Ok, končím. Jak říká mistr Werich „Jestliže se člověk hádá s blbcem víc, jak půl minuty, hádají se už dva blbci.“ A já bych nerad klesl na tvou úroveň.

Aaa mladej uz je sprostej, asi mu to uz doteklo, Mission accomplished:D

Vzdycky ti rad pomuzu! Az zase nebudes vedet kudy kam, tak napis;-)

Supreme commander jsem hrál ale více mě bavila EMpire earth 2  defakto nově zpracované Age of empires s lepší  grafikou a hratelností... ti roboti mi tolik nesedli.

Kámo, s tebou nemá cenu se bavit. Buď můžeš být arogantní kokůtek, nebo můžeš jako normální člověk popřemýšlet o tom co jsem napsal.

K tomu musíš dospět, to se nedá vysvětlit. Já když jsem byl ještě mladej jako ty, tak jsem to taky dělal.. ale jednou jak pochopíš, že flow u her je jedna z nejdůležitějších vlastností a destrukce flow a imerze v podobě Efky je prostě cesta do pekel, tak už se k ní Efce, do komfortní zóny, nikdy nevrátíš.

I u tvého zmiňovaného Dishonored, samozřejmě Efka je legitimní způsob, ale pro srabi.. protože eliminuje emergentní hratelnost, která je částí gamedesignu, tenhle prvek hratelnosti si v Dishonored nikdy s Efkou nepoznal, že? A je tam a sakra velkej! Někdy je totiž lepší nerozbíjet flow. Navíc kdyby´s dal restart mise nebo řešil emergetnost dané situace pokaždé když tě NPC vycukli z dresu, pak bys dvojnásobně lepší Dishonored hráč. Měl bys totiž skill.

Výborně, můj oblíbený TW. WH1 - kampaň 2x dohráno, WH2 - kampaň 1x dohráno. ME kampaň (1x dohráno solo; 1x dohráno v Coopu), TW:3K - 2x dohráno. Za poslední roky jsem v různých TW strávil 300h. Obtížnosti vždy střední a výš - load? Nikdy! Kamaráde ty vůbec nevíš o jakou část hratelnosti přicházíš...  když se ti po jedné klíčové bitvě, podaří povstat po dalších desítkách kol z popela a dokončit ME kampaň? Kdo je pak víc.. jaký větší osobní úspěch můžeš ve videohrách mít?

Měl bys začít konečně hrát nebo aspoň přepnout na easy:D 

No PŘESNĚ! To právě popisuješ C&C: Tiberian Sun z roku 1999. Podle mě nejlepší díl série. A graficky doposud nejnádhernější. Další díly už šly mimo mě... A přetavení do 3D to úplně zabilo.

"Command & Conquer: Tiberian Sun se odehrává přibližně 30 let po prvním díle Command & Conquer.
Děj pojednává opět o konfliktu mezi GDI a Bratrstvem NOD. Planeta je
stále sužována mimozemským tibériem, které způsobuje mutace a ničí
pozemský ekosystém. Během kampaně se máme poprvé možnost setkat s rasou
tibériových mutantů zvaných Forgotten, kteří pomohou GDI proti bratrstvu
a objeví se první zmínky o mimozemské rase, která připravuje invazi na
Zemi. Hry vyšly v srpnu 1999.
Datadisk Firestorm pojednává o vzpouře umělé bojové inteligence CABAL
proti lidstvu a GDI a NOD se musejí spojit a společně ji zničit."

Honza Slavík to napsal fakt dobře.

Já mám Sám doma pořád rád (jedničku a dvojku), viděl jsem je naposled tak před třemi lety. Na Nekonečný příběh koukám tak jednou ročně a je to stále naprosté blaho (samozřejmě tím myslím jenom jedničku). Vloni jsme dokonce měli Nekonečný příběh jako téma letního tábora a ta děcka byla celou dobu naprosto nadšená.

Tady nemůžu na 100 % souhlasit. Např. Dishonored má bodové hodnocení a achievementy za to, že nebudeš detekován, dohraješ na nejtěžší obtížnost bez magických schopností, nebo bez jediného zabití, atd... A tady je naprosto legitimní jet F5 a F9, protože i tak to je výzva a dává to hře další rozměr.

A abych se vrátil k TW, tam to taky dává smysl. Ty hry jsou občas pekelně těžké a za některé národy tvůj osud leží na jedné bitvě, a pokud si to za ten národ chceš pořádně užít, tak ji prostě musíš vyhrát, i kdyby to stálo 4 reloady.

Takže ten "roleplaying" není jediným validním způsobem hraní her. Záleží na tom co hraješ a co od té hry chceš. V prvních AC jsem taky loadoval a dělal bych to znova, jen abych měl 100% playthrough. 

Mi uz se ty -sun -dawn a toto plete. Uplne prvni tiberiovy a s tim i prvni vubec C&C byl sveho casu zjeveni, ale dnes uz je to rozumne nehratelny relikt. Svou dobu vyrazne predbehl a bohuzel ve stinu horsiho starcraftu skoncil ten druhy, jak melo GDI kracejici titany. To byl neskutecne zivy svet, jak v opustenych mestech existovali mutanti a tiberiove stromy a prasata a jeste kdesi cosi a obcas se zhroutil mrakodrap a v te vsi beznadeji bojovaly cyberpunkove armady robotu proti kyborgum. Treti dil, kde prisli scrinove uz se nepovedl. I kdyz pominu scriny, ktere snad nikdo nemel rad, uz to nemelo ten podivny nadech zijiciho zmaru.

Navic neustale patche tak posilovaly NOD, az se ono stalo obrnenou mocnosti na ukor GDI.

Prvni Red Alert byl jen ubohy reskin prvniho C&C a naprosto trapna zbytecnost na urovni amaterskeho modu, druhy RA byla sranda velika a treti taktez, ale je to uz jiny svet.

To je pak jednoznacne tragicke selhani game designu. Takovy Doom Eternal nic takoveho nema a i kdyz ma neprijemne momenty, vubec neni frustrujici je zkouset znova od posledniho checkpointu. I kdyz je fakt, ze tam maji vyborne vyreseny sber, respektive neexistuje. Prijemne je, ze sebrani alba nebo hracky je uz globalni a i kdyz hrac zahyne a opakuje, vec uz sbirat nemusi.

V Bioshocku Infinite byly checkpointy ridsi, ale nebylo to tak zle. Na zacatku boju v tovarne je balik s oblecenim (jsou vzdy nahodne) a mi se povedlo sebrat jeden velice bizarni (docasna nesmrtelnost po sezrani pochutiny) a pak zcela necekane, jsa uz v BI zkuseny veteran, zahynout kulometem patriota. OOO jee, kolikrat ja ho nacitanim checkpointu zkousel ziskat znova :D Ale nakonec jsem se spokojil s necim mene podivuhodnym, ale o to uzitecnejsim.

Musím napsat, že se neskutečně těším až mi dorazí deluxe edice Command & Conquer
od Limited Run. Tahle real time strategická série čerpající z Duny mě
hodně ovlivnila, když jsem s počítačovými hrami začínal. Hlavně tedy
sága točící se okolo nerostu Tiberium. První díl byl skvělý a nejvíce
jsem si užil C&C: Tiberian Sun. Do dnes skvostná a velice pohledná
hra, která snad ani remaster nepotřebuje - je naprosto skvěle a pohodlně
hratelná (hrál jsem loni po letech). Ale první díl už je opravdu divoký
pixel art, takže jsem za remaster a přizpůsobení hry na současné
systémy moc rád. Mám původní big boxy ve sbírce, ale tohle ultimativní
vydání prvního dílu C&C a C&C: Red Alert jsem si prostě nemohl
nechat ujít. Westwood navíc vždy patřili mezi má nejoblíbenější studia
(Duna, C&C, Nox aj. hry).

Včera jsem si pár hodin dal a musím napsat,
že Command & Conquer je bezesporu stále grandiózní zážitek. Úplně
boží je funkce přepnutí se z vyhlazeného remasteru do původní verze
pomocí mezerníku. A to vše on the fly. Okamžitě. Pecka! :-) Už jen ta
instalace! Respektive spuštění hry, kdy je vše rozkostičkované a
zastřený hlas EVY, který hráče provází při stavění báze a vývoje
techniky, je skvěle vymyšlený. Vše se jakoby uploaduje do nové verze.
Postupně. Zvuk, grafika atd. U zvuku se objeví klasické obdélníčky s
nastavením zvukové karty a jejich parametrů (IRQ/DMA/TYPE apod. :-D )
jako za časů DOSových her! Nádherné pomrknutí na starochy jako jsem já.
Ihned se mi vybavily okamžiky, kdy jsem nastavoval prestižní
Soundblaster v MM DOSu! Vše je samozřejmě "jen jako" a běží jakožto
(před)intro, než se načte klasické menu hry s atomovými hřiby po
stranách. Potom se začne postupně vše instalovat a vyhlazovat, načež na
konci procesu vyjede logo a E.V.A. zahlásí: "Welcome back commander!"
:-) Prostě ne-sku-te-čná nostalgie. Remaster má i řadu různých bonusů,
což mě fakt potěšilo (i bonusové mise).

Jsem absolutně spokojený a po
vynikajících reedicích a vylepšených Resident Evilech 2 a 3, je tohle
další, pečlivě ošetřený kus herní historie. Už jen proto se těším na
oznámený remaster RPGčka Kingdoms of Amalur: Re-Reckoning (18. srpen). Jinak
soundtrack od Franka Klepackiho je stále vynikající (a evidentně i
vyčištěný). Miluju muziku z C&C. Měl jsem jí hodně rád už v '90 a
přiznám se, že Klepackiho soundtracky z této série poslouchám tak 1
někdy i 2 měsíčně. Remasterovaná kolekce bude určitě sbírat parádní
hodnocení.

To je osobní zkušenost! Sám doma jsem si právě z nostalgie pustil poměrně nedávno a až na ikonický "Harry, jdu do baráku", který je výborný pořád, mi to zruinovalo vzpomínky na dětství.

Přesně proto si nepustim Nekonečnej příběh. Už nikdy. Chci si ho pamatovat jako fantastickou věc.

Presne tuhle mechaniku jsem mel namysli, ted je v options switch na RNG.

Honza dostává palec nahoru za tu April a zároveň palec dolů za toho Sám doma. 

Jinak já tehdy hry nehrál, počítač jsme si nemohli dovolit, měli jsme doma jen čínskou předělávku NESu, nicméně teď zpětně si občas rád nějaké to retro střihnu a musím říct, že zatím se povětšinou u toho dost bavím. Hry jako M&M VII, Carmageddon, Divine Divinity, Broken Sword, oba Baldury a další jsem si náramně užil. The Longest Journey patří mezi mé nejoblíbenější hry vůbec. S nadšením se chystám na System Shock dvojku a na VtM - Bloodlines. Takže za mě si i dnešní hráč tyto skvosty rozhodně může vychutnávat.

U XCOMu se s tím pracuje a přímo v nastavení si můžeš vybrat jak bude generátor pracovat. Původně to tam nebylo a bylo to pokaždé stejné. Tj. pokud jsi provedl stejnou sekvenci akcí, tak byl vždy stejný výsledek, ale dalo se to obejít tím, že jsi změnil sekvenci. (tj. místo výstřelu, který nevyšel, tak jsi po loadu třeba udělal akci jiným vojákem a zkusil potom vystřelit tím prvním znovu nebo pokud jsi se přesunoval před střelbou, tak každý čtverec znamenal jiný výsledek, ale při save/loadu pokaždé stejný)

Já jsem si mojí "Efku" vymyslel pro účely postu;-) Ale jasný je to mechanika.. třeba v XCOMu se to dost používá, ale ne quick, ale regulérní L/S. Tuším, že je tam i option, jestli chceš aplikovat pro tuhle mechaniku RNG, ale to už nevím jistě.. každopádně já už hry nechávám plynout, wipnou mi squad, právě třeba v XCOMu,  tak to asi tak mělo být a buď to potom zvládnu nebo game over a znova.. ve výsledku tě to zocelí a je z tebe lepší a vyskillovanější hráč.. 

Já to znám spíš pod pojmem "save scum" a je to aplikovatelné prakticky všude. Když se ti nepovede co jsi chtěl, tak load. Případně se tím dociluje kýženého výsledku, pokud je ve hře nějaká náhoda, která se při každém loadu mění. Typicky loot nebo šance na úspěch u akce.

Jako já myslím, že hodně borců tady v diskuzi bude znát Dinka Smallwooda:D

Tomu co popisuješ se říká roleplaying a u videoher je to celkem populární herní styl, který můžeš aplikovat.

Další herní styl je třeba "Efka", který dneska skoro úplně vymizel a platil pro FPSka.. ´dojdu k rohu F5 - quicksave, vykouknu, rána, mrtvej, tak F8 - quickload´. Upřímně, i pro FPSka bych ti spíš doporučil roleplaying, je to takový plynuješí než ´Efka´:D