Jednotku som nehral a predpokladám, že by ma bavila lebo mi príde z toho čo som videl, že bola lineárnejšia, na dvojke mi vadilo, že to bol „open world“ a že do toho pchali prvky z RPGčok ako lootovanie tony armoru a zbrani ktoré boli proste z generátoru náhodných predmetov a tiež som úplne nedával časti s hádankami, ak tieto prvky boli aj v jednotke tak to potom nie je pre mňa ale mrzí ma, že súbojový systém ma veľmi bavil a keby tá hra bola niečo na štýl DMC, lineárne levely v ktorých postupne hráč odomyká nové schopnosti v rámci príbehu a jadro hrateľnosti je combat tak si to dám ale proste skutočne v dnešnej dobe nepotrebujem ďalšiu hru kde musím triediť inventár a po mape hľadať vedľajšie questy.

Tak, lidi se diví, proč je hra nedoceněná (DS2).
Hrál jsem DS2 na Shieldu (než jsem zjistil, že jde doslova o "bombastickej" tablet a musel ho vrátit) a řeknu proč mě, osobně, to nebavilo.
Hra vypadala dobře, dostal jsem se do prvního "campu", kde sídlí nějací obři, či co...
A dostal jsem za hraní/registraci/otevření zpráv/nevim co, dva.. asi tři kompletní (jakože asi, nebo skoro) end-game sety. Tak jsem se proběhl pár minut po mapě, dvakrát jsem šlehnul nejsilnější monstra co jsem potkal po čumáku, zamávali mi očima a mě to neubralo ani procento života.. dalších pět minut jsem hledal silnější výzvy a nenašel.
A zjistil sem, že mě ta hra už nebaví a nikdy jsem to nezapl a ani se o to už nezajímal.
Tak jako.. proč, že? Nebudu hrát hru s nejlepšim brněnim v inventáři a tvářit se, že neexistuje, jenom proto, abych si nenechal zkazit hru. Takový sebezapření zas nemam.

A tahle fůrie vypadá jako salát ostatních her s vlastní charasteristikou. Taková HoM&M Sukuba alá Bloodrayne z Castlevanie, co šlehá nepřátele bičem, i když je má na dosah ruky. Asi si už chudák vyšlehala oči a pořádně na to nevidí. Navíc mě feministický prostituky matou a už fakt nevim, co si o tom ve hrách myslet.
Navíc mě děsí ta japanizace (osobně). Pro mě je vzor temna prostě Evropa. Obzvlášt v dnešní době.
Ne, děkuji. Raději audioknihu.