Gloomhaven – recenze počítačové adaptace nejlépe hodnocené deskovky světa
-
a který to jsou ? :) pro srovnání.
-
Protože to je PC hra! Sice je to adaptace deskovky, ale hraje si to na tahový RPG dangeon crawler a když už zapnu PC, tak jsou v tomto žánru daleko lepší hry než je toto.
-
Protože ta digi edice je přístupnější, rychlejší a snažší než původní deskovej kolos, kterej se né každému chce studovat ? A proč to pořád srovnávat s PC RPG hrama? Dyt to jsou uplně dva odlišné žánry :)
-
Týjo. Proč by digitální edice deskovky nemohla mít stejný hodnocení jako ostatní, řekněme tradičnější žánry? V recenzi je zmíněno, že jde o deskovku a né o RPG v tom slova smylu, jak je dnes videhoherním hráčům známo. Takže proč by ta hra nemohla dostat stejnou známku jako "tvůj miláček Gothic 2" ? Není to trochu pokrytectví ? :)
-
Hele. Já si to na základě recenze koupil. Naštěstí to šlo do dvou hodin vrátit :) Deskovky nehraju, jen když jsem k tomu donucenej při společenské události. Nevim jestli to s tou deskovkou má hodně společnýho, ale dát tomu stejnou známku jako prvním Pillars nebo mýmu miláškovi Gothicu 2 mi prostě přijde totálně mimo mísu. Ale je mi to vlastně jedno, hodnocení her je asi dost subjektivní sranda, každýmu podle gusta!
-
a to jsem ještě opoměl dodat, že smysl GH je právě v tom skrytém neurčitém plánování a vybírání karet dle inciativy, kdy by správně dle pravidel nikdo neměl přesně vedět co budete hrát a v jakém pořadí. Jaký máte tajný úkol a pak o co se snažíte během scánaře kvůli bodům talentů (je tam třeba, buď první kdo zabije nestvůru nebo otevře dveře, případně sber poklad - pokud ovládáte celou partu a vidíte všechny úkoly, tak to celé úplně ztrácí smysl), stejně tak mince si každý sbírá sám. Je to sice kooperativní hra, ale každý hrdina je tak trochu sobec a měl by hrát zejména ve svůj prospěch. Tedy chybí mi tam zmínka, že to není čistě SP hra, i když na PC se tak dá hrát, ale nečekejte, že budete bez problémů koordinovat celou partu a vybírat jim karty, na to to fakt není stavěné a hra tím hodně ztrácí. Sice se dá hrát už se 2 hrdiny (tam bych si to i v jednom dokázal představit jako SP), je tam pak méně monster, ale paradoxně i s tím mohou mít některé postavy problém, které jsou stavěné spíše na plošné útoky a nebo supportní hrdinové v malých partách velmi ztrácí na síle. Případně některé úkoly pak ve 2 nemusíte stihnout, protože ve 4 se můžete rozdělit třeba na 2 a 2 a každý jít jinudy.
-
A ještě by mne zajímalo jak je to s možností ohnout si pravidla (typicky summony snad nehraje nikdo podle oficiálních pravidel, protože pak je de facto neovládáte, ale pohybují se jako monstra, ale jen na vaší straně, tzn. je to neustále táhne k nejbližšímu nepřiteli a nutí útočit i když takticky je to v tu chvíli nesmysl, obzvlášť když většina z nich nic moc nevydrží a ještě na nich propálíte kartu) a případným save/loadem, když vás hra v posledním kole po 3h zařízne nějakou nesmyslnou kombinací. Nebo správně máte spálit kartu schopnosti i když si vytáhnete minutí celého útoku, to nám přijde jako dvojí trest a kartu pouze odhazujeme a takových různých dropbonstí je tam celá řada, takže celé podle oficiálních pravidel bych to ani hrát nechtěl.
-
Asi tak.
Jako deskovka je to unikát, kterej v mnoha ohledech nemá obdoby. A pokud chce tohle někdo použít aby s partou hru dohrál, protože už je omrzely hodiny chystání a sklízení krabicovky, tak dobrý.
Ale hodnocené čistě jako PC a srovnáno s konkureních jiných PC her se to prostě nechystá ani omylem. Je tak nějak nesmysl, aby to mělo stejný hodnocení jako třeba tahle fantasy tahovka: https://games.tiscali.cz/recenze/pathfinder-wrath-of-the-righteous-obri-recenze-obriho-rpg-522960
-
Na PC verzi je to podle mne slabé, protože monstra nemají klasickou AI z tahovek, kdy se snaží chovat +/- dle situace, tak tady je to čistě na tom, jakou si líznou kartu, která určuje jejich chování po dané kolo nehledě na situaci okolo, takže může si dát léčení, i když ho vůbec nepotřebuje, nebo ji přijde 2-3x útok na blízko bez pohybu, ale nestojí u vás a nebo naopak se můžeš několik nestvůr pekelně zkombit a zaříznout vás, ale vše je jen a jen o náhodě. Drtivá většina úkolů je prakticky stejná a až na pár výjimek, kdy jsme něco bránili se jedná jen o proklestění si cesty dungeonem a sundávání všeho co se hne. Na PC je určitě hromada lepší tahových dungeon crawlerů, takže bych hodnocení bral z velkou rezervou. Navíc v jednom je hraní za více postav u deskovky prakticky nemožné a u PC verze krkolomné a zdlouhavé, díky výběru akcí z vějíře karet každé postavy, takže ideálně MP a to zase bude zdlouhavé, protože čím víc hráčů, tím déle budete čekat na tah a navíc je potřeba ho předem prodiskutivat a dohodnout strategii, což taky není hned.
-
To je docela rozumnej text. Je pravda, že je třeba rozlišovat PC hru a deskovou hru.
-
Pan Hajda má tendenci hodnotit původní deskovou hru, ne tu PC (kon)verzi. Takže si klidně hodnocení vydělte dvěma (viz jeho zcestné hodnocení PC verze Through the Ages která je naprosto odfláknutá zpatlanina - spíš slepený ročníkový projekt na střední škole v Delphi, než slušná hra - ale jelikož předloha je super, napálil tomu skoro absolutní hodnocení).
Tzn. Gloomhaven je super desková hra, ale s PC RPG hrama to nehraje stejnou ligu ani smykem.. Tzn moc nechápu proč předělávat obecně deskovky do PC verzí a už vůbec nechápu jak můžou dostávat tak nesmyslná hodnocení.. (PC verze Scythe dostane 10/10? )
Btw: Jsem velkej fanda Gloomhavenu, ale u pana Hajdy těžce selhává objektivita...
-
Hele naprostej souhlas. Mám odehrán svůj fair share a musim říct, že to je dost nadhodnocené. Je pravda, že obsah krabice a s tím spojený bohatý legacy systém je super a cenovka je zasloužená, ale hratelně to potom spadá spíš do euroidně-puzzloidní kalkulace s kartami, než do ameritrashového dungeon crawleru. Bavilo mě to, ne že ne, ale po těch 15-20 hrách se to strašně ohraje.
Nicméně PC verze mě láká za ty prachy + žádnej setup, to je lákadlo.
-
Osobně si nemyslím, že je to až taková pecka a na BGG je to poměrně nadhodnocené. GH je fajn prvních pár her, ale přijde mi, že je zbytečně nafouknutý. Za nějaký půlrok se nám podařilo odehrát ve 3 nějakých cca 20 her a zatímco třeba v Imperial Assaultu už by se kampaň chílila ke konci a měli hrdiny atakující poslední úrovně, tak tady jsme s bídou někde okolo 5 úrovně z 9, postup se nesmírně vleče. Soubojový systém je z počátku zajímavý, protože není tak okoukaný, ale po pár hrách zjistíte jak kombit karty a dost často je obtížnost scénáře pak pouze o tom, jaké karty akcí padnou nestvůrám. Typicky otevřete dveře a spawnou se nepřátelé, kteří mohou v tu chvíli hrát i před vámi, ale vylosují si třeba obranu a léčení nebo dvojitý útok bez pohybu, které jim je úplně na nic a vám dají prakticky kolo k dobru, jindy se vám sejdou nesmyslně silná kombat, na kterých vás hra dokáže i zaříznout.