Opět jsi potvrdil, že kromě trapných a ubohých urážek se na nic jiného nezmůžeš. Není nic horšího než arogantní blbeček, který si myslí, že sežral všechnu moudrost světa. Navíc nepobírám zjevnou útočnost tvých příspěvků, ježto moje komentáře jsou slušné. Ulevil sis? Asi tě nicotnost a ubohost tvé vlastní existence nutí kopat všude kolem sebe. Neboj, až si najdeš holku, tak trochu vychladneš.

K tématu. Jelikož jsi opět nebyl schopen vypíchnout pravou podstatu RPG prvků, získává i tento tvůj nový příspěvek status zcela zbytečných zvratek.

Pilířem RPG je podle mého možnost vytvořit si vlastního avatara, jehož na základě vlastní vůle někam posouvám. K tomu ve zkratce slouží všechno to, co mi umožňuje mého avatara nějak vyprofilovat při interakci s virtuálním světem. Vedle prvků naprosto stěžejních existují i prvky podružné. GEAR nikdy nebyl pilířem RPG a např. naprosto odmítám považovat Diablo2 za RPG. Stejně tak kvantita nerovná se kvalita - systém vlastností, skillů, tabulek a dalších herních mechanismů má sloužit k tomu, co jsem nazval pilířem RPG. Je-li tento systém jednoduchý, elegantní a zároveň splňuje svůj účel, není co řešit. Nebřeberné množství skillů ještě neznamená kvalitní zážitek.

Cokoliv, co nemá přímý vliv na profilování vlastní postavy, je podružné. Je tedy podle mého názoru úplně jedno, jestli vnímám herní svět izometricky nebo z vlastních očí, případně z pohledu třetí osoby. Je jedno jestli kliknu na potvoru a můj avatar na ní začne útočit, nebo zda potvoru rozstřílím sám jako v Mass Effectu. Tyhle aspekty absolutně nemají vliv na to, zda se hra dá označit za RPG.

Na rozdíl od tebe tedy alespoň nabízím určitý úhel pohledu, což ostatně dělá v článku i Sawyer. Ty a mnozí tobě podobní dokážete akorát plivat kolem sebe, strefovat se do výtvorů ostatních a ještě vágně blekotat o tom, že dotyčný, který šel s kůží na trh, to udělal úplně špatně a že neví, co je to pravé -dosaď si cokoliv-. Kdo nedokáže jít s kůží na trh, měl by raději držet hubu, jelikož v tom případě jeho kecy nemají žádnou výpovědní hodnotu. Podobných chudáků jsou fóra plná, ale jen několik málo jedinců dokáže napsat opravdu konstruktivní a oprávněnou kritiku. Ty mezi ně rozhodně nepatříš.

Nějak nechápu tvůj smysl komentáře. Jestli tě dobře chápu, tak nám chceš tvrdit, že hry nefungují na algoritmem, které vytváří programátoři, že hra běží jako film, tedy podle přesně daného sledu logických hodnot? Popletený je tady někdo jiný. Jestli chceš ty a tobě podobní hrát hry, ve kterých máte "vše pod kontrolou" a přesnost zásahu spočívá na vašem "AIMu", tak od toho tady jsou FPS hry pánové. Trochu je třeba si uvědomit, jaký žánr chcete hrát.

Jelikoz jsem si dovolil kriticky poukazat na (i svou) legendu, cekal jsem lecos... Ale ze mne to tady nekto bude ucit hrat, to teda opravdu ne *7*
Ja nemluvim o nejakem selhani kvuli tomu, ze zasahnou meho maga, proboha. S tim snad stesti nic nema. Mluvil jsem spis o zachrannych hodech proti kouzlu, i kdyz jsem to nenapsal asi moc jasne. Tam je faktor nahody.
Rikam o tom, ze jeden a ten samy souboj, s pouzitim tech samych postav, s tim samym equipem a tou samou taktikou, mohl kvuli pitomemu faktoru nahody skoncit tak totalni porazkou, jako naprostym vitezstvim.
A takovy system podle mne opravdu vede hrace spis k pouzivani save/load a spolehani na stesti, nez k nejakemu skutecnemu taktizovani.

BG je sice legenda, ale třeba já jsem ho právě kvůli tomuto nikdy nedohrál - naprosto mě to vytáčelo. Zvlášť ze začátku absolutně nezáviselo na tom co hráč dělá a jak pitomě či chytře si počíná ale na tom jak mu padnou virtuální kostky. Zábavu si teda představuji jinak.

Abych nebyl nařknut z nepochopení kouzla RPG - hrál jsem (občas dodnes hraji) hned několik stolních rpg a účastnil se řady larpů. Ovšem stejně jako bych pro házení kostkou neměl nejmenší pochopení na larpu, nevím proč bych to měl omlouvat u počítačové hry. Hod kostkou je v RPG pouhá z nouze ctnost.