Trochu mě mrzí, že spousta moderních boomer shooterů (zvlášť těch s moderní grafikou jako nový Doom nebo třetí Shadow Warrior) upřednostňuje jen jeden typ hratelnosti a to co nejagresivnější boj pokud možno na krátkou vzdálenost v malých arénách. U původního Doomu si člověk často mohl vybrat, jestli bude opatrně agrovat nepřátele, nechá je střílet se navzájem nebo tam prostě vlítne a zmasakruje vše, co se hýbe. Případně musel najít ten správný herní styl pro daný boj, aby ho vůbec zvládl, přičemž pokaždé to bylo něco trochu jiného.

Ano, je to prostě móda, lidem se to líbí, chápu. I spousta nových map pro starého Dooma to má podobně. Jen mám prostě radši opatrnější přístup případně proložený nějakou rychlejší akcí a tam už tolik na výběr není.

Komu by z nějakého důvodu nelahodili zmíněné pařby, je tu ještě také Ultrakill, Strife nebo Dread Templar.