Takhle měl příběh The Last of Us: Part II vypadat od začátku! Nový režim mění úplně všechno
-
Ja musim rict, ze jsem si vlastne uzival kazdej ten moment kdy jsem si myslel ze uz mam dohrano a ono se ukazalo ze mam jeste nekolik hodin pred sebou.
Takove smysene pocity z radosti ze jsem to dohral a smutku ze UZ jsem to dohral. 😀 -
To ja zas nelinearni pribeh rad, ale musi to byt na tom postavene. Pokud se to hemzi lacinymi flashbacky (tedy opacko udalosti, ktere uz zname), tak to mi prijde taky otravne.
-
-
já tohle zase na hrách nemám rád. Dneska je to totiž všude, kdy jste hozeni doprostřed akce hned na začátku. Vůbec netušíte, která bije a pak přijde skriptovaná smrt, někdy relativně rychle, někdy až třeba za hodinu, která je ještě často blbě udělaná, takže dramaticky trvá moc dlouho a vy mezitím 5x načtete předchozí checkpoint, než vám dojde, že se trápíte zbytečně. Pak následuje cesta časem o X let zpátky a teprve tutoriál a pak se k této scéně znovu dojde někdy ve 2/3 hry, kdy už si ji pomalu ani nepamatuju, akorát po té naskripotvané "smrti" se probudíte, protože vám z toho někdo vysekal.
-
-
Proboha v kolika hrách si na tento scénář narazil, že máš pocit, že je to úplně všude? :-D
-
-