Nevím, nakolik je FF VII nejlepší díl série (hrál jsem chvilku jedničku, dvojku a devítku, dohrál sedmičku a osmičku). Je to první "částečně 3D" díl, první bez klasického turnbased (který mně osobně sedí mnohem více než aktivní pauza, to už hra může být zrovna realtime), ale rozhodně je daleko lepší než osmička s jejím nesympatickým hrdinou, výrazně naivnějším příběhem (VII má díky maličkým postavičkám naivní podání, ale sám příběh úplně naivní není) a zejména naprosto nefunkčním vývojem postavy (bindovat na postavu elementy, které jí zlepšují vlastnosti a současně ji oslabovat používáním magie, která tyto elementy oslabuje je jen jeden příklad z mnoha).

Co se týče toho, že FF VII bývá považováno za nejlepší JRPG, tak to osobně pokládám za velmi přehnané. Ještě jsem nehrál Xenogears/Xenosagu, Chronotrigger nebo Vagrant Story, ale nejlepší JRPG je podle mého Anachronox.

Samozřejmě, že lidi si ve vzpomínkách vybavují jen to pozitivní. I pro mě byla FF7 ta první na PSX a zažehla můj zájem o Japonsko jako takové. Bez přehánění musím říct, že kdybych si ji tenkrát nezahrál, tak můj život vypadal o poznání jinak a zůstal bych pravděpodobně o dost ochuzen.
Když si dnes zkusí člověk zahrát FF7, tak si uvědomí jaká to byla "dřina". Člověk musel u každé postavy vyklikat z několika menu útok a celkově se dělalo dost manuálně. Jaký to šok v porovnání s FF13 či v náznacích u FF12, kde stačí mačkat křížek. Raději bych znovu "dřel", než probíhal prázdnými, graficky epickými koridory.