Mandragora: Whispers of the Witch Tree – recenze kouzelné soulsovky
-
8/10 hře, která toho chce dělat hodně a naprosto nic dobře? Po chvíli naprosto nudný a repetetivní combat systém, ke kterému se musí dojít obdobně mizerným platformingem.
Za co přesně si titul zaslouží tak vysoké hodnocení, zůstává záhadou i po přečtení recenze. -
všetko to vyzerá skvelo, ale tento typ hier nie je pre mňa. nemám na to nervy a ak by som sa aj premohol, nemám čas, ktorý by som musel do hry investovať, aby som si ju užil. moja škoda, ďalšia hra na zoznam "krásne, ale ruky preč".
-
Nic pro nás veterány. To tenkrát, když byla tráva zelenější, nebe modřejší a mně bylo o 35 let míň, byla soulsovka každá hra. Tři životy a čau,jedete znova. Od tý doby tyhle hry nějak nemusím 🙂
-
-
Přesně tak to mám i já. Stačilo mi projít manic miner na didáči
-
Prva soulsovka bol u mna Prince of Persia s 3 blikajucimi trojuholnickami zdravia....a jedna z najtazsich soulsoviek bol Prehistorik s tymi posr..mi ohnickami a padanim z pohyblivych platforiem 😁
-
-
Pro mě byl největší úspěch dohrát Contru a Oddworld Abe oddysee co si občas zahraju taky není zrovna procházka růžovým sadem:)
-
-
-
Měl jsem to ve wishlistu. Po recenzi do toho nejdu, kvůli frustraci a blbým bonfirům. Letělo by to z okna jako Hollow knight 😀. Zlatý Princ of persia Lost crown, Quacameelee nebo Salt and Sanctuary. Těžké ale pro mě férové.
-
-
v salt and sanctuary máš taky všechny tebou zmíněné důvody, proč by mandragora letěla z okna :-)
-
-
Chtěl bych mít nervy na tyhle hry. Ale jet po desátý smrti pořád to stejný, tak comp letí z okna. To je snad nějaký druh masochismu:)
-
-
Rozumím, někdo to tak má. Každopádně dobře udělaná soulsovka se značí i tím, že u většiny smrtí je hráči jasný, kde chybu udělal a co musí příště udělat jinak/zlepšit, tím pádem to tolik nefrustruje. Navíc by měl být gameplay natolik zábavný, že by to vlastně ani tolik nemělo vadit. Ale i tak to není pro každýho, o tom žádná.
-