textovky byly výborný žánr. V paměti mi utkvěly zejména Fukovy textovky Podraz a Indiana Jones a ZX spectrové textovky Dobývání hradu I a II. Až na PC jsem začal hrát anglické textovky od firmy Infocom - The Lurking Horror (lovecraftovská textovka), A Mind Forever Voyaging, Starcross...
Z textovek se postupně vyvinuly grafické textovky, třeba od firmy The Legend Entertainment, např Frederik Pohl's Gateway atd. A odtud pak zlatá éra point-n-click adventur.

V devadesátých letech byly textovky a adventury hlavní žánr, který jsem hrál. RPGčka jsem začal hrát až cca kolem roku 2000

Na vyzkoušení, jestli žánr obrozených textovek člověku sedne, nebo ne, doporučuju třeba Lifeline, příběh astronauta na cestě k Tau Ceti, který ztroskotal na tajemném měsíci.

Warsaw Was Raw

Osobně bych nezatracoval ani důvod jazykových bariér, které dnešní audiovizuální díla dosti odbourávají. Není tak vyjímkou, že hru hrají lidi, kteří "odhadnou" její mechanizmy a příběh částečně vypozorují. Velmi to tedy omezuje cílovou skupinu na lidi "mluvící daným jazykem". O překladech většinou pak nemůže být ani řeč z pochopitelných důvodů (překlad se rovná novému vývoji :) )

No nevím, mě přijde odpověd na otázku, proč jich nevzniká víc, poměrně jednoduchá. Spíš mě napadá otázka, proč by dnes někdo chtěl hrát textovku, snad krom nostalgie.