Blue Prince – recenze ohromující puzzle adventury
-
Rozhodně super. Ale na konci (ze kterého si člověk vlastně odnáší finální žážitek) té hře škodí ty náhodné rogue-like prvky.
Hru jsem prožíval ve třech fázích:
1) To je jako všechno? Poskládat místnosti a doufat, že mi RNG dá víc klíčů než dveří? (a málem jsem to vypnul)
2) Pak jsem začal chápat co po mě hra chce a neskutečně jsem si ji užíval. Hádanek tolik, že bez ohledu to, co člověku RNG naházelo, tak člověk odhalil či vyluštil něco nového. Neskutečná návykovka "ještě nakouknu jen do jedné místnosti... a sakra, to už jsou tři hodiny ráno?"
3) Ale pak jak člověk vyluští většinu toho co našel a pochopil, a potřebuje vyzkoušet už nějaké konkrétní situace a je závyslý na tom, jestli mu přijdou pod ruku, tak už to pak začne být vleklé :-/ A u puzzle hry to začala být tak trošku otrava.
-
-
Priznam sa bez boja, ze som tak trochu dufal, ze po dosiahnuti Room 46 sa gameplay zmeni tak, ze sa tie rogue prvky uvolnia a bude mozne riesit hru ako klasicke puzzle, kedze aj bez rogue prvkov si dovolim tvrdit, ze ako puzzler ma stale hra co ponuknut. Takto si sice dam jeden prechod vecer (opat raz, toto je idealna hra na Steam Deck), ale nejak sa mi nechce stravit dalsich 20 hodin nachadzanim spravnych RNG hodnot na to, aby som vyriesil puzzles, ktore vyzaduju spravne kombinacie mistnosti a predmetov.
-
Absolutne suhlasim, mal som presne rovnaky postup z bodu 1) do bodu 2) a teraz vlastne neviem ci chcem v hre pokracovat v bode 3). Ten roguelike dizajn je zaujimavy ale neviem ci je nutne dobry.
-
Jo a ještě doplním, že se mi fakt líbilo, jak hra hráče naťukává. Aby tady nedošlo k efektu "jednu věc jsem přehlídl, či nepochopil a tak nemám šanci to dohrát". Věci které je potřeba odemknout k dohrání hry (titulky) lze vyřešit snad vždy několika způsoby (třeba někam vede x cest a každou odemyká jiné puzzle. A stačí vyřešit jedno) a postupně dávkuje různé nenápadné nápovědy, které vás mají naťuknout správným směrem. A opět k těm důležitým věcem se váže nápověd několik, aby vám to dřív nebo později docvaklo. Díky tomu je hra dohratelná i pro běžného smrtelníka, který nemá chuť analyzovat skrytý význam všech objektů ve hře. Hra tím dosahuje toho krásného vybalancování, kdy je plná uspokojivých aha momentů, protože vám vše nenaservíruje pod nos, ale zároveň vám dá šanci to dohrát i když vám vše nedocvakne.
-