Přejít na výpis diskuzí
Jeden neúspěch a konec - smrt je ve hrách nevyužitá!
22.4.2011 | Petr Poláček
93 příspěvků
-
Určitý kompromis může být i hra na vysokou obtížnost. To člověk zažívá infarktové stavy i mezi checkpointy a svého "virtuálního života" si váží víc. Ve finále hraje tak, že save/load není skoro vůbec potřeba. Úplné odstranění (nebo značné omezení) save/load by sice zhustilo atmosféru, ale v mnoha případech vedlo hlavně k frustraci/nedohrání hry. A hry jsou tu přece od toho, aby bavily ne frustrovaly! Pokud nechcete loadovat, hrajte tak aby jste neumírali. K tomu vás nemusí přece nutit vývojář/game design.
-
Mna poslednu dobu trochu prenasleduje myslienka, ci nove FPS hry nemozu trocha pokrivit vnimanie vojny. Pred par mesiacmi som videl spravu, ze deti co hravaju CoD, BF a pod. su schopne lepsie pochopit principy pozemneho boja (krytie, checknuta 6-ka, reload pred battlom a podobne).
Tieto hry vsak ponovom vsetky do jednej implementuju mod samoliecenia - ked vas dostrielaju, staci sa rychlo skryt a vyckat na uzdravenie. Toto je IMO dost nebezpecne implementovat do mysli deciek, aby sa to nevypomstilo! -
-
Ano vím o případech, kdy právě tyhle hry donutily mladé kluky narukovat. No a pak se najednou ocitli v jaderný ponorce s bandou buzerantů a co dál:D Auto-heal se ale vztahuje i na zadní partie, takže v pohodě:D -
je to hra a to by si dite melo uvedomit. To je jako delat ridicak v GTA *3*
-
-
Tohle je jako říct: "Dnešní děti jsou moc rozmazlované" a pak je odvést do otroctví. *3*
-
první verze AvP (bez sejvu), obvzlast za marinera byla hodne adrenalinova *3* na konci levelu na vas skocil facehugger a mohli jste hrat znova *1*
-
-
Já tohle zažil v Amnesii, kde byla smrt tma, příšery a kdo ví co všechno. I když tam to nebylo evokováno savy, ale tím, že se ta postava prostě nemohla bránit(To samé Thief).
-
Nejlepší infarktovka, co jsem zažil. *4*
-
-
Hodně zajímávej článek *5* ačkoliv se divím, že autor vůbec nezmínil snad jedinou AAA hru
která s tímhle tématem pracuje (prakticky je to její hlavní princip). Mám na mysli japonskou hru DEMON SOULS. Kde většina lidí umře už v tutoriálu *4* navíc hra jako taková počítá s tím že budete umírat (a budete umírat hodně často *1* ) - hlavní ale je že při každé smrti přijdete o veškeré svoje duše(jediné platidlo ve hře - za které kupujete všechno) a musíte celý(dost často hodně dlouhý *9* ) úsek opakovat znovu se všemi nepřáteli kteří se znovu vzkřísili, - největší adrenalin vniká hlavně tím ,že část ze ztracených duší můžete získat (pouze při prvním opakování po smrti) zpátky. Stačí jenom dojít tam kde jste umřeli *1* .
Jako další příklad bych mohl uvést Dead Space 2 kde na nejtěžší obtížnost máte na celou hru pouze 3 možnosti uložení*11*. -
-
Ta obtížnost u DS je hloupá, protože počítá s tím, že hráče ta hra opravdu baví a bude u ní sedět x hodin v kuse, na což obvykle nemám ani čas...
-
-
Vůbec ne, tos to nepochopil :) Ta obtížnost je parádní, nemusíš u toho sedět x hodin, jenom to prostě nemáš prosvištět stylem start-cíl. Prostě jdeš pomalu, když toho pobiješ hodně a třeba dojdeš před bosse, VRÁTÍŠ SE ZPÁTKY, nakoupíš za duše třeba upgrady, nebo kameny, kterými si vylepšíš zbraně - a příště už to půjde snáz. Ve výsledku tak u hry opravdu strávíš x desítek hodin, ale nikoliv nutně najednou. Já mám práce třeba opravdu dost, na hraní tolik času nemám, ale Demons Souls hraju už asi půl roku. Jsem tak zhruba v půlce, možná kousek zaní...
-
-
Drobnost, já mluvil o obtížnosti Dead Space 2, tzv. 3 savy na celou hru... Má chyba, že jsem si neuvědomil, že obě hry mají stejnou zkratku a nedal jsem tam tu dvojku :)
-
-
-
-
Já jednu dobu zkoušel hrát střílečky stylem, že jsem měl na každý den jenom jeden život. Po smrti jsem musel čekat až na další den. Efekt byl ten, že jsem pak furt seděl v krytu a postupoval strašně pomalu vpřed, protože jsem se bál že mě zabijou a já budu muset čekat až do zítřka. *1*
Další variantu jsem měl, že jsem musel po smrti udělat 50kliků a až pak jsem mohl pokračovat. Ale můžu vám říct, že po 3 smrtích se o mě pokoušela ta smrt reálná. *1*
Čím větší strach ze smrti, tím je to větší adrenalín. Kdyby nebylo třeba ježdění v reálu na motorce nebezpečné, tak bych mě to asi nebavilo, protože by se mi nevyplavoval do krve adrenalín. *3* -
-
Že bych to taky zkusil...? *1*
-
A co takhle hrát super meat boye a vždycky když umřeš dáš si panáka? 3: *12* *10*
-
-
No to by někteří myslim aj umírali naschvál *1*
-
-
si predstav jak bys vypadal, kdyby si zustal u tech kliku :X. -
-
mrtvej na podlaze pred PC? :)
-
-
Mrtvej Arnold na podlaze. *3*
-
-
si predstavte, kdyby to zacal delat kazdej hrac. poznavaci znameni hardcore hrace co hraje na nejvyssi obtiznosti: vypada jak hulk, kdyz ma extra blbej den :).
-
-
-
-
Tomu se říká roleplay! +1 -
-
roleplay?
-
-
palec nahoru *1*
-
-
Vyborna metoda, jak zhubnout - díky! :D
-
-
-
treba v diablu je hc, kde smrt znamena konec a po 90 levelech je to strasne krute, ale atmosfera a strach je pritom neuveritelny a zveda to hratelnost o rad vys.
je jasne, ze do nekterych her se to nehodi. predstava, ze deti a lide s lehkym mentalnim postizenim, kteri vydrzi hrat single CoD, by smrt a zacatek znova asi moc nevydejchali. pro takove hry sou checkpointy myslim perfektni volba a pokud si nekdo jeste pamatuje treba prvni far cry, tak tam to hratelnosti a napeti taky hodne pomohlo. cim vyssi obtiznost tim lepsi hratelnost a nemoznost hrat save load k tomu patri. hrani takove hry je pak daleko vetsi zazitek. neni se pak cemu divit, ze nejaka 8bitova stara hopsacka, kde mate tri zivoty je zabavnejsi, jak dnesni akcni kousky jako treba singl CoD... -
-
HC v Diablu je super, to rozhodně, obyč chrakter jsme hrál pouze jednou, ten první, ale přiznám se, že jsem si vždy saves kopíroval a hc mod jsem si tim upravil podle sebe na lehčí variantu, neztrácel jsem postavu, ale max. předměty, zkušenosti, postup, často to byly celý akty a levely. HC je sice fajn věc, ale chcípnout kvůli nějakýmu bugu, kterých je u barbara požehnaně viz např. zaseknutí na místě při whirlwindu, kdy barbar rotuje na místě, nic neubírá, nemůžeš nic dělat, ale ostatní do něj vesele rubou, nebo bug či jen tupostu autorů kdy barbar při whirlwindu přijde o všechny HP, ale díky life stealu se zase okamžitě během pikosekundy uzdraví a člověk si tedy myslí jak má v pohodě spoustu hitpointů a ono prd, barbar dorotuje a padá mrtvej. Tyhle dva problémy tvořili 90% mých smrtí ha HC, a přijít kvůli tomu o postavu, asi by mě trefil šlak.
-
-
Sorry ale tohle je pěkná blbost. To jako kvůli tomu že mi chcípnou baterky v myši musím hrát od znova? Co takhle když se mi pustí něco na pozadí a hra se začně ošklivě škubat... Ano tenhle přístup se vyskytuje tam, kde je jeho jediné možné využití. Krátké indie hříčky.
Navíc myšlení dnešních vývojářů není kompatibilní s takovým přístupem, jelikož místo vývoje lepší AI jen přidávají víc nepřátel a scalují HP.
Já mám rád hardcore hry. Třeba Men of War, RTS kde se spousta lidí nedostane za druhou misi ruské kampaně. To ale neznamená že občas neloaduju jak péro. Mít jeden pokus tak se na to vyseru a radši si půjdu zahrát na kytaru. -
Úplně to vidím, Hra:Game Over , zapneš , hraješ a když tě zabijou tak se automaticky vypne - odinstaluje a zablokuje znovu nainstalovaní , to by byla totalní smrt *1*
-
Ja chci, abych si mohl ulozit kdy chci jak to bylo vzdy nez to do.pr.caly konzole. Nijak nevidim, ze by mi to zazitek kazilo a kdyz treba potrebuju jit od PC neco resit a nemuzu to uloz, to me hlava nebere.
-
-
Osobně mám checkpointy rád. U Far Cry mě zpočátku taky iritovaly, ale pak jsem si na ně zvykl a když jsou u akce savy, tak na to spíš nadávám.. -
Tohle jsme někde viděl řešené elegantně. Ukládat sice nešlo kdy člověk chtěl, ale při ukončení hry se pozice hráče přesně uložila. Škoda, že to nepoužívá víc her...
-
Checkpointy u mnoha her dodělávají atmosféru - možnost ukládat kdykoli se u hry, která potřebuje napětí, může hrozně vymstít. A laskavě do toho nedatej konzole, protože například Far Cry, který byl PC only měl také checkpointy.
-
-
Tak snad je každýho věc, jestli si chce hru uložit nebo ne. Jak to může dodělávat atmosféru? Někdo od hry vyžaduje pnutí v trenkách a chce celej level dojet bez savování, tak ten si to neuloží a jede celej level na jeden zátah. Pak jsou lidi, který se chtěj u hry spíš bavit, než pořád dokola opakovat jednu a tu samou pasáž, a ti si to můžou uložit kdy se jim zlíbí..
-
-
Promiň, ale když můžeš například survival horor ukládat, kdykoli, tak to již není survival horor. A checkpoint systém, pokud je udělán dobře a Ty nejsi úplně neschopný, tak nikde nevytuhneš na více, než pár pokusů...
-
-
"když můžeš například survival horor ukládat, kdykoli, tak to již není survival horor". To máš nějakou zvláštní definici survival horroru.
-
-
-
Na druhou stranu s uloženýma pozicema si můžeš vybudovat systém "záložek", pomocí kterýho se se přeneseš přesně na svoje oblíbený místo a tam pak hrát. To u checkpointů nejde, tam musíš hrát celej level znova.
-
jj a na realistic to bylo to prave tropicke peklo :-)
Jednoznacne hra u ktere mam respekt kdo to na tuhle obtiznost dojel ja se dostal do predposledniho levelu a tam skoncil.
-
-
Souhlas. Checkpointy jsou zlo. Ať si tam dávají autosave, to je to samý v podstatě, a kdo chce takto hrát, ať si hraje, ale proč ostatním bránit ukládat?
-