Já bych ještě přidal soundtrack z RimWorld.

úplný súhlas, vôbec sa to nepodobalo na klasickú hudbu, skôr na klasický chiptune music prevedeny realnymi nastrojmi, dost slabe

snáď nepovažuješ tie pazvuky za hudbu

Už dlouho jsem tu nečetl něco tak hloupého (a že je tady konkurence obrovská)...

Podle tvojí logiky nemá smysl chodit na živý kapely, když si to můžu pustit z CD...

Ale právě proto je lepší soundtrack v DOOMovi, protože se nemusí řešit, že to kapela zahrála dobře. U té druhé hry je to dobře zahraná obyčejná hudba.

Ano, vžilo, ale technicky je to špatně. Nevadilo by, kdyby to bylo to samé, ale ono není, protože každé období zní jinak. To je jak kdybych vzal blues, rock, punkrock, metal a všechno dal to jedné kategorie = blues, protože to prostě hraju na elektrickou kytaru, která se zrodila na blues a techniky hry u všech těch žánrů z blues dost vychází. To je nesmysl. Nebo ještě jinak = "klasický" rock. Je progresivní rock klasický rock? Ne. Je punkrock klasický rock? Ne. Je jazz rock klasický rock? Ne. Proč? Protože obsah.

Osobně to beru tak, že když je ta hudba experimentální, přináší něco nového nebo se jedná o fúzi různých stylů, tak to považuju za modernu / neo-klasiku. Nevidím na tom nic divnýho nebo nekorektního. Kdo by chtěl hrát nebo spíš znovu vytvářet hudbu starou stovky let? Ta už se prakticky jen poslouchá a interpretuje. Spousta hudebníků napříč žánry zkouší nový věci, různý fúze a experimentování s nástroji nebo elektronikou a nehrajou jen ten základ v čisté formě.

Trochu mně zklamal Civilization VI ost... hlavní téma je úžasný, naskočila husí kůže, ukápla slzička a tak podobně, ale pak během hraní mi pořád hraje Kalinka na balalajku nebo co a to jsem hrál za Sumery (Gilgameš)........... docela otrava........ Doom soundtrack je úžasnej, ani ne tak úplně na poslech, ale perfektně se tam hodí. Jeden z nejlíp sedících soundtracků, co jsem slyšel. No Man Sky má některý skladby hodně dobrý, ale tam dojem kazí samotná hra :D Ostatní nevím, nehrál jsem/neposlouchal.

je samozřejmě trochu hloupé tu obhajovat můj prvotní výrok, protože ten zněl jasně: OST Doom pro mě není umění.

Ale pravdou je, že tak jsem to nemyslel.

Pravda je taková, že jsem si včera pustil celý soundtrack vítěze a pak mě děsně naštvalo, že někdo může syntetiku povyšovat nad lidskostí. Proč je taková doba?

Žánrově je Doom povedený, což o to. Je vlastně příjemné vědět, že je syntetický, protože v díle, pro které byl stvořen, se dějí nelidskosti. Vlastně to skvěle koresponduje s obsahem.
Jenže samo o sobě to pro mě nemá takovou sílu, jako hudba, v níž cítím člověka.
A elektronika se dá udělat i tak, že v ní člověka cítíš. Otázkou je, jestli to skladatel chce.

ale ono se právě obecně vžilo ty dva termíny používat ve stejném smyslu: vážná | klasická hudba je to samé. Viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Klasická_hudba
Autor článku to určitě myslel jako vážnou hudbu, když napsal klasickou. Jestli ne, tak ať mě když tak opraví.

Já si myslím, že moderna může prostupovat i klasikou.

Nebo jak jinak bys definoval ty dva proudy, které vedle sebe nezávisle žijí?
Myslím tím skutečnost, že se každý rok konají festivaly typu Pražské jaro, že každé velké město má svoji filharmonii apod.
A na druhou stranu skutečnost, že hudba již na mnoha místech není škrobená, dělají ji i diletantni, anebo i učení muzikanti, ale zkrátka neškrobeně (třeba jazzové koncerty). A zároveň se nejedná o folklór, který tady byl hluboko před škrobenostíí. Obecně tím myslím spíš hudbu, kterou prezentují festivaly jako Colours of Ostrava nebo Pohoda na Slovensku (a ano, samozřejmě dobrá poznámka, tady se občas nějaké kapely s houslisty najdou, ale klasiku to z toho přirozeně nedělá).

souvisí, ale ne docela.

Neříkám, že elektronika není uměním. Kdes to prosímtě sebral? :)

Říkám, že zvukový inženýr není hudebník. Ale ze spousty takových zvukových kutilů se hudebníci stávají (nebo naopak), doba si to žádá.

Na začátku byla zmínka, že Doom nemá živý podkres. To je prostě z mé strany pocitová záležitost.
Jen jsem se snažil to rozvést, artikulovat... nic víc.

Kde je Samorost 3?

O to nejde, folkem se inspirovali i dřív, ale prostě mi to znělo mimo (bavím se o té konkrétní skladbě v článku). Mimo ve smyslu když vezmu klasiku jako fakt období klasicismu, ne obecně vážnou hudbu. Každé období (baroko, romantismus, renesance...) má nějaké společné motivy / zvuk / nástroje a podle mě v momentě, kdy začneš hodně experimentovat s technikou kompozice a melodiema, tak už to imo není klasika, ale moderna. To, že to hraješ na housle z toho klasiku nedělá.

@regnutá bukva
S hudebním uměním to samozřejmě souvisí, protože i když někdo hraje elektroniku, tak může používat podobné techniky kompozice jako na živé nástroje. Nebo si myslíš, že u elektra neřešíš tóniny, akordy, tempo, harmonii, kadenci, noty atd.? Samozřejmě, že ano. Zkus Oldfielda nebo Jarreho. Krásný důkaz, že elektronika může být uměním.

"Elektronická hudba je vždycky přesně taková jakou ji skladatel chce"

To je zároveň problém, protože je pořád stejná. Když jdu na kapelu, tak očekávám unikátní zážitek a že do té hudby dá hráč něco ze sebe. Ne jen, že tam pustí nuly a jedničky z kompu...

czlukas: Nevím, jestli tě dobře chápu, ale právě u živé hudby narozíl od elektroniky máš kromě kvality kompozice ještě technický rozměr, kde se projevuje umění toho interpreta co hraje na nástroj. Mám dojem, že si pleteš interpreta s reprákem.

Právě poslouchám soundtrack Doomu a připadá mi to jako bych poslouchal Fear Factory...

Já vím, ale pěkně mě nakakal. :)

Na, tady máš definici slova objektivní:
http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/objektivni

Nejspíš ji potřebuješ, protože kdyby recenze byla opravdu obektivní, pak by se shodovala s názorem většiny. Nepopisuješ tam ani přímo mechaniky, jen tvůj pocit z daných mechanik (frustrace, nuda...).

Například mě a spoustu dalších lidí baví frenetické akce a ty oddychové části jsou právě ty, kdy hledáš klíče, skryté výzvy a podobně.

Ohledně zbraní. Ta hra je postavená na tom, abys cítil pocit vítězství, když něco porazíš, proto monstra tolik vydrží, a proto jsou bossové mechanicky složití. Jednoduché bosse si můžu dát v Resident Evil, ale to prostě není ono.

A když chceš dělat "objektivní" recenzi, tak buď te lásky a aspoň si zjisti názvy monster, protože DOOM fakt nemá "takové létající demony ve tvaru koule", nebo "demon co strili rakety", ale Cacodemony a Revenanty. Ať ti to zní jakkoliv chce, v recenzi bys měl používat termíny uváděné ve hře.

Za mě jednoznačně DOOM. Není to teda nejlepší soundtrack roku, jen protože by zněl dobře, ale protože je navržený přesně pro hru. Není to jedna skladba co hraje přes celý level, ale obsahuje spoustu rifů, přechodů, úrovní apod. a hra je pak dynamicky skládá za sebe podle toho co se děje ve hře.

Jdeš a najednou na tebe něco vyskočí a ty tomu ustřelíš brokovnicí hlavu? Tak se zahraje rif. Přestal si střílet? Tak se přehraje přechod do ambient.

Tohle je první hra která toto dělá. Nemyslím tím něco jako combat music, ale doopravdy to, že se mění hudba podle toho jak střílíš. S každým výstřelem a s každým glory killem se hudba mění. To tu doopravdy ještě nebylo a v tom je DOOM soundtrack naprosto geniální.

Jako dodatek, tohle je super dokument o genialitě DOOM soundtracku:
https://www.youtube.com/watch?v=7X3LbZAxRPE