Nacistický paragán Otto Skorzeny vám přináší datum vydání druhoválečné strategie Forgotten but Unbroken
-
Jasně, jako s claymorem by to byl ještě větší ... specifický voják :)))
-
Oproti jiným variantám tehdejšího boje nablízko (většinou puška s zasazeným bodákem nebo polní lopatka) jde o relativně lehkou a hlavně hbitou zbraň. Oproti nožům je samozřejmě těžší, ale má jiné výhody.
Ale šlo mi hlavně o to, že těžký skotský meč u většiny lidí evokuje claymore a fakt se mi nechtělo věřit, že se s ním Jack Churchill tahal, když si navíc z dokumentů pamatuju, že měl jednoruční meč. Aspoň jsem si dohledal konkrétní typ :-)
-
Dík za vysvětlení něčeho, co vím a co jsem i několikrát držel v ruce :) Myslím, že "průměrně těžký vojenský meč" je pro potřeby WW2 dostatečně nestandardní a těžký :)
-
Jack Churchill s sebou netahal žádný těžký meč, ale "broadsword" (nejsem si jistý českým překladem, široký meč). To je průměrně těžký vojenský meč, který se vyvinul z rapíru (což byla spíš civilní zbraň na souboje). Právě proto, že měl kratší a hlavně širší čepel mnohem vhodnější k sekání než rapír, se mu začalo říkat broadsword. Často byl i lehčí než rapír a používal se i jinde než ve Skotsku (Wikipedie v tomto ohledu není úplně spolehlivá, radši jdu za odborníkem https://www.youtube.com/watch?v=rWg9toNgop8).
Pod pojmem těžký skotský meč bych si spíš představil obouruční claymore. Jack Churchill byl sice svéráz, ale měl smysl pro praktičnost.