Do řitě , nejlepší byla jednička . Vůbec nechápu že někdo měl někdy chuť hrát i pokračování , já už v prvním díle sem se brutálně přemáhal od půlky hry dál furt plnit ty stejný a stejný a stejný kokotiny . Poskakování po střechách , a celkově prostředí - to byl kumšt , ale v každym městě dělat 100 x dokola furt to samý , to chce nervy teda který nemám ... Dvojku sem si koupil dokonce s komiksem doufajíc v nějakou inovaci , po 2 hodinách řikám dost - tohle pro mě neni ...

Viete, ja to beriem tak...S každou hrou je to ako s človekom. Neexistuje človek, ktorý by nemal chyby. Aj naši priatelia, súrodenci či rodičia :) majú svoje muchy...ale máme ich radi...Poniektorí, však? :) Realita je ale taká, že dokonalosť neexistuje .. ak sa nám javí niečo ako dokonalé, je to len ilúzia...alebo zamilovanosť :D Apropo: ja mám rád všetky diely ...a trojku som si užil tiež. Fakt ma bavila, no a bolo to práve tým prostredím. Connor nikdy nebol ako Ezio, ale to nie som ani ja. :) A som rád :) Ale za najlepší diel asi považujem jednotku...zasa kvôli prostrediu. Stredovek a templári mi totiž naozaj prišli omnoho reálnejší, ako templári v období renesancie. Ale ako som napísal, každý diel mal svoje čaro....a každý mám rád...

Souhlas z bětkou ty skoky do přítomnosti totálně zabíjely atmosféru a fak mně štvaly

AC 3 už není hra o zabijákovi, ale jenom o nas*aným indiánovi

Ptali jste se, proc se tak nenadava na konec asasina jako na konec Mass Effect. Jde o to, ze u Mass Effect bylo promovano, jak bude mit 16 koncu a jak bude zalezet na kazdem rozhodnuti a tim vzniklo velke ocekavani. A po tom vsem zbyla tribarevna umelecka integrita. U assasina byl taky konec hloupy, ale predpoklada se, ze to pujde v pridavcich dal a nikdy netvrdili jak bude super.

Koukala jsem jen 6 minut a už jsem čuměla s otevřenou papulou, jak moc nesouhlasím s Alžbětou. Taky bych se popsala jako mainstream hráč, ale Assassin's Creed je pro mě jedna z nejlepších herních značek a příběh je to hlavní, co mě kdy zajímalo. Nejvíc mě odrovnala věta "Ani jsem pořádně nevěděla, co mam dělat". Takový výroky slyšim od holek, co jednou šáhly na hru, docela divný to slyšet o někoho jako je ona :)

Ten "freerun" byla věc, která mě dostala k Assassinovi. Jak říká Aleš, v tý době to bylo prostě wow. A co mě od AC nedostalo, byl příběh. Připadám si jako jedna z mála, která se těšila na každej výlet do přítomnosti. Nepřipadalo mi to tam jako nutný doplněk. Myslím si, že bez té složky by to nebylo ono. Ten boj assassinů a templářů bych nebyl v jedničce tak zajímavý, kdyby nebyla přítomna ta skutečnost, že ten boj probíhá až do současnosti. Příběh mě prostě naprosto pohltil. Ezio je pro mě jedna z nejlepších herních postav a ano, možná to i moc prožívám a jsem sentimentální, ale jak jsem "prožila" celý Eziův, tak bylo pak těžce uvěřitelné, že takový člověk nikdy neexistoval. A přesně u mě vznikla situace "Ježiši kriste, on jí miloval!" (No linka Ezio-Christina mě naprosto dojímala... i teď by mě to naprosto sejmulo)

Takže když se podívám zpět, tak mě nějaký herní prvky moc neštvou. Třeba ale zas souhlasím s tím, jak Petr říkal, že do dnes nechápe, co tam ty pouliční boje v Revelations dělaly, to byla vážně prkotina. Taky mi vadí zvyšující se brutalita a naprostý kašlání na ten assassinský stealth, která vyvrcholilo ve trojce. To bylo neassassinské až běda a nechápu, jak někdo jako Connor může být předek Desmonda. Nejvíc jsem zajásala při dobývání nějaké pevnosti, kde jsem se snažila, aby mě neodhalili (nedokážu si teď ale vybavit, jestli jsem to dělala z vlastní vůle nebo jsem musela).

Co říct k trojce, tak vidím, že na mě zapůsobila stejně jako na Bětku. Z prostředí jsem byla stejně nešťastná, videa mě nepřesvědčily, ale nebylo to prostředí, co to zabilo, ale naprosto pitomej strašliváckej hrdina, kterej byl (jako přesně vystihla) naprosto trapnej, otravnej... Na rozdíl od Haythama, do kterýho jsem se taky zbláznila *14* ... asi si najdu tu stránku, co založila :) A ta poslední honička... To mi zničilo hodně nervů.

Co se týče žebříčku, jednoznačně vítězí dvojka, ale Petrův argument s čistotou jedničky je dosti dobrý a jednička si zasluhuje první místo také tím, že to je prostě základní kámen, ale ten velký kontrast mezi jedničkou a dvojkou mě prostě nutí dávat dvojku na první místo. Ta je prostě boží.
Edit: Týýývado, můj nejdelší komentář. A taková zbytečnost :D

Ale ako fajn,special v pohode,co sa tyka tej trojky tak Vam tie argumenty proste neberem,mam z toho taky pocit,ze ste si ku tej hre vytvorili negativny postoj koli urcitym veciam a potom argumentujete vecami typu,''je tam vela krvi'',''subojovy system je na prd'' ''connor vlaci bedne'',pri tom vela tych problemov tam bolo stale len pred tym vam tie diely boli sympatickejsie tak na co sa na to zameriavat.Jedine,co sa da nejak pochopit z mojho pohladu je,ze ten Connor bol fakt slaba postava a,ze niekomu nemusi vyhovovat ten dhsi zaciatok ale to je tak vsetko,to mi uz ovela sympatickejsi pride postoj Alzbety,ktora povie aka je mainstreamova hracka a ze tu jednotku vlastne nehrala lebo z prvych 15 minut ju to vobec nebavilo,ako ked vy sa snazite argumenovat, ''je tam vela krvi a vlastne tam len zabijas tie hordy vojakov a AI je hlupe'' a potom si clovek spomenie na tie masakre co robil Ezio,spomenie si na uplne rovnake AI,spomenie si na ''let's wait for counter-attack'' subojovy system kde je okolo hraca 10 vojakov a utoci !!!!1!!!! dalo by sa pokracovat,no nepresvedcili ste ma ale special dobry :)

Osobně? Sérii AC jsem měl rád z důvodů prostředí, kostýmů a smyšlené historie. Nádech renesance, starého Říma . To mělo něco do sebe. Poslední AC 3 mě vyldila, nesedělo mi ani časové období, hlavního hrdinu jsem si přál usmrtit pokdyž jsem lezl po nízkém domečku. Renesance měla své kouzlo, tam se Assasin ztratil, jeden z davu. V AC 3 ten jeho legrační obleček byl jak pěst na oko. A závodní člukáda dobré, ale celkově mi to přišlo hrozné. Můj názor je ten, že středověk a renesance byly skvělé prostředí pro tajemnzabijáka. Prostředí americke revoluce byla naopak veliká chyba.

Jinak co přinesl hernímu světu Assassins Creed. Pro mě je to technicky velice vyspělá a složitá hra, která v dnešní době byla docela odvážný projekt, že jak se obecně říká, jak firmy se snaží tvořit hry na jistotu, tak první díl byl přesně ten nesmírně odvážný krok, který se vyplatil. Takže tohle je pozitivní a pak možná ještě jedna důležitější věc, co si hráči ani možná neuvědomují. Assassins Creed je jedna z mála her, která je viditelná i pro lidi, kteří jinak hry vůbec nehrají. To je vidět na youtube, od různých instrumentálních interpretací hudby, až po videa parkour v oblecích Ezia a jsou to ty populární věci na youtube. A to je jedině dobře, že zrovna takováhle hra přitahuje pozornost jinak neznalé veřejnosti, protože ať se to komu líbí, nebo nelíbí, Assassins Creed je bezpochyb jednou z lepších moderních herních sérií.

Osobne je pro me Ezio jedna z nejlepsich hernich postav historie. Mimochodem, jeste nekdo byl ve Florencii