěticípou hvězdou uprostřed byla nahrazena taktéž kovově lesklým panelem se šestnácti svislými chladicími otvory. Podobnou měly už první prototypy. Změnilo se umístění ukazatelů směru, které již nebyly propojeny nejmasivnější lištou, jiný byl i tvar nárazníků. Úpravami prošla přístrojová deska a začal se montovat ostřikovač čelního skla. Motory se dočkaly použití různých kompresních poměrů podle jednotlivých trhů. Základem byl stále stupeň 6,7:1 (52 kW), doplnily jej ovšem výkonnější verze s poměry 7,15:1 (55 kW) a 7,65:1 (59 kW). Zatímco první byla určena zejména domácím sovětským zákazníkům, druhé dvě se objevovaly v exportních modelech.
  • Rusák bombarduje Syrské civilisty. Ruským letadlům se podařilo zabít 12 malých dětí.
    Syřané nadále prchají do EU. Za migrační krizi může Asad s Putinem.
    Je to plán KGB na zničení EU:
  • Putinova propagandistka: Rusko je strašná země

    Nemohu napsat do titulku rovnou, co redaktorka ruské státní televize prohlásila o své zemi, protože bych neprošel cenzurou. Nepřekvapuje ani, že syn ruského generálního prokurátora je spolčený s mafií.

    Obě zprávy přinesl web Svobodné fórum. Zprávařka tamního hlavního zpravodajského kanálu Rossija 1 Ksenyia Ignatova-Vasserman se ostře opřela do své země kvůli smrti svého kolegy teprve dvaatřicetiletého redaktora, který zemřel v nemocnici na zápal plic. Neudržela se a na svůj facebookový profil kromě jiného napsala: „Je tu strašnej bordel.“ Nadávala na to, že mladý muž musel chodit do práce se zápalem plic, protože by z nemocenské nemohl splácet hypotéku. Pak prý ho v nemocnici nechali zemřít, aniž by mu pomohli. No, na jednom ruském webu je možné být svědkem toho, jak ruský lékař zavraždil pacienta přímo v ordinaci, takže když k tomu přidáme otřesný stav ruských nemocnic a průměrný věk dožití mužů 59 let, je na tom tamní zdravotnictví hodně špatně. Pravdou také je, že i u nás lidé přecházejí nemoci, a chodí do práce, ale nemocniční péči máme lepší a v každém případě si z Ruska nemůžeme brát příklad.

    Průlomem však, je že do své země se pustila i redaktorka vládního média Ignatova-Wasserman, která jindy tak velebí současné Rusko. A jestliže se začínají bouřit Putinovy opory, může to být pro kremelskou říši hodně zlé. I když v diskusi pod svým příspěvkem na FB to od svobodně myslících Rusů pořádně schytala. Ptali se jí například, kde byla, když se zavíraly nemocnice a propustily tisíce lékařů. Já považuji za důležité, že prozřela a věřím, že s ní postupně procitnou ze svého snu i další Putinovi stoupenci.

    A případ kdy syn Generálního prokurátora Ruské federace Jurije Čajky Arťom vede zločinecký gang, a on sám je jeho prostřednictvím namočen do obří korupční aféry, nepotřebuje komentáře. Rusko je vážně děsný stát a vzorem pro Českou republiku není ani náhodou.
  • Zákroky proti demonstrantům za I. republiky provokovali sami komunisté
    Soudružka poslankyně Marie Pěnčíková lhala v Haló novinách v záležitosti „střelby do dělníků“ v letech I. republiky a dopustila se nehorázné urážky zbitých studentů 17. listopadu 1989. Její nesmysly se dají snadno vyvrátit.

    Je vůbec nehorázné, že s i komunisté dovolují zpochybnit oběti vlastního teroru. To je to samé, kdyby nacisté bagatelizovali zavraždění medika Jana Opletala na demonstraci v Praze 28. října 1939.

    Soudružka poslankyně nehorázně lže v jedné zásadní věci. V Lipové 25. listopadu 1931 četníci bránili střelbou své životy proti rozzuřenému davu, jenž na ně házel i kameny, a který podněcovali k násilí rudí agitátoři. To je velký rozdíl proti listopadovým událostem devětaosmdesátého roku v Praze na Národní třídě, kde komunističtí esenbáci brutálně zmlátili pokojně shromážděné studenty, kteří volali „máme holé ruce.“

    Podle stejného scénáře se tyto smutné prvorepublikové události odehrály nejen v Lipové, ale i v Duchcově, Radotíně, slovenských Košutech a dalších místech. Dav zfanatizovaný komunistickými předáky útočil na četnické asistence. Komunisté věděli dobře, co se může stát, když demonstranti napadnou strážce zákona, ale přesto provokovali násilí. Oni totiž chtěli, aby dělníci byli zabíjeni a oni mohli šířit své nesmysly o brutálním kapitalismu. Koneckonců, je obecně známo, že jim na lidských životech nezáleželo.
    • Za události v Duchcově, kde při demonstraci byli zastřeleni čtyři lidé, byl dokonce pravomocně odsouzen nějaký bezvýznamný komunistický senátor (proto si jeho jméno nepamatuji a není důležité), kterého jeho kolegové správně zbavili imunity, za podněcování k útoku na úřední osoby. Několik měsíců si pobyl za mřížemi.

      Zbabělost rudé sebranky dokazují i události v Radotíně. Tam pochodovala nepovolená komunistická demonstrace po silnici od Lochkova do tehdy města na okraji Prahy. Cestu jim přehradila pětice četníků. Komunisté vedeni poslancem a později neblaze proslulým ministrem informací Václavem Kopeckým převedli mimořádné ubožáctví a zbabělost. Schovaní za ženami a dětmi, házeli zpoza nich různé věci na četníky a to i těžké několikakilogramové kameny, které mohly strážce zákona i vážně zranit. Nelze se tedy divit, že jednomu z četníků povolili nervy a vystřelil. Stát se to nemělo, ale vina je na straně rudých demonstrantů
      Spisovateli Karlu Čapkovi se také tyto razantní zákroky nelíbily. Ovšem, když za ním přišel Zdeněk Nejedlý s jakýmsi pamfletem odsuzující střelbu do demonstrací, Čapek to nepodepsal a zdůvodnil to tím, že mu tam chybí odsouzení těch, kteří násilné střety mezi demonstranty a státní mocí provokují. Ano, hlavními viníky těchto smutných událostí jsou komunisté.

      Rovněž prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebyl z těchto zákroků nadšen, a proto si po tragických událostech v Lipové povolal na Hrad ministra vnitra - slovenského agrárníka Juraje Slávika, aby mu vysvětlil, proč tam četníci zastřelili osm demonstrantů. Ministr Slávik své podřízené razantně bránil: „Pane prezidente, četníci stříleli v sebeobraně před agresivním davem. Nemohli jinak, šlo jim o holý život.“ Je tedy velkou lží, že Masaryk nechal střílet do dělníků.

      Pro lepší pochopení situace je dobré si přečíst II. díl publikace Dějiny policie a četnictva, který se týká právě I. Republiky, od autorů Pavla Macka a Lubomíra Uhlíře. Četník si nemohl jen tak střílet, jak chtěl, střelba byla úplně nejkrajnějším výjimečným donucovacím prostředkem.
      • Výsledek bolševického puče – masové vraždy dětí

        Na dnešní den připadá neblahé výročí nezákonného komunistického převratu v Rusku. Bylo to vítězství zvířeckosti na lidskosti, protože rudé hory brutálně zabíjely ty nejslabší – děti. V tom se plně vyrovnaly nacistům.

        Nedávno jsem opět vzal do ruky knihu Alexandra Jakovleva Rusko plné křížů, kterou v roce 2008 vydalo nakladatelství Doplněk. Je to mimořádné svědectví bývalého tajemníka ÚV KSSS a jednoho ze strůjců perestrojky Jakovleva. Toho studium dříve přísně tajných dokumentů o zločinné povaze komunistů nakonec dovedlo až k definitivnímu rozchodu s tímto hnutím.

        Asi nestrašlivější kapitola jeho díla se jmenuje Společensky nebezpečné děti. Ta je jasným důkazem toho, že nacistický a komunistický teror byly plně srovnatelné s jediným rozdílem, že komunisté nepoužívali otravné plyny v gulazích, ale to jedině z toho důvodu, že to neuměli.

        Samotné carské Rusko nepopravovalo mladé lidi. Nicméně bolševici bez soudu vyvraždili carskou rodinu, přičemž nejmladšímu carevičovi Alexejovi nebylo ani 14 let. Při bojích s tzv. kulaky neváhali komunističtí zločinci vyhlazovat celé vesnice i s jejich obyvateli včetně žen a dětí. Rudí dále v květnu 1920 zastřelili v Jelizavetgradu čtyři holčičky ve věku tří až sedmi let. V tom stejném roce vraždily bolševické hordy v Archangelsku děti ve věku 12 – 16 let. Maličcí a bezbranní byli zabíjeni rovněž na Ukrajině v období hladomoru, protože si z hladu chtěli utrhnout třeba jenom klásek z obilí kdy je a stříleli je strážci hlídající pole.
        • Komunisté také násilím transportovali do nehostinných oblastí Sibiře a střední Asie celé rodiny s dětmi, které v novém prostředí umíraly hladem. Tak v roce 1931 zemřelo v osadě Bušujka během osmi měsíců 184 dětí mladších pět let kvůli špatnému jídlu. V místě vypukla epidemie skvrnitého a břišního tyfu, ale lidem se nedostalo žádné pomoci, jak vypovídá strohá úřední zpráva.

          Čtení Jakovlevovy knihy vyžaduje hodně otrlosti, ale Všem ji doporučuji, protože odhaluje drsnou pravdu o zločinné povaze komunistického režimu. Je ovšem smutné, že současné Rusko se snaží zamlčovat nebo alespoň bagatelizovat tyto komunistické hrůzy. Mezi důkazy patří vystavování a uctívání mumie jednoho z hlavních komunistických zločinců na Rudém náměstí v Moskvě a rušení muzei gulagů, které byly často horší než nacistické koncentráky.
  • Arabští islámští teroristé zavraždili izraelské manžele
    . V Izraeli byli zavražděni židovští manželé před očima svých čtyř dětí. Nesmíme zapomínat, že islámský terorismus není jen v Sýrii, ale daleko delší dobu právě v Izraeli.

    Zprávu o tomto hrozném činu přinesl web eretz.cz. Manželé rabín Eitam a Naama Henkinovi jeli autem mezi obcemi Itamar a Alon More se svými čtyřmi dětmi, z nichž nejmladšímu kojenci byly čtyři měsíce, když je z auta zastřelili arabští muslimští teroristé. Teroristé z Hamasu, který rovněž podporuje zločinný syrský režim diktátora Bašára Asada, už označili surovou zákeřnou vraždu bezbranných židovských manželů za hrdinský čin.

    Izrael trpí útoky islámských radikálů už celá desetiletí. Smutné je, že na výcviku a vyzbrojovaní takových bezohledných vrahů, kteří mají na svědomí rovněž životy Eitama a Naamy, se podílel Sovětský svaz neblahé paměti a jeho komunističtí satelité. Výcvikový tábor arabských teroristů, mezi kterými byli i islámští radikálové, se nacházel i v Husákově socialistickém Československu v Zastávce u Brna.

    Fanatický islámský terorismus musí být zničen za každou cenu, ovšem i ten, který Asadova Sýrie podněcuje, tedy také v Izraeli. Není možné kritizovat radikální islamisty v Sýrii a tolerovat je nebo rovnou podporovat v jiných zemích. Doufám, že vrazi nebohých židovských manželů budou dopadeni a po zásluze tvrdě potrestáni. Shalom.
  • Průzkum v Moskvě ukázal, že Moskvané vůbec nevědí, že ve zbytku Ruska řádí hladomor. V Moskvě se totiž dá nakoupit asi jako u nás za komunismu, takže se dá přežít.
  • Ruský nálet zabil ve škole desítky dětí,
    Rusové při pondělním náletu na cíle ve městě Indžara na severozápadě Sýrie zasáhli školu a zabili v ní tři desítky dětí.
  • V téže době doplnilo nabídku kombi, které dostalo modelové označení 22 a na některých trzích se pro něj používal přídomek Universal. Prototypy se zkoušely již tři roky. První produkční exempláře kombíků měly ještě čelní partii z druhé série (tedy i s jelenem) a jsou dnes opravdu vzácné. Krátce na to se rozběhla výroba aut s předkem odpovídajícím třetí sérii čtyřdveřových sedanů.

    Kombi bylo o dalších 10 mm vyšší a pochopitelně mnohem praktičtější. Zadní dveře byly vodorovně dělené, okno se vyklápělo směrem vzhůru, spodní část naopak dolů. Podobné řešení známe i ze škodovek, například legendární 1203. Druhá řada sedadel, respektive lavice byla sklopná. Užitečná hmotnost se zvýšila o 100 kg na 550 kg. V souvislosti s tím bylo nutné zesílit zadní nápravu i její odpružení, rovněž ocelové disky kol přibraly na váze a byly obuty do robustnějších pneumatik.

    Na jeho základech se stavěly i sanitní vozy. Ještě na konci osmdesátých letech bychom kombíky objevili bez problémů také na českých silnicích, dnes je potkáme jen na veteránských akcích a to ještě vskutku sporadicky. Ve výčtu karosářských variant bychom neměli zapomenout ani na hrstku pickupů.

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit