Oproti prvnímu dílu mě tohle baví, dokonce se mi zatím podařilo přežít (skoro) se všemi postavami. Je tam stále co dělat - jenže jak člověk nebude mít jídlo a začne padat morálka tak se to taky začne pěkně hroutit. Je to hodně survival ,management hra někdy až moc. Na tomhle právě první díl dost selhával ale tady to je celkem zábavné prostě takové vyladěnejší offline DayZ a tenhle prvek survival a permanentní smrt se mi docela líbilo je to taková větší výzva kor když si ty postavy pořádně naskilluje a pak zhebnou.

Já mám problém s tím, že to vyžaduje win 10. jinak bych to asi zkusil. Přijde mi to jako hotová a vyladěnější verze dayZ.

omg prej simulator LOL *1*

Rozumím tomu, když má recenzent subjektivní svůj názor a napíše recenzi. Tohle už ale bohužel minimálně hraničí s nepochopením titulu a hodnotí se tu věci, který s touhle hrou nemaj nic společnýho a klade se tu důraz a důležitost na věci, které nejsou vlastně v zásadě tak důležité. Takže se to pokusím uvést na pravou míru tak, aby to fandy postapo survival titulů neodradilo - pokud se to již místním kidům z Znudyhejt.cz už nepodařilo.
SoD2, nebo spíše SoD všeobecně, je hra, která v žádném případě není vůbec založená na příběhu. Jestli tu k něčemu slouží příběh, tak k tomu, aby hra měla nějaký tutoriál. Potom si člověk zapnul Breakdown, stejně tak jako 99% streamerů, a mastil. Je to vlastně takový simulátor Zombie postapokalyptiky, ale v žádném případě se nemá jednat o takovou tu řežbovou klasiku, jako např. Dying Light nebo Left4Dead atd.. Mládež je dneska zvyklá dostat do ruky na začátku Chainsaw nebo Shotgun a kosit. Tohle je něco úplně jiného.
Člověk tu nemá mít ten Godlike feel. Jestliže vás bavilo v Dying Light potkat tanka a uskakovat mu, tady když potkáte Juggernauta tak první, co vás zajímá, je to, jestli to stíháte zpátky do auta. Život tu máte prostě jenom jeden, čímž se dnes může pochlubit snad jenom Dont Starve a takový survival si potom vytváří příběh sám, nemluvě o tom příjemném pocitu strachu vylézt ven a jít na průzkum. Není nad ten feeling, když v obytné budově najdete něco opravdu cenného a z venku se najednou ozve řev huntera. Všude kolem tma a vy nevíte, jestli při upalování zpět do auta mu nevběhnete přímo do náručí.
Je to jako zahrát si This War of Mine a potom se tu v recenzi rochnit na faktu, že hra nemá pořádně žádný příběh. Přitom ten smysl, který hra má a na čem ta hra vlastně stojí, je ten fakt, že musíte prostě jen přežít. A v this War of Mine to bylo hlavně období zimy a mrazů. Pro nás pro postapokalypťáky, kteří si chtějí po těžkém dni odpočinout u lootovačky a mít skvělý pocit z toho, že jsem vlastníma rukama pomlátil hordu Zeďáků bez auta a přežil, je lahoda.

A co se změnilo od jedničky k lepšímu? Spousta věcí. Noc je tady ku*evsky noční. Baterka je prostě must a proto se ve hře ani nedá odložit. Speciální zeďáci dostali svá vylepšení - Hunter už jen neskáče na oběti, ale dokáže jim taky pěkně frontálně pocuchat health bar. Z bloatera se stala konečně důstojná hrozba ať už v podobě nenápadně ležící biologické zbraně mezi dalšími mrtvými těly nebo magnetu na řidiče nešťastníky, kteří projížději příliš blízko. Juggernaut si vykoledoval očividně menší health bar a nechtěně do něj narazit autem už automaticky neznamená zničený vůz a Screamer, ten ječí pořád stejně. Líbí se mi, že mít přeživšího s kapucí už nevyžaduje speciální edici, stejně tak jako se mi líbí více propracovaný systém charakterů a přímý vliv ať už kterékoliv charakterové vlastnosti na okolní dění. Konečně jsme se dočkali více, než jedné mapy a různorodějších základen, stejně tak jako propracovanější systém budování komunity.

Čeho jsem se bohužel nedočkal, je větší důraz na mezilidské vztahy v rámci základny, což bylo v jedničce malounko naťuknuto. Jo a taky mě točí sem tam občasný bug, který určitě zamrzí, ale pocitu dobrého hraní tolik neuškodí. Není nic horšího, než narazit autem do hubené tyče a dívat se, jak nově opravené auto automaticky začne hořet a zasekne se v tyči tak, že ani po výbuchu a následné oprave prostě nemáte šanci s ním odjet. Taky by to chtělo vychztat mouchy v AI společníků, kteří jedou na průzkum s vámi. Nejednou se mi stalo, že se parťákovi nelíbila tlupa zedů, tak prostě odešel kosit zeďáky a já se jeho následného příchodu už nedočkal. Objevil se až po dalším zapnutí hry.

Pokud se vám líbil This War of Mine, určitě po tomhle sáhněte. Já s občasným bugem žít dokážu a nic jiného jsem ani neočekával. První díl SoD byl taky plný bugů a nikomu to tehdy nějak zvlášť nevadilo. *5*

Mě by zajímalo, jestli je tam pořád tak šílená degradace nástrojů, jak byla v nebo v jiných "survival" hrách. Osobně mám sekeru se kterou kácel stromy ještě můj děda, pistoli co má za sebou několik tisíc výstřelů etc. etc.

Možná za rok na Steamu za 500 to koupim. Docela škoda. Chtělo by to ten Dying Light 2.

Je ve hre porad to, že i když nehrajete hra "žije"? Jinak nechápu jak jste dospeli k 7, když je recenze jen snuška negativ, jak nic nefunguje, vše je zoufale a že to ani nebaví.

Osobně se mi zdají všechny postavy nesympatické, s kombinací lenosti v postapo, to bude asi další hra, kde bych si přál aby minimálně půlka do rána vymřela.

tohle vypadá dobre jen nevím jesli mi to kompl rozjede

První díl je ten typ hry který když člověk dlouho nezapne tak má smůlu hra se bude hrát bez něj a to se mi moc nelíbí jediné co jsem si užil byl vojenský Lifeline kde jsem si hezky zastřílel a neřešil nějaké potřeby, navíc ta hra je i na dlouho aby člověk měl fůru času na jednu jedinou hru a hrál to tak jak si představují tvůrciu nokoli jak to vyhovuje hráči. Tedy ze začátku pokus omyl a nedej bože když se vygearoval s nějakou postavou tedy pro mně první díl ztakový "dayZ v offline" když to přeženu a pokus dobrý zpracování horší... nevím jak tohle asi to bude to samé tedy prakticky zbytečný druhý díl něčeho kde byl diskatubilní i minulý díl. To si vemme že "Příběh" není nic dlouhého a do 16hodin nebo kolika je konec.(Což je zase celkem dost) tohle dle howlong to... ještě trochu delší.