To jsem možná nenapsal přesně, když jsem řekl "v boji nejdou použít." Měl jsem na mysli boj s bossy, kde mi nepřišlo, že risk, kterýmu se jejich používáním vystavuješ, vyvažuje jejich přínos. Co se týče běžnýho boje, tam jsou k nezaplacení, to souhlasím. A hlavně běžnej boj mě vcelku bavil, jak jsem psal. Je férovej, stačí většinou pár vteřin, aby byla jedna nebo druhá strana v krvi na zemi, a utahat nepřátele a shazovat je do propastí mě neomrzelo nikdy.

Vadili mi bossové. Působěj dojmem, že vývojáři prostě nedokázali přijít s nějakou zajímavou mechanikou nebo promyšlenejma fázema, tak nechali bosse akorát házet tisíc nesmyslů na zem, a k tomu jim dali příšerně moc životů, "aby to bylo těžký".

Je to jak zabíjet bosse ve WoWku, ale bez tý zábavy pramenící z týmovýho hraní. Když ale pak nemáš pocit nějakýho zábavnýho boje (protože to po pěti minutách uskakování pořád dokola třem stejným věcem prostě nemáš), tak se pak vytrácí i radost z výhry. Porazit třeba na ten cca patnáctej pokus zrovna ty alpha twiny - to nebyla úleva, spíš sem si klepal na čelo. A když je na mě hra za dvacet minut vybalila znova, fakt už sem obracel oči v sloup.

Ad k tomu obíhání nepřátel - snad jednou, dvakrát si vybavuju situaci, kdy to fakt šlo (nightmare před alpha twinama), ve zbytku případů stojej u dveří, takže si nepomůžeš. Mimochodem, stávalo se ti, že se ty dveře bugly a odmítly se otevřít, dokud si nevymlátil celou místnost, ačkoliv po tobě nikdo nešel? Mně docela imrvére.